Brygmi

Námět vypadal zajímavě. Že by takoví „teen“ Dannyho parťáci? Jak jsem byla naivní… Naprosto průměrná záležitost se spoustou nepovedených vtipů a otřesným závěrem. Jenže co jsem mohla čekat od režiséra, který je zodpovědný za příšernost jménem Norbit? Hmm… Nehrát tam Scarlett, tak jdu s hodnocením ještě níž.

Občan Slade. Novinář tentokrát nepátrá po významu slova Rosebud, ale snaží se zjistit, co nejvíce o bývalé hvězdě glamrocku. Do toho mimozemšťani, Oscar Wilde a spousta dalších bizarních věcích. No, nemilujte to... Viděla jsem poprvé a nekonečně se bavila barvami, kostýmy a zpracováním. Viděla jsem podruhé a zamilovala se do jednotlivých písní. Viděla jsem potřetí a nechala se unášet dobou sedmdesátých let. Viděla jsem počtvrté a pochopila, že stále mohu nacházet něco nového. Film mého srdce. „Sometimes I wonder if I’m still alive, I’m six feet down at age of 25, maxwell’s led the demon rock hand jive“

Nový režisér, nový scénárista, nový autor hudby. Riskantní krok, ale vyplatil se. Fénixův řád je naprosto jiný než předchozí čtyři díly, ale na druhou stranu je s nimi perfektně propojený. Poprvé za celou historii filmového Harryho Pottera všechno dává smysl, všechno do sebe logicky zapadá (a to i pro nečtenáře). Šikovné flashbacky nám dávají pocit, že se díváme na část jedné velké filmové série a ne na pouhou exhibici filmařských schopností. Co mě hodně zaujalo, bylo spojení s realitou. Náznaky už tu byly i v předchozích dílech, ale nikdy ne v takové míře. Londýn už konečně vypadá jako Londýn a je tu i spousa takových maličkostí jako je například rocková hudba nebo poslouchání rádia. Pamatuji si, jak se před třetím dílem fanoušci rozčilovali, že Cuarón studenty převlékl z hábitů do „mudlovského oblečení“. Díky za to! A teď jde vývoj prostě dál. Dodává to příběhu uveřitelnosti. Bradavice jsou konečně součást „našeho světa“ a ne jen nějakým alternativním vesmírem. Tleskám za tohle i za "pomrkávání" určené "nám čtenářům". A uděluji výchovný pohlavek za Gropa, který jako kdyby vypadnul z prvních dvou dílů. Zbytečné... Jinak se samozřejmě těsím na šestku a obzvláště na zfilmovaný sedmý díl. To bude teprve zážitek!

2007: Vesmírná Odysea... Jenže tady není potřeba valčíku, aby se vaše představivost rozlétla po kosmických dálavách. Hudbu obstaral Underworld, a to takovým způsobem, že vás elektrické rify zarazí hluboko do sedačky a vy se uvolníte až při závěrečných titulcích (které ovšem doporučuji pozorně sledovat). Neskutečně atmosférický snímek, plný hvězd a sluneční záře. "Tell me, what do you see?" A vy chcete, aby řekl...

Spin-off Dawsonova světa založen na postavě Willa Krudskiho, který se tam objevil ve třech (!!!) dílech. Ano, zní to nesmírně stupidně a očekávat něco jiného než parazitována na pověsti Dawsona by bylo zřejmě příliš. Autoři zřejmě mysleli, že dosáhnou stejného úspěchu jako jejich předchůdce, ale to se nestalo a seriál byl zrušen po pouhých osmi dílech... Jinak jestli se vám zdálo, že v DS jsou nepřirozeně inteligentní dialogy, tak vás mohu uklidnit, že zde nic takového nenajdete. Vlastně tohle je pravý opak. Nepřirozeně hloupé dialogy. Plus ještě spousta zpomalených záberů, kupa krásných polonahých lidí a otravný "voice over"... Jo, je to šílené. No, sice jsem ještě nenašla sílu, abych to dokoukala, ale nejzajímavější se mi jeví příběh Hamiltona, který se zamiluje do Jake. Což je dívka, která se vydává za kluka, aby mohla studovat na prestižní škole. A hraje ho/ji Kate Moenning s hlasem hlubším než většina pánů, která se stala známou jako lamačka dívčích srdcí v seriálu L Word. Vypadá tak nějak androgynně, buď jako "zženštilý kluk" nebo jako "nedívčí dívka". Záleží na tom, čemu dáváte přednost, ale tak jako tak je okouzlující. Kromě ní se v seriálu setkáte i s dalšími mladými hereckými tvářemi. Ian Somelhader (Lost), Kate Bosworth (Superman Returns) nebo třeba Charlie Hunnam (Hooligans, Potomci lidí)... Ty 2* jsou tedy za herce, kteří sice nemají, co hrát, ale je fajn se na ně koukat. A taky za to, že nás to nemučí nějakých x sezón jako "bratříček Dawson".

