Trumper

Mnohovrstevnatý (avšak paradoxně nijak komplikovaný) příběh z malé komunity uprostřed zasněžených kanadských hor. Drsné prostředí dokreslené „exotickou“ hudbou, kterou bych sám zasadil někam na blízký východ, přesto se k filmu fantasticky hodí. A k tomu všemu opět úžasná Sarah Polley, coby holka, „která není zlá, jenom hodně… hodně naštvaná.“ Nikoli typický film pro plné hodnocení. Pro někoho strohý, „evropsky nezáživný“ film, pro mě výstižně nastavené zrcadlo lidské společnosti, které věrohodně zobrazuje chuť člověka vyždímat z lidské tragédie, co se dá, i když to nejcennější se mu už nikdy nevrátí. Doporučuji všem, kteří si stále (chybně) myslí, že psychologické drama potřebuje hysterické citové výlevy. /90+%

POZOR SPOILER: Film o tom, že život, který se vám promítne před očima těsně před smrtí, nemusí být nutně "váš vlastní."___ Mám rád filmy, které mi po skončení zůstanou nějakou dobu v hlavě. Něco jiného jsou ale filmy, o nichž musím po jejich zhlédnutí ještě hodně dlouho přemýšlet, abych sám sebe přesvědčil, že jsem je pochopil… a stejně si tím nakonec nejsem jistý. Pozitivní na tom všem je alespoň to, že si člověk všimne spousty detailů, které tvůrci tak pracně napasovali do filmu a které by jinak zůstaly nepovšimnuty (nebo je snad paralela neustále se opakujícího cihlového motivu a Brooklynského mostu, kde se „vše“ odehrává, pouhá náhoda?).___ Vizuální stránka filmu je sice sterilně odtažitá, ale zato precizně propracovaná, s plynulým prolínáním scén a naopak „ostře“ střiženými časovými smyčkami. To samé by se dalo říct i o hercích, kteří sice zahráli přesně to, co měli ve scénáři a co po nich režisér chtěl, avšak z mého pohledu jako by svým rolím sami nedůvěřovali natolik, aby do nich vložili něco vlastního. Brzy po začátku filmu vám ale stejně dojde, že tu nejde ani tak o herce, jako spíš o navození atmosféry absurdního, snového, iracionálního světa, ve kterém se člověk utápí jako ve zlém snu. A stejně jako Evan McGregor (s nímž se postava Ryana Goslinga „ztotožňuje“) jsem se až do závěrečné scény marně snažil z tohoto snu dostat na povrch. Přitom nikde není řečeno, že právě závěrečná scéna (která vše „vysvětluje“) musela ve filmu být. Kdyby Marc Forster nebyl Marc Forster, ale David Lynch, závěr na Brooklynském mostě bychom nikdy neviděli, z filmu by se stal nepochopitelný mix obrazů a to i přesto, že s Forsterovým závěrem se zápletka zdá být celkem jasná. Zdá! Vše je o interpretaci (viz první věta mého komentu, více spoilerovat nebudu).___ Sečteno a podtrženo, jde o vizuálně zajímavý, celkově poněkud chladný film, který staví hlavně na depresivní atmosféře plynoucí ze střetu reality a iluzivního světa. Stojí za vidění. /75+%

Opravdovější a smutnější variace na téma “The Bucket List". Bez adrenalinových radovánek, důchodcovského křepčení a kýčovitých západů slunce… Jenom tichá bolest za tmy v autě a s magnetofonem v ruce při nahrávání narozeninových přání vlastním dcerám. Sentimentální? A co když se sentimentalita stane realitou?___ Pro mě asi nejsmutnější film za poslední dobu… no, možná jeden z nejsmutnějších filmů vůbec. Přesto jsem se po jeho zhlédnutí necítil ani zdaleka tak depresivně jako při pohledu na plakát k tomuhle filmu tady na čsfd. Možná je to proto a možná za to může i tato... která se rozhodla vzdorovat svému osudu tím nejodvážnějším možným způsobem – bez naříkání a s jasným plánem: Dohnat, co se dá. /95%

Vizuálně a hudebně dokonalé, fantasticky zahrané, geniálně sestříhané …a ty dialogy!!! Tohle se nedá popsat, to se musí vidět. /99%

PŘED ZHLÉDNUTÍM: Sandlera nemám rád, Bindera neznám a téma „11.09.01“ mě nebere. PO ZHLÉDNUTÍ: Sandler je jak druhý Rain Man, Binder skvěle vede herce a 11. září konečně dostalo úctyhodný filmový epitaf.___ Reign Over Me bravurně střídá návaly vzteku s útěky k posledním „světlým“ vzpomínkám na vinylové 80ky a Adam Sandler víc než přesvědčivě ztvárnil utrpení nepřímé oběti jedenáctého září, pro kterou je politické pozadí tragédie až na posledním místě. Potěší i minirole pro Donalda Sutherlanda, kterému stačí sotva pár pohledů do kamery, aby dokázal, že je Pan herec. Nebýt klišoidního (byť v kontrastu se smutným příběhem zaslouženě pozitivního) závěru, dal bych tomu plné hodnocení. /85%

