Brygmi

Někde jsem četla, že při natáčení ještě nebyl dodělán scénář. No, docela bych tomu i věřila, protože první polovina je nekoordinovaný zmatek. Ten zradí toho a ten zas tamtoho... Pochopil to vůbec někdo? A proč je to celé takové ukecané? A kromě toho jsem také chvilkami nepoznávala některé postavy. Kdy se z vyděšené Elizabeth stala taková "amazonka"? Proč je Barbossa takový dobrák? Výčet věcí, co mi nesedělo, nebere konce. Přišlo mi, jako kdyby to Gore Verbinski začal brát příliš vážně a přerostlo mu to přes hlavu. To zamrzí o to víc, že jakmile dojde k velké námořní bitvě, je to najednou obrovská zábava. Sice opět hodně "megalomanské" a chvilkami opravdu dost kýčovité, ale proč ne? Letní večer je jako stvořený pro to, aby člověk vypnul mozek a kochal se akčními scénami... Jinak v hlavě mně utkvěla především jedna scéna - pocta westernům od Leoneho. Ačkoliv otázka je, jestli to byla ještě pocta nebo spíše už "vykrádačka". Hmm... Padesát procent a ani o kousek víc.

Paříž, město milenců. A osmnáct povídek, každá natočena jiným režisérem, každá naprosto jiná. Různé postavy, náměty... Letmé první lásky, pozdní lásky, lásky znovu nalezené i lásky ztracené. Směšné lásky... Každý si v množství příběhů snad dokáže najít "ten svůj". Ten, který v člověku bude ještě dlouho rezonovat, takový, ke kterému se bude rád vracet. Možná to bude "smršť Toma Tykwera. Slepý chlapec, krásná herečka s tváří Natalie Portman a sedm minut, které ve vás vyvolají více pocitů než kdejaký dvouhodinový snímek. Tohle dokáže vážně zasáhnout, oslovit. Ale mně tak nějak iracionálně přirostla k srdci povídka Le Marais od režiséra Gus Van Santa. Obyčejné, odehrávající se na jednom místě, jen takový kraťoučký střípek. Gaspard Uliel našel (ale možná také ne) svou spřízněnou duši... Paris, je T'aime je v mnoha směrech pozoruhodný snímek. Ne, není bez chyby. Je to spíše takový ušpiněný klenot, kterému však každá šmouha přidává na kráse. Úžasná záležitost pro všechny, kteří nemají srdce z kamene. Merci Beaucoup.

Upřímně řečeno, podle ohlasů jsem čekala, že to bude daleko horší. Tohle sice zaostává někde "far far away" za předchozími díly, ale ještě se to dá přežít relativně bez úhony. A občas se i zasmějete (ačkoliv nejlepší vtip stejně vyzradily téměř všechny recenze). Co mě mrzelo bylo, že některé scény mi přišly absolutně nedotažené. A přitom stačilo jen málo, trochu to popostrčit do ještě větší absurdity a vytáhnout z šedého průměru. A kam se poděla akce? Kam se poděl "vymazlený" soundtrack? Jo, dvojka chvilkami připomínala videoklip, ale tohle je zase opačný extrém. Nuda. Ne, při sledování jsem netrpěla, ale čtvrtý díl si raději nechám ujít. 2,5*...

Už dlouho jsem se u filmu takhle nebavila. Tohle je prostě úžasná pocta akčnímu žánru a pokud vás akční záležitosti alespoň trochu berou, Hot Fuzz si budete užívat. Trochu pomalejší rozjezd vyvažuje "nářezové" finále, kde kulky létají vzduchem a auta jezdí zatraceně rychle. Na jazyk se mi pořád dere označení "cool", a to tohle slovo obyčejně nesnáším. Jenže tady se nic jiného snad ani nehodí. Jo, jsou tu také věci, které mi nesedly. Občas mi přišlo, jako kdyby si Edgar Wright trochu popletl žánry. "Smrtka" s kosou? Ehm... Každopádně, co na tom záleží, když je to TAKOVÁ zábava! Ať žijí labutě! ... Při druhé projekci najednou všechno do sebe lépe zapadalo a ani střídání žánrů mi už nevadilo. Absolutní hodnocení to sice pořád ještě není, ale tyhle 4* jsou zatraceně silné.

