silent cut

Noár? No a? Hudební reminiscence na tenkrát na západě i mazaného Filipa? Týpek s modřinou a rukama v kapsách? Hypervystajlované postavy? Všechno se to tváří strašně dospěle, ale někde za těmi filtry je to jen další z new school předělávek klasiky ve stylu Cruel Intentions... No jo... Jenže se na to během posledních 24hodin už podruhý...

Tento film budiž ponaučaním pro všechny, kteří odmítají jakýkoliv filmový žánr, ať už z jakýchkoliv důvodů... Nemám rád vězeňské filmy....jenže Zelená míle... Vy, kdož máte rádi podmanivé příběhy... Podívejte se... Howgh... ps...tento film jsem viděl nejednou...byl jsem spokojený...několikrát... ;)

David Fincher se nikdá s ničím nemazal... ne, že by jeho díla nebyla vypiplaná, to ne, ale co se politické, ani jiné korektnosti týče... proto na začátku umře kdo umře a celý zbytek filmu se odehraje v prostorách jdené hodně velké kotelny... Jenže to je ono... Tenhle film není nic pro klaustrofobiky... Výjimkou jsou samosebou klaustrofobici masochisté...

Střízlivé přijetí čtvrtého pokračování vetřelčí ságy se dalo čekat. Částečně za to určitě může ona posvátnost prvních dvou dílů, ale jinak si vlastně nejsem moc jist... Vetřelci jsou totiž jedineční tím, že každý díl pracuje s trochu jiným schématem, jinou skupinou hrdinů a konečně i trochu upravenou strategií našich milovaných xenomorfíků... A tak je to správné... Klipový střih... Barvy... Comicsová poetika... Jo a Alien baby (thnx Lima ;) je sice mimořádně odporný a tak nějak tragikomický, ale k ukončení této vetřelčí kapitoly mi to příjde jako dobrý krok a víceméně dokazuje, že spojení lidí a alienů není dobrý nápad...výdrž nic moc...

RECENZE VE STYLU STŘEPIN : Co říct o filmu, který už jsme všichni viděli... Co říct o filmu, který jsme všichni viděli už nejméně pětkrát? Co říct o filmu, kde i napopáté držíte ruku zaťatou v pěst ve chvíli, kdy Bishop vleze do větrací šachty a plazí se vstříc světlu? Co říci... Devizou tohoto filmu je kromě skvělého zpracování jedna velice podstatná vlastnost, která souvisí s tím, že film byl natočen v roce 1986... ano... 21 let... a ten film má pořád koule... a ta vlastnost? Nadčasovost... za pět!!!

Dokonalý trik není až zas tak úplně dokonalý, ale řekl bych, že polopatičností konce to nebude. Spíš mi na tom nesedělo to poslední úmrtí. Pokud totiž celý film přelévá sympatie diváka zleva doprava tak, jak zjišťujeme celou pravdu...počkejte...ono to dává smysl... Tak ještě jednou... ahá... Takže za Pět pane Nolane!

Postav dům, zasaď strom, vybuduj kryt... Možná by se to všechno dalo považovat za jedno stylistické cvičení na téma : kudy všude může v jednom baráku prolétnout kamera... Možná... Jenže kdo hledá, najde a vedle skvěle vystavěného thrilleru s geniálně načrtnutými postavami se zde opět objevuje (i když dost skrytá) nekompromisní kritika naší hedonistické a sebepožírající kultury. Nebo se pletu a lékem na rozvod a samotu je opravdu koupě čtyřpatrového domu s výtahem a trezorem plným evianu...perrieru...čehokoliv...

Přečtěte si knihu. Koukněte na film. Přesně v tomhle pořadí. Ne! Tentokrát je to takhle naprosto v pořádku. David Fincher chytil podstatu Palahniukova díla za koule a uvařil z nich existenciálně-punk-pop-kulturní Gaspacho, které lze servírovat za studena po dobu mnoha let. Možná je to všechno krapet tendenčně cynické, ale na druhou stranu... to je život...

Důkaz toho, že pro leckoho přitažlivé prostředí nemusí být zárukou toho, že se z filmu plného očekávání nevypaří všechna šťáva ještě při čtení obalu na dvd, kam tahle věc patří. Bloumání party teenagerů, pár jointů, jedna drsná bojová scéna a jedna zbytečná smrt... A justin timberlake pokoušející skloubit gangstera a slušňáka...no...ale ušlo to...

RAMBO NA HORÁCH...Místo těžce definovatelného stavu mysli zasažené vietnamskou válkou v konfrontaci s buranstvím se tu Sly prohání za rachotu automatů... Nic víc, nic míň... Slušná akce. . .