vanadium

Cit pro malebné pohádkové exteriéry se Troškovi nedá upřít. Růžičková jako čarodějnice úžasná, ale nechápu, proč je, čerty atd. musí Troška ve všech pohádkách udělat tak afektované. Je tam pár scénáristických děr, ale jinak je to hezká česká pohádka.

Krásný a zvláště v závěru dojemný film o chlapci a jeho psovi, se kterým zažívá všechny dětské radosti i strasti. Líbilo se mi zasazení děje do začátku 40. let, několik hlubších míst a ta příjemně smutná a nostalgická atmosféra - ke konci mi vlhly oči.

Jsem na to náhodou natrefil na youtube. Pobavilo, v jednom momentě i překvapilo. Varování: tahle krátkometrážní srandička obsahuje 41 sekund dlouhou homoerotickou scénu, ergo homofobici ať se na to raději nedívají. Trochu mi vadilo to multi-kulti obsazení, na druhou stranu plně vyhovovalo procesu teze-antiteze-syntéza. A ta syntéza byla fakt zajímavá :))

Na ČSFD, kde je každá obdobná humusárna hluboko v odpadové černi (a to často i neprávem!), mi těch 32% připadá nějak nezdravě hodně...

Při zjištění stopáže se mi udělaly mžitky před očima. Jinak se teda plně ztotožňuju s komentářem uživatele Civala.

Ztrátočasový emočák. Oceňuji, že to nebylo stylem "jsem hrdý Američan a jdu odhodlaně na pomoc své vlasti", ale přístup "asi tady umřu a co si pak počne moje těhotná manželka" mi taky není po chuti.

Pro prznitele angličtiny, kterých není bohužel málo: Smith bez Smitha!!!

Strhující a syrový příběh odehrávající se v Holandsku na konci 2. světové války. V době, kdy někomu věřit znamenalo rozsudek smrti. Zvláště pokud jste Židovka pohybující se na nebezpečně tenkém ledě mezi svou blonďatou fiktivní identitou a skutečnou totožností, jejíž odhalení před nesprávnými lidmi by znamenalo smrt. Díky retrospektivě víme, že hlavní hrdinka nakonec přejde ono tenkým ledem zamrzlé jezero ukrutností války a dojde na druhý břeh: přežije. Což ovšem předpokládá, že budou umírat jiní. A nebude jich málo. Verhoeven se s tím opravdu neštve, střílení obětí a mučení zobrazuje se syrovou reálností. Taky se neštve s nějakými kamerovými ústupky, aby tak nezobrazil intimní části nahého těla, což v případě Frankena mělo kýžený naturalistický efekt. Za vyzdvihnutí stojí dokonale propracovaný scénář, kdy do sebe přesně všechno zapadá. Není divu, když je to příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Hodně drsnými skutečnými událostmi. A také je potřeba vyzdvihnout herecký výkon Carice van Houtenové, která zvláště nervově vypjaté scény zahrála mistrovsky. Velmi vydařený film s nacistickou tématikou z nizozemského pohledu.

Musím zopakovat to, co jsem napsal u Červené: dokonalý a bezchybný film. Červená sice stojí o stupínek výš díky své větší komplexnosti, ale i v Modré prakticky každá věta, replika, dialog představuje hlubokou myšlenkovou studnu, prakticky každá scéna má svou pocitovou barvitost, v tomto případě ve vážných hřmotných tónech depresivních modrých odstínů... Moc se těším na Bílou a přes extrémně vysoká očekávání nějak ani nemám strach, že bych mohl být zklamaný.

Neskutečně... brutální... psycho... Žádný film mě ještě tak neodrovnal...