Trumper

Na první pohled je Emmet Ray typická, allenovsky svérázná postava, která však pod komickým zevnějškem skrývá jeden z nejkomplikovanějších charakterů, jaký jsem kdy u Allena viděl. Navíc Rayův životní příběh má daleko blíž k tragédii než ke komedii, a to i přesto, že se mu budete 90% času smát.___ Skvělý Penn a Samantha Morton, a samozřejmě také Django, jehož hudba musí v každém, kdo byl někdy v životě závislý na Mafii: The City of Lost Heaven, vyvolat nostalgické vzpomínky, ať už je nebo není jazzový fanoušek. /75%

Typický Emmerich posledních let… megalomanie, logické a vědecké lapsusy nejhrubšího zrna, vedle kterých působí Cesta na Měsíc jako seriózní sci-fi, desítky postav, které jsou ve filmu, protože… no, protože, proč ne?... a obligátní destrukce planety pravděpodobně s miliardami lidských obětí, která má na diváka asi tak stejný emocionální dopad jako pohled na vosí hnízdo postříkané biolitem.___ Pár pozitiv by se snad našlo… perfektní vizuální efekty, staří známí herci a bojové scény uvnitř mateřské lodě, které však měly dostat více prostoru a větší význam v rámci scénáře.___ Zatímco scénář ID1 (přes všechnu svoji povrchnost) měl skvělé načasování scén, dějových zvratů a propojení jednotlivých dějových linek, ID2 je beztvarý mišmaš, který se od začátku do konce snaží tlačit na pilu, jejíž zuby (a divákova pozornost rovněž) jsou v závěru natolik otupeny, že ani příchod emzácké královny na scénu nevytrhne diváka z letargie. /50%

Krásně jednoduchý, komorní a v závěru nádherně vypointovaný příběh, který se skoro celý odehrává v prostředí jedné nebo dvou ulic v Bronxu. Zároveň jde o celkem neotřelý pohled do mafiánského světa očima normálního dospívajícího cápka, co se jen snaží zorientovat se ve změti rasové a společenské nesnášenlivosti šedesátých let, zatímco je nevědomky zavlečen do soukolí, které by ho, (paradoxně!) nebýt obou hlavních antagonistů, zaručeně semlelo. /90%+

Už jsem ani nedoufal, že by mě Woody Allen dokázal ještě někdy něčím pobavit bez použití „intelektuální masáže“. Žádný ukecaný neurotik v hlavní roli, žádná snaha analyzovat život pomocí Freuda ani žádná sebelítost z vlastní neschopnosti… iracionální muž je přímočarý film, který se po první půlhodině rozběhne jako mozek a trávicí trakt po dvojité kávě vypité na ex. Chvilka hledání, dětinská radost z nalezení dávno ztraceného, adrenalinové balancování na ostří nože a ultimátní „karma is a bitch“.___ Jednoduchý, neokázalý a svěží film a když se nad ním zamyslíte, pak i nějaký ten allenovsky philosophycký přesah si v něm najdete. /90+% ...a jakto že v označení filmu chybí žánr komedie?

Film je jakýmsi mixem Bezstarostné jízdy a Vanishing Pointu a minimálně v autenticitě oba dva jmenované předčí. K jeho sledování je však zapotřebí vysoká dávka divácké trpělivosti a ta mi bohužel chyběla. Na druhou stranu je pravda, že Two-Lane Blacktop je jedním z těch filmů, u kterých není absence děje chybou, ale vlastností. /65%

Daleko záživnější, stravitelnější, vynalézavější a překvapivě možná i formálně vyzrálejší než Antonioniho originál a také důkaz toho, že Travolta umí hrát, jenom má posledních 20 let smůlu na role.__ Film má na rozdíl od originálu v podstatě dva konce – „příběhový“, který se De Palma snažil co nejvíce vygradovat a dle mého názoru jej lehce přepísknul a následný „symbolický“, kterým se pokusil orámovat profesní kariéru hlavní postavy a který je podle mě naopak daleko působivější než v Antonioniho Zvětšenině. /85%

Připadalo mi to jako zoufalý pokus napodobit Eastwooda. Večerní slunce je asi tak stejně záživné jako 5. série The Walking Dead, jenom místo chodících mrtvol je tu jedna sedící skoro-mrtvola… tím samozřejmě nechci urazit fanoušky Hala Holbrooka, který svoji roli zahrál solidně na to, že vlastně neměl co hrát, scénář je totiž naprostá tragédie vedoucí odnikud nikam.___ Občas se mi u sledování filmu stane, že dopředu odhadnu nějaký dějový zvrat a tím se připravím o překvapení. Tentokrát mi v průběhu filmu problesklo hlavou asi pět možných zápletek, z nichž ani jediná se neodehrála… ono totiž v tomhle filmu k žádné zápletce ani nedojde. /50%

