Mockrosh

Sonda do české duše...

Po první půlhodině jsem byl přesvědčený, že filmu dám tak jeden až dva body za vtipnost. Protože toto scénáristé opravdu nemohli myslet vážně a musí si dělat z diváků nemístnou srandu. Po další půlhodině jsem přišel na to, že začíná jít do tuhého, páč ve mě začal hlodat červ pochybností - aha, toto asi fakt mysleli vážně! A po další půlhodině jsem se obrátil k nebesům a modlil se, aby film skončil - bohužel se tam stalo až za další hodinu po první modlitbě. Dialogy na úrovni Bravíčka a scény viditělně točené v ateliérech udělaly z tohoto film jeden z nejhorších kousků, které jsem za poslední rok shlédl. Howgh.

Jako občas jsem se fakt zasmál. Mělo to bejt ale vtipný? Prej ne... Ale i tak po zhlédnutí máte chuť sbalit batoh a vypadnout.

Nepij. Nekuř. Hlídej mladšího brášku. Nekraď. Nemlať rukou do telefonní budky. Nekryj schizofrenní přátele, kteří šmírujou ženy. Nevraždi. Nefetuj. Neprodávej herák.

A jaký že je rozdíl mezi jedním z nejhorších filmů všech dob - dle hodnocení na ČSFD - Muzikál ze střední a tímto obskurním kouskem? Je to jako v ráji. Máme tady zastoupeny snad všechny myslitelné a před desátou hodinou ukazovatelné menšiny, dokonce dceru vyrůstající se dvěma otci nebo čerstvě coming-outového gaye. Máme tady první lásky, první těhotenství, první rozchody, úžasného charismatického učitele, utlačované, kteří se dostanou na vrchol... Na druhou stranu musím uznat, že některé písně v čerstvém sborovém hávu jsou fresh, young, juicy a sexy. Svou suitu následovníků a sledovačů si toto dílko jistě najde. Mám jen obavu, že se poslední padesátá šestá série bude natáčet v roce 2039 a bude řešit glee club domova důchodců mezi poli s kukuřicí na americkém středozápadě...

Že by komedie ještě nevymřela? Sláva francouzské komedii!

Za tu krásně natočenou krajinu, no...

A to se musím přiznat, že téměř nepokrytě adoruju valnou většinu historických filmů. Ale Centurion je hodina a půl čisté nudy smíchané s podivně barevnou digitální krví a Olgou Kurylenko, která se tváří ve všech scénách stejně - jakoby na mole předváděla Vivien Westwood s Chanelem dohormady...

Klasická žánrovka devadesátých let... Po dlouhé době se člověk vrátil do dětství a zavzpomínal jaké to bylo vidět Armagedon a spol.

Pokud jste jako děti ujížděli na Xeně a Herkulovi a nečekáte od Souboje Titánů žádnou světobornou hloubavou myšlenku o existenci zla nebo dobra, budete spokojeni. Stejně jako já. A navíc, podle mě jde o velmi zdařilý remake, dokonce se opovažuji tvrdit, že remake předčí třicet let starý originál.