Trumper

Crazy, Stupid... Movie... Aneb když divákovo nadšení fluktuuje mezi vzpomínkami na Americkou krásu, Jóoo-fotr-lotr a čímkoli nechutně sentimentálním nebo taky nepředvídatelně vtipným.___ Přesně v 95. minutě mě napadlo, že by ten film měl skončit s touto hudbou v pozadí, abych byl naprosto spokojený... To by ale nebyl Hollywood, a tak přišel 20 minutový happy-end. Ten samej happy-end, kterej jsem byl ochotnej tolerovat zde. (No dobře, a taky zde.) To ho mám vážně znova přetrpět? Grrrrrr. No, tak jo, no. /objektivně 70%, pocitově 80+%

Nechápu, jak je možné, že se tento film v databázích (imdb, csfd) utápí někde na pomezí filmů s průměrným hodnocením, zatímco takovej lehkej „vodvárek“, jakým je Taken, je pomalu vynášen do nebes!___ První dvě třetiny jsou absolutně bezchybné. Brilantně navozená atmosféra bezmoci a bezradnosti, ve světě, kam nepatříte. Přitom postačí jedna jediná překážka, jazyková bariéra, kvůli které se z vás stane nemotorné děcko, pomalu neschopné si samo zajít na záchod. A co může být horší, než ztratit v tomhle nebesky půvabném pařížském pekle svého nejbližšího.___ Dvě třetiny filmu by měly být měřítkem pro všechny ostatní filmy s tématikou únosu, přičemž ta první třetina by zasloužila Oscara pro Forda i Polanského. Pak je tu ovšem ta poslední třetina (!!!POZOR SPOILER!!!), a já se ptám, proč jen Polanski nezůstal u balíčku heroinu místo navigace jaderných hlavic, a proč místo arabských šejků do scénáře nedal párek smradlavých narkomanů bažících po hromádce fetu. Takto z filmu vyprchala veškerá ponurost a nejistota, a i když ani potom si Polanski neodpustil několik lahůdkových scén (výměna v garážích, nekonečná taneční scéna v klubu), závěrečné „defilé“ mě nechalo celkem chladným.___ Sečteno, podtrženo, zapomeňte na závěr, kochejte se vším ostatním. A nakonec ještě jedna poznámka; cituji pár vět ze zdejších komentářů: „...druhá část už je potom docela zdlouhavá a ty 80ky tam smrdí až moc“ (no kdo by to čekal u filmu z roku 1988), „Tak trochu nuda a Fordův účes je tentokrát šílený!“ (opakuji: No kdo by to čekal u filmu z roku 1988!). Myslím, že tohle je dostatečná odpověď na úvodní větu mého komentu. /85%

Co se týče vážných rolí, Adam Sandler umí hrát snad jen neurotické ztroskotance semleté životem. Ale zato je umí hrát perfektně.___ Punch-Drunk Love je něco mezi padesátkovou romancí a psychedelickou sondou do hlavy člověka, topícího se v chaosu vlastních myšlenek. Bizarní, originální, uvěřitelné a to všechno (na rozdíl od Magnolie) bez do očí bijícího kalkulu. /80%

Dvojka sice postrádá všechny superlativy První vesmírné odysey, zato si ale udržela vlastní tvář bez snahy kopírovat nekopírovatelné.___ Rozdíl mezi oběma filmovými odyseami je asi tak stejný jako rozdíl mezi těmi knižními – více dialogů a děje, méně tajemna a taky pochopitelnější závěr dělá z dvojky mnohem „koukatelnější“ film (i když já osobně bych se na vesmírný valčík vydržel dívat hodinu). Přesto stále jde o hodně seriózní sci-fi (žádného Avatara nečekejte, naštěstí), které se pokud možno věrně drží předlohy (chybí hlavně čínská loď Tsien).___ Bohužel některé máničky si stále nemohou odpustit srovnání 2010 s 2001 ve snaze ukázat, jaké pošušňáníčko pro ně První vesmírná odysea byla. Dvojka je jiná, určitě méně působivá a zdaleka ne tak vyšperkovaná (čistá), ale přesto jsem se na konci nemohl zbavit dojmu, jaká je škoda, že nedošlo ke zfilmování Třetí vesmírné odysey, klidně i ve stylu té Druhé. /80%

