Cimr

Jacques Villeret, na němž film stojí, hraje svého blbce naprosto famózně. Je to typický smutný klaun - smějete se, ale je vám ho líto. Nejlepší na tomto filmu je, že se tvůrci nedali zlákat smířlivým happy endem, ale osolili to pěkně až do konce. Tahle komedie je vážně špičková a lze ji jen doporučit.

U těchto 3D filmů je těžké, že přesně nevím, co mám hodnotit. Zážitek? To je pětihvězdičková záležitost. Kde jinde než ve 3D kině se vám může stát, že stojíte od nosorožce jenom pár krůčků nebo že jedete džípem a cestu vám křižuje žirafa? Ten trik totiž vážně funguje, cítíte se, jako byste v té buši opravdu byli. Škoda jen, že toho tvůrci využili neefektivně. Lekavý záběr tu není ani jeden, těch, při kterých se držíte sedačky a bojíte se, co se stane, je tam dost poskrovnu (výjimka je ,,pád" na zem z vesmíru nebo prodírání se křovím). Ale co se filmu jako takového týká... Inu, komentáře typu ,,Není jednoduché zahlédnout lva.. Á vida máme štěstí - zde vidíme lva, který leží. A zde vidíme lva, který pije." nejsou právě dvakrát poučné. Divoké safari je dobrý zážitek, ale jen pokud se člověk chce vyloženě pobavit. Pokud se chce dozvědět něco o africké přirodě, měl by zvolit nějaký jiný dokument.

Ve filmech se většinou prostředí amerických maloměst ukazuje jako místo přeplněné usměvavými lidmi, bodrými sousedy (dokonce i s lupiči je tu zábava) a bernardýny. Americká krása chce ukázat tak trochu jinou Ameriku. Nejsvobodnější zemi světa, kde se ovšem lidi ani zdaleka necítí svobodně. Každý musí před těmi druhými něco skrývat. To se ale nelíbí panu Burnhamovi (vynikající Kevin Spacey) a tak se rozhodne k radikálnímu kroku... Film by byl mrazivý a úchvatný i bez závěrečné pointy; ta ale filmu dává ještě další rozměr a činí z něj hodně silnou podívanou. Vždyť všude kolem je tolik krásy...

,,HELP," volá zubožená americká kultura, ve které je za osobnost považován člověk, který vymyslí novou dietu, který se vyspí s někým slavným, člověk, který seděl v uneseném letadle, prostě kdokoliv. Celebrit je pořád víc a víc až za chvíli dojde k zvláštnímu jevu. Všichni budeme celebrity a nikdo z nás nebude obyčejný člověk. Chytrý film.

(Autor měl připraven obsáhlý a zasvěcený komentář, ale bohužel ho nemohl dokončit, protože když vzpomínal na výjevy z tohoto filmu, dostal nesnesitelné křeče smíchu do břicha.)

Nakonec do sebe všechno přesně zapadne... Takové filmy mám rád. Ačkoliv atmosféra tohohle filmečku není moc komická, já se vydatně zasmál. Film jsem viděl v předvolebním období a když jsem po dokoukání šel kolem stolu, ležel tam leták s nápisem ,,2. a 3. června volíme kandidáty KSČM do poslanecké sněmovny!"

Přestože skutečnost byla mnohem méně sentimentální, přestože Židé museli za své jméno na Schindlerově seznamu tučně zaplatit, přestože se žádné zhroucení se se slovy ,,Za to auto mohly být dva lidské životy!" nekonalo, přestože mně osobně by víc seděl provokativnější pohled na dané téma... Přes to všechno je Schindlerův seznam kus velmi dobré filmařiny, co na vás prostě zapůsobí.

Sympatický český film, minimálně tím, že se dívá na léta totality bez zmírňující hřebejkovské melancholie. Do soutěže o nejmrazivější větu českého filmu bych poslal: ,,Jedenáct minut. Slabej průměr. Horáková to měla za osmnáct."

Film, který trpí jedním velkým paradoxem - na jedné straně je intelektuálskou hříčkou a po jeho skončení musíte dost dlouho přemýšlet, aby vám došlo, co že se tam vlastně dělo. A na straně druhé je plný docela očividných logických chyb. Takže si člověk po skončení nejspíš řekne: ,,Bylo to geniální a nebo odpad?" Pro mě zatím ani jedno ani druhé, ale spíše se kloním k tomu prvnímu (asi je zapotřebí dodat, že román jsem nečetl). Ale těch posledních pěti minut je opravdu škoda...

Celý život vás zahlcují média, příbuzní, přátelé a vůbec celý okolní svět názory na lásku. Co to vlastně je, láska? Zpívá se o ní v písních, točí se o ní filmy a píšou hry, pořád se o ní mluví, ať už v dobrém nebo zlém. A pak do debaty vstoupí jakýsi malý, zrzavý, obrýlený, zakomplexovaný Žid a všechno, co jste si kdy mysleli o lásce přetočí naruby. Řekne vám, že láska jsou vejce a řekne vám to tak poeticky a pravdivě, že už se na onu věc nikdy nemůžete dívat stejně. Film, jímž Woody potvrdil, že mu (ačkoliv on sám to důrazně popírá) náleží místo mezi nejlepšími režiséry všech dob.