Více než jen solidní kriminální thriller. První polovinu směřuje k poctivým 80%, aby pak v té druhé mohl po tunách sklízet ovoce precizně budované zápletky.___ Zodiac je jiný než Se7en a známky Krimi/Thriller/Drama/Mysteriózní o tom sotva vypovídají. Film se nepodřizuje diváckému vkusu a zalíbení v ateliérové černi - chce jednoduchou „sedmdesátkovou“ autentičnost (viz)… a to je zatraceně dobře. Odpadá vykonstruovanost, hrdina nevyčte jméno vraha z fleku od kávy a vrahem není geniální psychopat, ale spíše psychopatický skautík. A celé je to tak „únavně“ dlouhé, vyčerpávající a rozkouskované do mnoha časově vzdálených zvratů, až se to zdá být skutečné. Fincher nacpal do dvou a půl hodinového filmu přes 20 let vyšetřování, kterými proletíte mílovými skoky s otázkou: „Co se těm lidem za těch dvacet let asi honilo hlavou?“ A pokud se vám při tom všem podaří udržet pocit kontinuity vyprávění, nebudete potřebovat ani závěrečný doslov, abyste filmu uvěřili.___ Od Se7en jsem čekal hodně a dostal jenom půlku, tentokrát jsem očekával méně a dostal dvakrát víc. Za to a taky za několik lahůdkových scén, při kterých mi běhal mráz po zádech („jezero“, „zadní kolo u auta“, „sklep“), dávám plné hodnocení. /91%

Tam, kde si The Hurt Locker na autenticitu pouze hraje, předkládá De Palma tím nejsyrovějším možným způsobem skutečnou realitu.___ Tematicky sice stejné jako Oběti války , avšak tentokrát pronikl De Palma až na kost. Filmařské řemeslo jakoby nechal stranou a zaměřil se jen na fakt, že válka prostě SMRDÍ.___ Možná je to natočeno poněkud manipulativním způsobem, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že celá americká armáda je banda odporných prasojidů a tupých mlátiček, kterým by se do rukou neměla dostat ani vodní pistolka. /±80%

Tak s tímhle filmem mám značný problém. Ve výsledku zafungoval tak, jak měl (otázkou je, jak velký podíl na tom má právě závěrečná pointa, která smysl celého filmu poněkud převrátila na ruby). Tenhle film nemá žádné vrcholné scény, dech beroucí kamerové orgie ani ultimátní militantní akci ve stylu Black Hawk Down, ale celé je to sestříhané tak nějak standardně (myšleno zručně) bez větších chyb a člověk se po celých 110 minut vlastně ani nenudí.___ Pokud bych chtěl skutečně provokativní film z válečného prostředí, pak sáhnu po něčem jiném (Zredigováno )… Jestliže si vystačím s „jakože“ inteligentním a přitom nenáročným a politicky korektním thrillerem, pak je Království ideální volba. /70%

Film o naprosté citové vyprahlosti, vykořeněnosti a lidském primitivismu plynoucím z rozkladu konzumní společnosti tlející v humusu krátce střižených trávníků a pokřivených ideálů. A to vše vyprávěné jako pohádka o bodrém Jeníkovi a naivní Mařence (nebo to bylo naopak?), kde smrt je něco, co prostě přijde a toť vše, a jediné, na čem záleží, je uznání – byť vydobyté násilím a naprostou neúctou k životu. Film o lidské svobodě, návratu do přírody - k nejhlubším niterním pohnutkám, které člověk neovlivní. Příběh, který je pro normálně smýšlejícího člověka tak nepochopitelný, až je fascinující. /95%

Nejlépe by tomuto filmu slušela nálepka mystifikační dokument. Jako takový nabídne pořádnou dávku nadsázky a taky špetku nezbytného humoru (u smyčky vedení vysokého napětí jsem se kácel smíchy), navrch však přidává i akční a hororové prvky. Rozhodně ale nečekejte horor ani typický „found-footage-movie“. To, že využívá stejné filmové postupy, ještě nutně neznamená, že si z nich nemůže utahovat. Takže pokud hledáte druhý Cloverfield, tak ruce pryč od tohoto filmu!___ Na druhou stranu, pokud máte raději norské fjordy než newyorkské mrakodrapy a evropský nadhled místo americké strojenosti… a pokud jste schopni akceptovat, že hrozivé monstrum může vypadat jako přerostlý mončičák s pivním pupkem, pak vám tato raritka nesmí uniknout. Nejlépe to vyjádřil Cervenak, cituji: „Vtip spočíva v tom, že sa film celý čas tvári smrteľne vážne…“ Vtipně kloubí norskou mytologii s moderním pohledem a celý se nese v mírně satirickém duchu (viz např. závěrečná politická vsuvka). Vlastní zpracování je pak nečekaně dobré, ruční kamera dostatečně uvěřitelná, zvukové a vizuální efekty naprosto perfektní (a to nejen v měřítkách nízkorozpočtových evropských filmů!) /75%