Disneyovská pohádka s kucháním zvířátek, vzduchem létajícím kozlem a narážkami na homosexuály? Vážně? Kam se sakra poděla poetika a kouzlo starých fantasy filmů jako Excalibur, Nekonečný příběh, Jestřábí žena, Temný krystal, Souboj Titánů...___ Neříkám, že všechno je špatně – herecký ansámbl je lepší než ve většině áčkových filmů, výprava solidní a hudební doprovod rozhodně neurazí, nemluvě o dobré zápletce. Čert vem těch pár zmršených triků, před patnácti lety bychom po nich všichni slintali. Ale kdo proboha napsal tak ztřeštěnej scénář? Dvě hodiny pobíháte sem a tam, nahoru dolů, občas něco podpálíte, někam spadnete a to všechno s bezduchými panáky místo postav, kterým se režisér vůbec nevěnuje. Rád bych si některou z postav oblíbil (a u Claire Danes bych s tím neměl mít problém), ale ono to u tak plochých postav ani moc nejde.___ Já vím, já vím, zase abych byl férovej – taky jsem se občas zasmál a chvílemi jsem měl pocit, že ten film nakonec bude mít hlavu a patu. Ale výsledek (a hlavně posledních 20 minut) zklamal – ne kvůli pěknému námětu nebo povinně šťastnému konci, ale kvůli ubohému zpracování, které dle producentů asi bude lahodit oku současného diváka. /60% ...jo a jak si tady procházím místní komentáře, tak dětem bych to opravdu nepouštěl.

Hodně silný a odvážný psychologický film, který se ze začátku tváří jako obyčejné rodinné drama. A výborný závěr s Elijah Woodem. Přemýšlel jsem o plném hodnocení, ale podobné filmy je asi lepší nechat uležet v hlavě. Zatím: /85%

Rozporuplný začátek, výborná střední pasáž a poněkud slabší zakončení s několika otřepanými scénkami na závěr. Ladyhawke nejvíc těží z dvojice Hauer-Pfeiffer a jejich osudového příběhu a taky z pochmurné atmosféry napůl středověkého a napůl fantaskního světa. Hlavní výtka putuje na stranu skladatele Andrew Powella, který se nejspíš nechal inspirovat soundtrackem k MacGyverovi – v některých částech jeho hudba naprosto kazí dojem z filmu.___ Nenáročné a osobitě kouzelné fantasy... komu nevadí styl „osmdesátkových“ fantasy filmů, ten bude spokojen. /75%

Ztělesnění všeho, čím by člověk chtěl být.___ Tenhle film nemá jedinou slabou minutu, jedinej slabej záběr (…celá ta banda současných filmových fušerů od Aronofskeho po Zwicka by se měla stydět). Co scéna, to nezapomenutelné představení Paula Newmana ve své možná nejlepší roli. A jestli Andy Dufresne z Shawshanku ukázal lidskou nezlomnost v té nejtěžší chvíli, Frajer Luke zvládl to samé a s úsměvem na rtech. /100%

Podle mě jeden z nejlepších trekovských filmů, ale jak už tady kdosi poznamenal, tvůrci tímto filmem nadobro vyždímali z původního světa Star Treku, co se dalo, a Abramsův restart se tak z pohledu producentů zdál být nevyhnutelným krokem.___ Mám pocit, že nejvíce tento film ocení ti, kteří se s filmovým Star Trekem setkávají poprvé, dále pak skalní fanoušci, co si VHSky se seriálem nahraným z TV vezmou s sebou i do hrobu, a naopak nejméně ho ocení ti, kteří sice svět Star Treku důvěrně znají, ale pro které bylo jeho objevování vždy spíše fanouškovskou sci-fi povinností než zábavou. /80+%… PS: Závěrečné pořadí filmů Star Trek dle vlastního hodnocení zde.

Zatím možná nejlepší Allen, kterého jsem viděl (sorry Annie, sorry Manhattane).___ Nikdy jsem Allenovy filmy nepovažoval za zvlášť intelektuálně komplikované (záměrně nepoužívám slovo hluboké!!!), nejspíš proto, že jsem o nich nikdy do hloubky nepřemýšlel a ani mě na rozdíl od jiných filmů nenutily v klidu si sednout a znovu si je celé probrat v hlavě. A asi právě proto mi většina z nich více či méně připadala být kopií Allenova Play It Again, Sam. Jenomže Zločiny a poklesky jsou natolik jiné – nikoli obsahem, ale formou - , že si prostě zaslouží vyšší hodnocení. Sice to není dokonalý film a ani zdaleka tak dobře vygradovaný jako např. Match Point, avšak je neotřele vtipný (ne však moc) a překvapivě originální. /90+%