Trumper

Je to asi poprvé, kdy bych Radcliffův herecký výkon neoznačil za toporný, ale jenom mírně nepřesvědčivý. Herecký ansámbl (Radcliffe, Temple, Minghella, Morse) mi sedí spíše do nějakého rodinného filmu, přitom Horns je čistě R-ková záležitost.___ Nerad bych spoileroval, ale hlavní problém filmu, který asi většinu lidí odradí od slušného hodnocení, spočívá v postupném přechodu od celkem vynalézavé, depresivní krimi-fantasy-satiry (haha, to zní ale blbě) k tupé vyvražďovačce plné béčkových klišé. /65%

Jestliže Adventureland byla dospělejší varianta The Way Way Back, pak Youth in Revolt je infantilnější varianta Rushmore.___ Nejspíš díky tomu, že neznám knižní předlohu, hodnotím... /70%

Poslední vzdor je bohužel důkazem toho, jak může mizerná režie zmrvit jinak slibně rozjetou filmovou trilogii.___ ACHTUNG SPOILER!!! Ne že by Ratner byl totální neumětel, ale svěřit mu tak zásadní díl celé série bylo asi tak stejně šílené rozhodnutí, jako by bylo rozhodnutí přenechat režii Návratu krále Emmerichovi. Těžko to vyčítat Singerovi, který si díky tomu mohl zrežírovat beztak vysněný návrat Supermana, avšak i on se musel při zpětném pohledu zhrozit, jaké kotrmelce udělal Ratner na cestičce tak úhledně vyšlapané prvními dvěma díly. Přitom X1 a X2 nebyly žádné scénáristické zázraky. Jakožto neznalec komiksů to budu klást za vinu snaze scénáristů držet se předlohy. Co se týče příběhu, je X3 mnohem vynalézavější a ke svým postavám se chová zcela nekompromisně. Ratnerova režie však z potenciálně temného sci-fi udělala popcornovou zábavu. To by ještě bylo tolerovatelné, pokud by Ratner smrt několika hlavních postav nevyšperkoval patetickými projevy… a ještě k tomu z úst Halle Berry.___ A pozitiva? Famke Janssen, Furrball a dvojice Stewart – McKellen. /65+%

Nemám nic proti obsahu nebo poselství tohoto snímku, jako dokument však totálně selhává, nenabízí totiž žádný názorový střet. Vlastně se jedná o jednostrannou agitku jednoho amerického politika, jehož postoje mi mohou být sebevíc sympatické, avšak bez potřebného odstupu je jejich prezentování degradováno na úroveň předvolebního spotu. /70%

Prvních 15 minut jsem protrpěl, dalších 10 jsem se vzpamatovával a po 30. minutě se konečně vzpamatoval i scénárista-režisér Ellis a začal servírovat neotřelou, typicky britskou filmařinu. V mnoha ohledech připomíná tohle a, světe div se, taky tohle. /80+%

Je zajímavé, že už i před 60 lety se v době, kdy televizní vysílání bylo teprve v plenkách, vedly debaty o tom, jestli se z televize nestává nástroj pokleslé masové zábavy namísto rychlého a kvalitního zdroje informací. Primárně se sice zápletka filmu točí kolem úplně jiné tématiky, rámcově je však ohraničena přednáškou E. R. Murrowa o úpadku médií, který vzdáleně připomíná Danielsovu úvodní řeč z Newsroomu.___ Srovnání s Newsroomem snese i snaha o maximálně přesvědčivé ztvárnění technické stránky televizní novinařiny nebo novinářské šťourání do vosího hnízda, které v Good Night, and Good Luck. představuje McCarthyho antikomunistická kampaň. Hlavní devizou filmu je ale David Strathairn a jeho E. R. Murrow, coby samozvaný „arbitr“, co sám o sobě moc dobře ví, že nemá tak úplně čisto před vlastním prahem.___ Po Dnu zrady jde pro mě o druhý film, ve kterém G. Clooney odvedl naprosto precizní režijní práci, kterou trochu sráží náročná tématika, navíc podaná skoro dokumentárním stylem. Film je skoro puntičkářsky propracovaný, emoce čerpá jen z výrazu herců, nikoli z hudby nebo kamery, jak je často zvykem, a obsahově je natolik dokumentaristicky strohý, až by mu člověk uvěřil, že si na nic nehraje. Ale počkat, on si vážně na nic nehraje… A to se mi líbí. Pocitově 65%, objektivně 85%. /75+%