Atmosféru tenhle snímek má, ale celkově to pro mě bylo spíše zklamání. Upíři patří mezi mé oblíbence a předlohu od Ann Rice stavím mezi upírskými knihami hodně vysoko. Spoustu dialogů, míst a scén zůstalo zachováno, přesto film postrádá onu zvláštní eleganci a rozvláčnost. Někdo si zde v komentářích stěžuje, že je film zdlouhavý a nudný – mně naopak přišel moc rychlý. Chápu, že se do dvouhodinového díla nedá „nacpat“ celý knižní příběh, přesto mně spíše přišlo, jako kdyby se to všechno odehrálo v několika málo měsících. Chybělo mi tam zaujetí, hloubka, větší ponoření se do tématu. Co mě například hodně mrzelo, bylo vykreslení vztahu mezi Louisem a Armandem. Ač v knihách klíčový, dlouholetý a nesmírně půvabný, tak zde působil poměrně ploše a nevyužitě. Hereckým výkonům se dá vytknout jen máloco, ačkoliv Brad Pitt mi přišel nějaký chladný (ano, já vím, byl to upír... ale stejně). V téhle roli mě stoprocentně nepřesvědčil, naopak překvapení pro mě byl Tom Cruise. Jako zhýralý Lestat byl prostě úžasný. O Kirsten Dunst ani nemá cenu mluvit. I když od té doby hrála v mnoha filmech, tak nikdy nebyla tak okouzlující a smrtící. Ano, celkově to není vůbec špatný film. Já však vidím, že mohl být daleko lepší… (ale konec, tak ten se vážně povedl)

Osmdesátá léta, kdy žít a milovat trochu jinou láskou se rovnalo takřka rozsudku smrti. AIDS tu bylo, ať jste mu říkali třeba rakovina jater. A zabíjelo... Andělé v Americe jsou prostě drama s velkým D. Reálné, mrazivé, zvláštně syrové a okořeněné mistrovskými hereckými výkony. Al Pacino, Meryl Streep... O těch už tu bylo napsáno hodně. Mě však obzvláště zaujal Justin Kirk, ve své roli Priora Walkera. Prorok? Nebo jen umírající člověk trpící halucinacemi? A co je vlastně sen a co realita? Odpovědi se nedočkáte, ale dozvíte se hodně silné poselství a jednu důležitou radu. Já jsem se ocitla na krátkou dobu v nadpozemských výšinách... A andělé? Ti jsou možná i mezi námi.

Další zbytečné pokračování... Pravá Blondýnka se stala parodií sama sebe a tam, kde byla v "jedničce" Reese ještě okouzlující, je teď spíše trapná. Ach jo...

Nuda. Hloupé dialogy, jedno klišé vedle druhého, samoúčelné "rádoby hororové a cool" záběry. Prostě nuda... I když námět byl dobrý, tak výsledek dost velké zklamání. A Halle Berry mi přišla nesnesitelná...

Tak tohle nemělo s předlohou absolutně nic společného. Ale nudný sobotní večer dokáží Stepfordské paničky docela zpestřit. Tedy žádné veledílo to není, ale dá se to vydržet¨. Hlavně asi kvůli skvělým hereckým výkonům - hlavně "trio" Nicole Kidman, Bette Midler a Roger Bart dokázalo pobavit. A líbila se mi i hudba, která jako kdyby vypadla z dílny Dannyho Elfmana... Jen toho patosu na konci možná bylo příliš.

Skupinka rozdílných lidí. Co člověk, to jedno chodící tajemství. A všichni zůstali nedobrovolně na ostrově, který je také jedna taková záhada. LOST už je dnes kultovní záležitostí a většina televizních fanoušků ho miluje. Hmm… Já ne. Tedy, prvních pět dílů jsem byla naprosto nadšená, něco „takového“ jsem snad nikdy neměla šanci na obrazovce vidět. Jenže po těch pěti dílech mně přišlo, že autoři tak nějak přešlapují na místě. Nestálo by za to, občas v seriálu něco vyřešit? Pomalu se z toho stávala rostoucí nuda. Trochu vzrušení přišlo v dílech Exodus, aby pak tenhle seriál definitivně pohřbila druhá řada. Třetí už jsem raději ani nezačínala. Nejsem masochistka… Tři hvězdičky, za „technický um“, neokoukané tváře, občasné napětí a kouzelné prostředí ostrova.