Film s příběhem, ale bez zápletky. S napětím, ale ne ve vztahu k osudu hlavních postav. S dobrým motivem, ale bez patřičného dopadu.___ Komu nestačí náhled do zákulisí americké válečné mašinérie a od „válečného“ filmu vyžaduje alespoň trochu akce nebo syrové atmosféry, ten ať se tomuto filmu obloukem vyhne. /65%

Nové Star Wars se klidně mohly jmenovat Episode X – A New New Hope a J.J. po jejich vypuštění mohl s klidem prohlásit, že epizody 7 až 9 natočí, až přijde na to, jak 10. epizodu smysluplně navázat na původní trilogii.___ Tím v žádném případě nechci nové Star Wars kritizovat, pouze poukazuji na to, jak klikatá je ve skutečnosti cesta k jedné epizodě filmové ságy, která se na oko tváří jako celistvý příběh. Nová naděje byla natočena jako jednohubka, jenž si za svůj nečekaný úspěch vysloužila změnu názvu a další dvě pokračování. Epizody 5 a 6 měly pouze dotvořit filmovou trilogii, ale Lucas při psaní jejich scénáře věnoval stejně velkou pozornost také tomu, co samotné trilogii předcházelo. Když si pak v 90. letech uvědomil, že značka Star Wars stále žije, chtěl své úsilí zúročit a zaměřil se na rozpracování konceptu 1. až 3. epizody. Jelikož mu však v epizodě 1 nevyšel ďábelský plán s Jar Jarem, coby skutečnou Skrytou hrozbou (…nezlobte se, ale povídačky o tom, že Jar Jar měl být skutečným Sith lordem, dávají čím dál větší smysl), musel 2. a 3. epizodu rovněž za běhu přepracovat. Po tom všem se zdá být až neuvěřitelné, že celá sága vůbec drží příběhově pohromadě, a je to také jeden z důvodů, proč Star Wars čím dál méně vnímám jako geniálně promyšlenou filmovou ságu, ale spíše jako soubor volně propojených filmů, z nichž každý si šel tak trochu vlastní cestou a nutno podotknout, že občas kráčel na slepo, do neznáma. ___ V tomto ohledu se může zdát, že Abrams až příliš vsadil na jistotu, na druhou stranu bych se vůbec nedivil (…a nezlobil), kdyby sedmá epizoda byla vůbec prvním Star Wars filmem, který má jasno, jakým směrem se má celá trilogie dále ubírat. The Force Awakens skoro pedantsky kopíruje to nejlepší ze všech tří dílů původní trilogie, v závěru však ponechává více nezodpovězených otázek než těch zodpovězených a spoustu volného prostoru, kam se příběh může dále rozvíjet. I kdybych ale posuzoval sedmou epizodu jen jako samostatný film, stále bych v ní viděl kouzelnou a hlavně neskutečně zábavnou pohádku pro dospělé, u které mi ani na chvíli nevadilo vypnout mozek a kochat se poctivým filmařským řemeslem, úchvatnými lokacemi a pravděpodobně nejkrásnějším výtvarným zpracováním od Návratu krále. PS.: Zajímalo by mě, jakou podprahovou informaci do filmu J.J. zabudoval, že už během prvních pár záběrů se Rey zařadila mezi moje nejoblíbenější postavy z celého Star Wars univerza. /90+%

Když jsem v komentáři srovnával Gravitaci s Apollem 13, vadila mi neosobnost, s jakou Cuarón přistupoval ke svým postavám. Když jsem později psal o tom, co mi vadilo na Scottově Exodu, zmínil jsem se o Scottově rutinérství a absenci režisérského zaujetí. Když teď hledám, co bych vytknul Marťanovi, mám pocit, že všechna hollywoodská božstva (pochopitelně mám na mysli hollywoodské producenty) vyslyšela moje volání a přikázala štábu pod taktovkou Ridleyho Scotta natočit film přesně podle vkusu jednoho českého ňoumy, co si na ČSFD říká Trumper (…mimochodem přezdívka dle jedné z postav Johna Irvinga, nikoli dle nejbizarnějšího výplodu současné americké demagogie, Donalda Trumpa).___ Pokud bych si ještě nedávno mohl objednat film na zakázku pro pochmurné a dlouhé zimní večery, sáhl bych po dostatečně realistickém sci-fi z prostředí kosmonautiky, s nějakým sympatickým známým hercem v hlavní roli, Jessicou Chastain ve vedlejší roli a Seanem Beanem, coby správňákem, co kašle na autority… protože on sám je KU*VA autorita (hlavně, prosím, ať tentokrát nezemře). To vše sestavené z 30% „Sci-“, 25% „-Fi“, 20% „Napětí“, 15% „Humoru“, 10% „Akce“ a 0% „Patosu“. /90+%