Cimr

Moje hodnocení je zabarvené tím, že jsem viděl jen výběr toho nejhoršího a nejbizarnějšího na Letní filmové škole. Věřím tomu, že se semtam objevila i kvalitní báseň či kvalitní recitátor, přesto mé hodnocení nemůže být jiné. Tento pořad je zodpovědný za to, že dnes minimum Čechů čte poezii, protože se tvůrcům podařilo položit rovnítko mezi ní a odporné dekorace ve spojení s přehnaně patetickým deklamováním těch nejhorších sraček, co česká literatura ve své historii nabídla. Televize vysílala toto a lidé jako Jirous, Kundera, Topol nebo Zahradníček publikovat nesměli, případně byli rovnou zavření. Za to by lidem odpovědným za tento hnus mělo být veřejně nafackováno a nakopáno do zadnic. Hodnotím odpadem, protože mám rád poezii.

,,Jsou ženský na silnici a do terénu." Toto a další moudra (třeba to, že hodné holky už v Praze nejsou, jen na Moravě, nebo že těm dnešním mladým vůbec nezáleží na penězích) se dozvíme z neuvěřitelně tupého normalizačního žvástu. A když říkám neuvěřitelně, myslím to vážně - nedá se uvěřit tomu, že Kdo hledá zlaté dno natočil stejný režisér jako Skřivánky na niti, protože ty filmy se vyloženě popírají. Vím, za jakých okolností film vznikal, ale přesto se Menzelovi divím, že na to měl žaludek. Celkový průser se skládá především z: telecího pohledu Jana Hrušínského, hudebního tématu hraného na příšerné synťáky pořád dokola minimálně o dvě oktávy výše, než je únosné, glorifikace hrkajících ošklivých stavebních přístrojů a pitomého scénáře. Dopis, který píše Petra svému příteli, je mimo veškeré myslitelné kategorie. Kdyby mi nějaký takový moje přítelkyně napsala, okamžitě bych se s ní rozešel (padají v něm obraty jako ,,Ty moje příšero milovaná vzdálená"). Když se na konci jeden soudruh rozeřve ,,HOŘÍ!", říkal jsem si, že pokud přiběhne zase ten blbeček s hasicím přístrojem, bude to jedna z nejhorších komedií na světě. Přiběhl.

Od začátku do konce perfektní biják, na kterém jsem mohl oči nechat. Těžko říci, v čem spočívá jeho kouzlo - vražda samotná je zinscenována jen jako v lehce nadprůměrném díle Columba, herci jsou sice výborní, ale nepředvádějí vyloženě excelentní výkony, hudební téma je působivé, ale neutkví a traduje se, že režisérovi bylo jedno, z jakého úhlu má kameraman scény snímat. Zafungovalo to ale všechno dohromady a to tak, že velice. Film je úžasně svižný, i přes závažné téma jaksi lehký, je potěšení sledovat každý záběr. Především se předvedl Raymond Chandler, protože dialogy jsou fantastické. Nevím co bych ještě dodal, prostě skvěle udělaná práce. Sežeňte si to!

Škoda, že se film často uchyluje k samoúčelným provokacím (např. když postava močí, je to ukázáno z detailu, i když to není ani trochu důležité) a nevěrohodným gore scénám, on to totiž není úplně špatný film. Tvůrcům se povedlo vytvořit zajímavou atmosféru a především - ta pointa!

Tento film si to vážně kazí jen a pouze dlouhou stopáží, protože se tam toho za ty dvě hodiny stane pramálo (chudá dívka ke štěstí.. no, spíš k penězům přijde a pak umře - nespoiluju, dozvíme se to hned na začátku), ale o to víc musíme snášet zbytečných dialogů. Dobrá polovina je jen plevel, což zamrzí o to víc, že ta druhá polovina je moc fajn. Jsou tam celkem trefné postřehy jak o Hollywoodu, tak o šlechtě a celkově. Navíc Bogart a Gardnerová rozbalili své charisma naplno. Škoda, že to nemá tak o 40 minut méně. Ono by to šlo.

Prcičky se mi libíly víc v tom, že měly občas i vážnější podtón, kdežto Porky je jenom povrchní zábava, kde se neustále žertuje jen na téma sex (respektive penis). Ale Porky se mi zase líbil víc v tom, že ačkoliv byl natočen dřív, je v některých scénách odvážnější. Nemám rád,když se ve filmu pořád žertuje na téma nahota a přitom se herci neodváží k tomu, aby něco předvedli. V tomhle ohledu jsem byl spokojen, svléknou se jak kluci, tak holky, takže si tu každý něco najde... Tak nakonec hodnotím stejně jako Prcičky, páč některé scény jsou fakt zábavné.

Tento film má řadu nedostatků. Postavy se na plátně objevují samoúčelně a také předvídatelně mění svůj charakter a celkově nám nový Woody neukázal nic nového. Nedivím se lidem, co hodnotí průměrně i podprůměrně, protože tento film je (hlavně v konfrontaci s ostatním Allenovým dílem) opravdu průměrný. Moje hodnocení je proto iracionální. Ale má to vůbec pro někoho nějaký význam? Aztékové nejspíš taky řešili, jestli je hezčí tahle nebo tamta váza a připadalo jim to strašně důležité. A co z toho teď mají? Eh, no nic.. Chtěl jsem jen říct, že já prostě Woodyho filmy, ve kterých běhá parta pošahaných intelektuálů po New Yorku a řeší strach ze smrti a mezilidské vztahy, prostě žeru. Nemůžu se vynadívat na jeho příběhy, které jsou trochu komické, trochu smutné, ale vždy chytré a melancholické právě do té míry, aby to nebylo kýčovité. Navíc jsem se v postavě Borise tak trochu poznal (s tím rozdílem, že mě baví sex a nemám IQ 200). Jeho úvodní monolog podepisuju krví.

Takový konvenční, průměrný western, kde se hlavní hrdina jmenuje Jones. Film není vyloženě špatný a některé motivy jsou fajn, ale na druhou stranu není ani vyloženě dobrý. Pokud mohu předvídat, v paměti mi zůstane asi jen jedna scéna (,,Nebojte se paní, my vám neublížíme!")

Nemůžu si pomoct, ale mně to nepřišlo prakticky vůbec vtipné. Opravdu od srdce jsem se zasmál jednou (zpívání Tea for two v páře), u zbytku jsem se jen usmíval, někdy ani to ne. A dvě hodiny jsou na komedii vážně moc, tohle prostě není Někdo to rád horké. Konec už byl natahovaný a nebavil mě. Zřejmě nebudu typ na klasické francouzské komedie..

Pan Nikdo nám ukázal, zač je toho postmoderna. Před námi se odvíjí mix všeho možného, scény, které nemají úplně smysl, není jasné, jestli jsou to vzpomínky, lži, paralelní reality, jestli je to skutečnost nebo sen nebo co vlastně. Ale nutno napsat, že jsou to scény působivé a zajímavě natočené (zběsilé pohyby kamerou, instruktážní videa a podobně). Ale jedna věc mi na tom všem vadí, a to to, že občas je to až MOC. Nevím přesně co.. Moc překombinované, složité, nepochopitelné? Prostě moc. Jako by ani tvůrci nevěděli, co vlastně chtějí říct. Jinak ale paráda.