Cimr

Začátek dost překvapí, a pak už si člověk ani neuvědomí, že je to vlastně po příběhové stránce dost průměrný film - dívce zemře matka, dá se dohromady s klukem, kterému zemřel milovaný bratr, ale jejich rodiče jim to nepřejí atd. atd. Kolikrát už jsme to viděli? Jenomže zrovna když to začne být nuda, stane se něco, co diváka zase vytrhne a překvapí. Konečný pocit je tak pro mě rozhodně kladný. Ocenit musím i všechny herce (hlavně Roberta, Pierce a tu malou holku), protože je především zásluhou jejich vynikajících výkonů, že divák nechce od plátna odtrhnout oči.

Tento film není béčko, je vcelku slušně natočený, ale kazí si to... já vlastně ani nevím čím. Hloupým scénářem? Možná. S postavami nesoucítím, spíš mě to nutit dělat si z nich srandu a parodovat jejich vážně pronášené repliky. Celé to tak nějak připomíná tuctový seriál pro mladé, je to takové plytké, nezáživné... a v podstatě o ničem.

Stane se, že mi občas při filmu v nějakém momentu přejede mráz po zádech. Ale u Posledního pokušení (ač jsem ateista) jsem ,,promrazil" snad celou druhou půlku. Velice, velice chytrý film.

Film je výborný, ale hlavní zásluhu na tom má především Orwell. To od něj pocházejí dnes už všeobecné známé geniální citáty jako "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější." nebo "Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné." Tvůrci filmu už to "jen" slušně nakreslili. Hodnocení je v tomto případě tedy spíš hodnocením knihy s tím, že knižní konec je sakra lepší (a tedy pětihvězdičkový), kdežto ten filmový je příliš mírný, takže za čtyři.

Mám rád absurdní dramata i surrealismus a novou vlnu, ale tento film, ačkoliv míchá od každého trochu, mě skoro až naštval svojí prvoplánovostí maskovanou vyšším uměním, nabubřelostí a hraním si na bůhvíco. Režisér celé lidstvo obviňuje, jak je zlé a zkažené, ale sám se příliš nepředvedl. Dospělý muž v plenkách, Dan Bárta válející sudy a parta idiotů běhajících po lese jako metafora zkažené lidské společnosti? A do toho komentář "Och, podívejme na marnost lidské slávy!" a podobně. Hledal jsem dlouho cokoliv, co by mi přišlo dobré nebo zajímavé a s čestnou výjimkou houpačky (a trochu i ptáka na konci) jsem nic nenašel. Nevím co to je v Čechách za nový hit, točit experimentální snímky, které jsou experimentální buď v tom, že se tam vůbec nic neděje, nebo že tam pobíhá parta debilů, nebo že je to snímáno roztřesenou nezaostřenou kamerou a divák ani nevidí, o co vlastně jde. Nevím, co to je za hit, ale doufám, že to přestane!

Příjemný film, vhodný třeba před nějakou velkou zkouškou (třeba před maturitou..), protože je sice trochu povrchní, nezávažný, ale zase kvalitně natočený a zahraný a místy je to fakt zábava. Dal bych i čtyři, ale konec (zhruba od věty "Prohrála jste, že? Poznám lidi, co prohrají." dál) mě nebavil a připadal mi už moc překombinovaný. Ale jinak Nesnesitelná krutost neurazí, je to taková fajn natočená pohodovka...

Izolovaný ostrov, na němž je umístěna psychiatrická léčebna pro ty nejtěžší případy. A jedna žena záhadně zmizí... Z tohohle trochu ohraného námětu mohlo vzniknout příšerné běčko, naštěstí to vzal do rukou výborný Scorsese a vzniklo tak parádní áčko. Co je největší předností filmu (mimo výborné herecké výkony) je prvotřídní atmosféra. Od chvíle, co se v prvním záběru filmu vynoří loď z mlhy z každého detailu (fotky na zdech, vstupní brána, tapety..) získáváte stále intenzivnější a intenzivnější pocit, že i vy jste jedním z pacientů, jednou z obětí prokletého ostrova. Asi se dá souhlasit s tím, že závěr je už trochu moc, ale já osobně ho nečekal a tak to na mě tak nějak celé zafungovalo. Každopádně pokud se vám líbí představa potemělé věznice plné šílenců, když všude kolem víří bouřka, co vyvrací stromy, tak neváhejte!

Úplně vidím, jak Toopy a Binoo vznikl: Autoři seriálů pro děti zoufale potřebovali nějaký nápad, tak odešli do psychiatrické léčebny a dali tam jednomu pánovi, co měl jedno oko větší než druhé a pořád vykřikoval divné věci, do ruky tužku. On nakreslil hnusnou obrovskou krysu s hnusným ocasem složeným z jakýsi nechutných kuliček a podivného malého němého kocoura s rozpáraným a znovu zašitým břichem a začal křičet: ,,Tooooooopyyyy!! Binooooo!" Lidi z televize se plácli do čela a řekli: ,,Ano, tak to bude! Že nás to hned nenapadlo!" Opravdu otřesná pohádka, z Toopyho neustálého smíchu a odfláknutého prostředí (pozadí je leckdy tvořeno jen jednou barvou) je mi fyzicky špatně. Vážně. Krom toho je to asi jediný seriál pro děti, kde jsou možné věci jako mrak, co vypadá jako slipy nebo chodící koberec.

Takhle zvláštní romantický film jsem ještě neviděl. Platí vše, co tomuto filmu bývá přisuzováno - zvláštní atmosféra, osobitost, poezie, trocha brutality... Je zajímavé sledovat příběh, kde hlavní postavy nemluví, vlastně se tam ani nic moc neděje, a přesto divák hltá každý záběr a je zvědavý, co se stane dál.

Naprosto trefná parodie! Jaký pocit zadostiučinění po hodinách strávených u pitomých westernů, ve kterých se každý druhý jmenuje Johnson a zápletka se už po stotisící točí kolem plánované železnice. A hlavně si uvědomme, že Žhavá sedla vznikla rok před Svatým grálem Montyho Pythona! Závěrečná (v dnešní době možná trochu ohraná) honička po filmových ateliérech tak dostává jiný rozměr. Chtěl bych být na premiéře, určitě bych se byl tenkrát plácal smíchy do kolen!