Cimr

Musí se uznat, že výtvarná stránka je vzhledem k roku výroby zvládnutá na jedničku. Ale tím to pro mě končí. Vše ostatní je jen patetická, nudná změť podivných scén se spoustou nakousnutých problémů (válka, diktatura, technický pokrok, mor), ale ani jedním řešením nebo pointou; se spoustou postav, přičemž ani jedna nemá prostor nějak nám představit svůj osud, a tak nás donutit, abychom s ní aspoň trochu soucítili. Všichni jen strašně vážně deklamují bezobsažné fráze o tom, jak je válka zlá a pokrok nezastavitelný a kdesi cosi. Bílá nemoc je proti tomuhle oscarový velkofilm.

V profilu jsem o sobě napsal: ,,Vyžívá se v nostalgické atmosféře, žere 30. léta, samotu, prostředí špatných kabaretů, smutných klaunů, pochmurných míst." Napsal jsem to dávno předtím, než jsem věděl, že někde někdo dělá nějakého Iluzionistu. Myslím, že to je jasný důkaz, že tenhle film byl natočen pro mě. Víc říkat nebudu.

Nikdy jsem neměl u komedie takové pocity. I Dr. Divnoláska, kde si Kubrick dělá prču z atomové války, je proti tomuto čajíček, protože je dost nadsazený, kdežto příběh Čtyř lvů se klidně mohl přesně takto odehrát. O to je to vtipnější, o to je to děsivější. Opravdu jsem nezažil, aby jedna scéna (občas dokonce jedna věta) působila zároveň hrůzně a zároveň tak úžasně vtipně. Už jen základní dějová linka - čtyři teroristi vybírají, kde provedou sebevražedný atentát, nemůžou se dohodnout a nakonec vše zpackají. Christopher Morris údajně strávil tři roky sháněním materiálu a ještě že to udělal. Komedie s takto závažným tématem díky tomu nepůsobí prvoplánově, jakože ,,haha, uděláme film o tom, že teroristi jsou blbci a strašně tím všechny naštvem". Naopak, gagy jsou promyšlené, chytré a po čertech vtipné. Tak ještě jednou a naposledy: Nic takového, jako Čtyři lvi, jsem ještě neviděl.

Zkonstatoval jsem, že jsem byl zde na čsfd už dlouho moc hodný, resp. že jsem viděl už dost výborných filmů v řadě, a tak jsem sáhl do druhé hromádky mé zásoby DVD, kde mám schovaná béčka. Mám rád béčkové filmy, protože se u nich často nasměju víc, než u komedií. Ale když jsem si pustil Kanibaly, tak mi trochu zamrzl úsměv na rtech. Ono se to vážně špatně hodnotí, protože ten film není zle natočený, ale je zlý. Neznechutily mě krvavé scény (jednak jsem zvyklý na horší, jednak bylo docela vidět, že ta krev není pravá - naštěstí!) a kupodivu ani scény s masakrem zvířat. Aby bylo jasno - mám moc rád zvířata a skoro nejím maso, ale je pravda, že takto se zvířata v drsných podmínkách džungle zabíjejí a Deodato to jen natočil. Nevyžívám se v těch záběrech, právě naopak, ale když si srovnám možnosti a) zabít zvíře, abych ho snědl a za dvě hodiny měl zase chuť na další, nebo b) zabít zvíře pro účel umění (filmu), které vytrvá navždy nebo aspoň hodně dlouho, tak je jasné co zvolím. Pokud jsou všichni, co zde píšou, že za scény se zvířaty měli Deodata zavřít, vegetariáni, pak prosím, ale moc tomu nevěřím. Tak tedy zpět - neznechutily mě krvavé scény ani scény se zvířaty, ale samoúčelnost mnoha scén. Zabití těhotné ženy, rozporcovaná želva ukázaná v detailech, znásilnění šutrem... Proč tolik zla? Svůj účel by film splnil i kdyby byl o polovinu méně násilný. Cannibal Holocaust má určitý přesah a má co říct, v tom je mi sympatický (jen tak nezapomenu na úšklebek dokumentaristy, který vidí ženu nabodlou na kůl). Není to odpad. Nemůžu ale přihlížet a kývat tomu, jak se z ponižování a vraždění toho nejhoršího stupně stává popcornová zábava. PS: Dobré je sehnat si komentář tvůrců k tomuto filmu. Je docela vtipné slyšet například od autora hudby: ,,Ten film mi přišel tak brutální, že jsem ho chtěl odlehčit nějakým optimistickým hudebním motivem.."

