Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (159)

plakát

Barry Seal: Nebeský gauner (2017) 

Už dlouho jsem se u filmu nebavil tak dobře jako u American Made.___ Doug Liman je možná nenápadný a podceňovaný režisér, ale dávám tomu tak 10-15 let a některé jeho kousky budou považovány za nestárnoucí filmovou klasiku… sice možná s nízkou uměleckou hodnotou, ale se schopností dokonale pobavit. /85%

plakát

Svatba za bílé noci (2008) 

Když už mi něco nesedí na filmu v mojí oblíbené žánrové kombinaci drama-komedie, s tématem, které se nikdy neokouká, kvalitně napsaným scénářem a z prostředí mého oblíbeného severského venkova, pak musí být něco špatně jedině v hercích a jejich rolích… no, musím uznat, že hlavní postavě bych za jeho excesy nejraději rozbil tlamu.___ Na druhou stranu všechny ostatní postavy z filmu bych bral i za sousedy. /70-%

plakát

The Driftless Area (2015) 

Vzpomeňte si na nějakou celkem zajímavou historku, kterou vám v poslední době někdo vyprávěl, a představte si, že vám ji vypráví ten nejhorší vypravěč, jakého znáte. Tak přesně takový je tento film.___ Utahaný, bez emocí, nebo s emocemi, které nefungují, protože v nich není ani špetka tvůrčí upřímnosti. Prvních 15 minut funguje film nejlépe, poté přeskočí z dramatu do mysteriózního žánru, k tomu si začne hrát na drsnou kriminálku a osudovou romanci… jenom při tom jaksi zapomene, že má v popisu uvedený ještě žánr komedie. /50%

plakát

Cokoliv (2003) 

Do filmu jsem šel s tím, že Christina Ricci je mi nesympatická, Jason Biggs je mizernej herec a téma už je od Allena stokrát omleté.___ Po filmu musím uznat, že na Ricci se dá koukat, navíc do své role skvěle zapadla, Biggs dokáže výborně zahrát role napsané Woddy Allenem pro Woodyho Allena a pokud jsou dobře napsané dialogy, pak ani ohrané téma nenudí… já prostě nevím, co tomu filmu vytknout. /75%

plakát

Most špiónů (2015) 

Akademická nuda bez emocí, ale po technické stránce dokonalá… škoda, že Mark Rylance nedostal více prostoru. /75%

plakát

X-Men: Apokalypsa (2016) 

Každopádně nejslabší z posledních X-Menů, ale popravdě čekal jsem daleko větší průšvih a hlavně mnohem více digitálního marastu.___ Asi nejvíc mi tak nakonec vadilo, že se vlastně žádná „apokalypsa“ nekonala a X-Meni z toho všeho opět vyvázli silnější, početnější a krásnější než na začátku. /70%

plakát

Vyvolený (2000) 

Takhle nějak si představuji, že by měly vypadat filmy o superhrdinech. Chápu, že Marvel musí pracovat s konceptem daným komiksovou předlohou, od které se nemůže příliš odklonit, aby mu hordy rozezlených fanoušků nevypálily centrálu, ale i tak mi Shyamalanův osobní přístup sedí k tomuto žánru daleko víc než marvelovské rutinérství, hra na jistotu a neustálé sebeironizování (…hele, jsme fakt cool, umíme si udělat srandu sami ze sebe, tak nám zatleskejte).___ No, není to ani tak děj, jako spíš ty originální, do detailu vypiplané scény (Willisova představovačka z vlaku, scéna s činkami, nádražní hala), kterými se Vyvolený odlišuje od ostatních filmů se superhrdiny. /90+%

plakát

A hle: Snění o propojeném světě (2016) 

Herzogův odklon od popisu jednotlivce ke snaze rozmotat spletenec společnosti a technologií.___ Herzog si nejspíš správně uvědomil, že nemá smysl pronikat do hloubky tak složitého problému, a tak poskakuje po hladině od jednoho tématu ke druhému. Přesto si Lo and Behold uchovává atributy naprosto typické pro všechny Herzogovy dokumentární filmy: netradiční přístup k látce a hypnotizující zpracování. 85%

plakát

BioBuddy (2016) 

No, zpracování mi moc nesedlo, herci malinko toporní, jak z nějaké reklamy (tedy, vyjma dvou hlavních postav!), kamera a střih trochu mimo a hudební podkreslení zbytečně tlačilo na pilu. Ale skvělý nápad a načasování rozuzlení mě dostaly do kolen. /80%

plakát

Flákač (1990) 

Po zhlédnutí verze s Linklaterovým komentářem (viz zde) musím zvýšit hodnocení na plný počet.___ Okolnosti kolem natáčení a způsob, jakým film vznikal, nemají v současném filmovém světě obdoby. V podstatě každá z Linklaterových postav (a že jich ve filmu je!) je inspirována někým skutečným a jejich představitelé (často neherci) je dokázali ztvárnit s takovou přesvědčivostí, jakou často postrádám i u „áčkových“ herců.___ Jak sám Linklater poznamenal, v momentě, kdy filmová veřejnost začala Slackera brát vážně, přišila mu značku jakéhosi „generačního manifestu“, avšak pro Linklatera šlo spíše o filmový experiment, který shodou okolností vyšel a který určil Linklaterův styl na příštích deset let. /90+%