Příběhová prázdnota bohatě vyvážená ultra-realistickým ztvárněním souboje člověka s nulovou gravitací ve vesmíru. Teď nemluvím o realističnosti děje (fyzikové a odborníci na vesmírné lety by určitě našli řadu technických blábolů), ale o vizuální dokonalosti, která pro mě nadobro maže rozdíl mezi realitou a počítačovými efekty.___ Zatímco počítačové efekty v mnohých filmech vám nedovolí uvěřit, že se díváte na skutečnou, hmatatelnou věc namísto počítačové grafiky, v tomto filmu jsem nemohl uvěřit, že jediné, co bylo ze scén ve vesmíru nasnímáno kamerou, byly obličeje hlavních postav!___ Přestože filmu nechybí dramatičnost, těžko si některá z postav získá divákovy sympatie. Pro většinu lidí zůstanou postavy "řadovými" astronauty NASA, o kterých se toho dozvíme minimum. Nebýt Howardova Apolla 13, dával bych to za vinu prostředí, v němž se film odehrává. Faktem ale je, že za to spíše může zvolený přístup, při kterém hodina a půl filmu takřka znamená hodinu a půl děje. Na seznamování s postavami zkrátka není čas.___ Jestli tenhle film nedostane Oscara za vizuální efekty, pak se filmová akademie nadobro zbláznila. /80+%

Kdyby vztah mezi postavami Ronanové a MacKaye nepůsobil tak toporně až trapně, šlo by pravděpodobně o nejlepší "postapo" od Potomků lidí. Snaha oslovit co nejširší diváckou kategorii (v tomto případě tak 14+) se v tomto ohledu moc nevyplatila. Pro mě zdaleka nejsympatičtější a nejzajímavější postava (Tom Holland) pak dostala skoro nejméně prostoru.___ Celkový dojem je však překvapivě dobrý. /75%

Nejen díky Gyllenhaalovi je srovnání se Zodiacem zcela na místě. Scénáristicky poněkud odfláknutý, byť skvěle vygradovaný závěr a v podstatě banální zápletka, která se nijak zvlášť neliší od jiných filmů s tématikou únosu, je bohatě vyvážena hutnou atmosférou. A stejně jako v Zodiacovi také pomalým tempem, které sice dávkuje napětí pozvolna, zato však po tunách.___ Tématicky i žánrově film balancuje mezi Zodiacem, Gone, Baby, Gone a Ctihodným občanem, avšak poslední dva jmenované s přehledem zadupe do země (a zaparkuje nad nimi fáro). Bohatě vyprofilované postavy (zejména Jackman a Gyllenhaal) včetně hlavního záporáka (?) potěší až na pár výjimek minimem klišoidních dialogů, resp. monologů (jestli někdy někomu budu mířit bouchačkou na hlavu, určitě se při tom nebudu zpovídat jak v kostele).___ Už je to celkem dlouho, co jsem u nějakého novějšího filmu měl tak dobrý pocit ze solidně a poctivě odvedené filmařské práce. Myslím, že jasný adept na Oscara za hlavní roli. /90+%

Na Dobu temna to sice nemá, ale i tak je to celkem dobrá studie na téma: Proč by se měl člověk cítit nešťastně v jinak šťastné společnosti.___ No… „šťastné“. Štěstí je tu míra uspokojení lidských potřeb, jejichž vrcholným příkladem může být chladně azurový obklad v kuchyni. Myšlenka člověka, který touží po obyčejném teple domova namísto sterilnosti dizajnového obýváku není nijak převratná, místy je však podaná natolik naturalistickým a jindy zase depresivním způsobem, že se rozhodně nezdá být okoukaná.___ I kdyby byl západní svět skutečně tak beznadějně utopený v konzumní nudě a odlidštěných společenských návycích, pak si stejně nedokážu představit, že by podobný film natočili někde v Itálii nebo třeba v Bulharsku. A právě proto mi celá ta filmová alegorie přijde zbytečně nadsazená. /80+%