Ze zřejmých důvodů málokdy koukám na porno od začátku do konce. Vzpomínám, že jsem takto viděl vlastně asi jen jedno - Za zelenými dveřmi. Ale tohle jsem si dal, protože je to, jak už tu někdo napsal, revoluce! Skvěle to zafungovalo především díky momentu překvapení - ha, porno a má to celkem smysluplný příběh! A herci hrají překvapivě dobře! A je to i vtipné! A nesouloží se tam každé dvě minuty! A jsou tam speciální efekty! Jinak to tedy zas až tak dokonalý film není, občas svou nedokonalostí až pobaví - např. dívka čerstvě vytažená z vody nemá rozmazaný make-up, pirát si v polovině 18. stol. nasadí kondom a všichni zavšivení piráti si mezi věčnými souboji stíhají vyholovat přirození. Příběh je jednoduchý, postavy ploché (tedy, obrazně řečeno), speciální efekty chabé a pointa žádná. Ale buďme rádi i za to málo. Jo a bavilo mě to víc, než Depp.

Filmů o tom, jaká jsou herci podivná pakáž je hodně. Zajímavé je, že tak dochází k jakémusi začarovanému kruhu - točí se filmy o tom, jaké je pozadí filmů a hrají v nich herci, aby předvedli, jací jsou herci. Je to něco jako otázka, kdo bude hlídat hlídače. To bylo jen na okraj. Jak jsem psal, filmů o zákulisí filmů je hodně, kromě Sunset Blvd. ještě třeba Bosonohá komtesa (stejného režiséra) nebo německá Touha Veroniky Vossové. A stejně jako jmenované filmy (s čestnou výjimkou Boulevardu) se ani Vše o Evě nedokázalo odpoutat od přílišné konzervativní divadelnosti. Některé scény jsou nezapomenutelné (třeba když se odhalí, co je Eva ve skutečnosti zač), ale většinu pořád tvoří pouhé záběry na mluvící hlavy, což ve více než dvouhodinovém filmu nutně vytváří hluchá místa. Vše o Evě je lepší než Komtesa a Veronika Vossová, ale horší než Sunset. Přehršel Oscarů měl dostat on a upřímně nechápu, proč se tak nestalo.

Většina zdejších říká, jak bylo super, dívat se dvě hodiny na partu chlapů, co kopou do zdi. No nevím. Viděl jsem už několik filmů a seriálů o útěku z vězení (samozřejmě, nabízí se především Útěk z vězení) a všechny měly kromě toho útěku ještě aspoň nějaký jiný děj, což v Díře není. Jde tu vážně jen o ten útěk a cosi jako zápletka se objeví až v posledních zhruba deseti minutách. Je pravda, že pak už je to síla (hlavně ta skoro až lekací scéna se zrcátkem, však víte která), ale koukat se předtím dvě hodiny na dělnické práce jsem nějak nemusel...

Jakože jo a jakože ne.. Toto dílo má něco do sebe.. Svým způsobem je velmi originální a velmi novátorské. Pokud by existovala míra "odchodovost diváků" (tj. počet diváků, kteří z kina odešli / minuta filmu), Zvrácený by asi v tomto žebříčku kraloval. Není to věru film pro slabé povahy. Noému se povedlo natočit něco tak šokujícího, že snese srovnání i s takovým Pasolinim a už díky tomu (trochu paradoxně) zasluhuje obdiv. Na druhou stranu musím vidět i nedostatky - banální příběh, který je zajímavý asi opravdu jen tím, že jde pozpátku, a mnohdy dost laciné šoky pro diváky (zatímco značnou část stopáže kamera lítá sem a tam, když se děje něco mimořádně hnusného, např. rozmlácení hlavy hasicím přístrojem, tak neuhne a jako by si vychutnávala každý detail). Zajímavé je, jak je obrácena (zvrácena?) naruby celková stavba příběhu, takže se na začátku dočkáme krize a katastrofy a až na konci expozice a kolize. I to ale přes veškerou zajímavost hodnotím spíš negativně - úvodní šok se rozplizne do jednoduchých dialogů a nakonec vyšumí tak nějak do ztracena.

Nejsilnější zážitek LFŠ 2010. Soňa Červená je doslova a do písmene neskutečná. Proti ní je postaven neméně výborný a perfektně slizký Jan Mikušek. Zatímco Milada mluví hlubokým krásným hlasem, její kat na ní prská a křičí kontratenorem. Spousta vynikajících scénických nápadů nasnímaných výbornou kamerou (profil Milady v záři reflektoru, jak se drží za krk!) a s kvalitním zvukem povyšuje Zítra se bude... nad televizní záznamy divadelních představení. Škoda, že tento film nikdy neuvidí tolik lidí, jako třeba Pelíšky, protože je to to nejsilnější, co Hřebejk natočil (i když de facto spíš jen zaštítil svým jménem). Pro mě osobně síla srovnatelná s Jesus Christ Superstar.

Chtěl jsem na Letní filmové škole 2010 jít asi na tři jiné filmy, ale buď jsem se na ně nedostal, nebo se mi kryly s něčím jiným. Zkrátka na Housle jsem šel naprosto skeptický, nic jsem si od filmu nesliboval, snad jsem se na něj ani netěšil. A jak to tak občas bývá, z takovýchto bývají pak nejsilnější zážitky. Není snad téma, které by mě zajímalo méně než mexická guerrila, přesto mě příběh dědečka bojujícího hudbou proti brutální armádě dojal. Věta ,,Hudba dohrála" nikdy nebyla mrazivější.