Je léto, 30°C ve stínu, jsem devatenáctiletá holka, mám po maturitě a prožívám své poslední prázdniny před odchodem na vysokou. Na jaký jiný film bych pak měla jít než na Pusinky? Čekala jsem, že mi "sednou do noty" a bohužel... Čekala jsem příliš. Není to rozhodně špatný film, má spoustu důležitých kladů. Třeba naprosto skvělý střih, kameru a moderní hudbu (která ovšem není tak "vtíravá" jako například u Snowborďáků). Velkým plusem je pak i letní atmosféra, spoustu prosluněných obrázků... Jo, občas to působilo docela příjemně a svěže. Škoda, že jen občas. Většinu času jsem bohužel měla pocit, že si tady se mnou někdo hraje a snaží se mě přesvědčit o něčem, co není pravda. Prostě jsem to tomu filmu "nebaštila". Ovšem největší problém vidím v hlavních hrdinkách. Tři lehce hysterické slečny s hrubě načrtnutým charakterem. Neměla jsem se s kým ztotožnit, neměla jsem komu fandit... Kromě toho mi nepřipadalo, že sleduji holky, kterým bude dvacet, ale spíše puberťačky toho nejhoršího kalibru. Nejdospěleji pak mezi nimi pak působil Iščin čtrnáctiletý bratr Vojta... Každopádně - i přes to všechno je to dobrý začátek pro Karin Babinskou. Rozhodně jsem na její další počin zvědavá.

Mít trenéra, který vypadá jako Jonathan Rhys Meyers, tak se dám taky na fotbal.

Občas už je člověk přesycen těmi nejrůznějšími variacemi na život hraběte Draculy. A možná proto je lepší, vrátit se na začátek, přesněji řečeno osmdesát pět let zpátky. Vidět, jak to všechno začalo. Beze slov (protože Dracula žádná slova ani nepotřebuje), jen s nepříjemně zneklidňující hudbou. Max Schreck nehraje Draculu (či Nosferata, jméno tady opravdu není důležité). On jím přímo je. Zapomeňtě na přitažlivého Garyho Oldmana z verze od Coppoly. Zapomeňte na Bélu Lugosiho. Tohle je Dracula ve své animální podobě, šílený a hrůzu nahánějící. A to vlastně platí pro celý film. Jedinečné zpracování, stíny a strach. A můj nejmilejší němý film.

Mistr Federico Fellini a jeden z jeho nejznámějších filmů. Marcello se ve své profesi pohybuje se stejnou elegancí jako James Bond ve službě jejího Veličenstva. I on je tak okouzlující ve svém obleku, ve stylovém autě a i on se rád nechává obletovat ženami. Miluje je všechny, stejně jako miluje krásu a přepych. Herečka Sylvie. Tělo vnadné bohyně a duše pubertální dívky. Nechává na sebe stékat vodu z fontány v jedné z nejerotičtějších filmových scén vůbec. Pak také jeho snoubenka, zamilovaná a trpící Ema (…pomatená…). Bohémská Magdalena. I andělská Paola. Ten sladký život… Snobská smetánka. A fotografové „paparazzi“ parazitující na problémech ostatních. Sladký život? Spíše pěkně trpký… Zdánlivě nesouvisející střípky ze života jednoho bulvárního novináře. Občas trochu rozvláčné, ale jako celek vynikající.

Vítejte ve světě Paris Hilton! Californie, písek, moře, párty, alkohol a nedostatek inteligence! Všichni tu jsou polonazí, opálení a krásní (tedy paradoxně až na hlavní představitele). Chatrý příběh o "pravé lásce" doplňují písně z toho nejhoršího popového dna. Nezasmála jsem se ani jednou, zato úšklebků bylo nepočítaně. To se raději kouknu po stopadesáté na Pomádu, než ještě jednou na tuhle hloupou frašku.