Zombo

Alespoň trochu profesionálně tvářící se vizuální zpracování první poloviny zabíjí scénář postavený na námětu, který by se lépe uplatnil v hodinovém amatérském filmu se zlomkovým rozpočtem, kde by se pseudodrsné dialogy vyjímaly. Za přímo trestuhodnou považuji zdlouhavost většiny scén, společně se zbytečným omíláním spíše irituje než dramatizuje, natožpak posunuje děj. Příkladem budiž několikaminutový záběr na orchestr na konci.

Co s lidmi dokáže udělat válka - klasické téma žánru, v němž je obtížné vyhnout se klišé. V tomto případě byl dobře zvolen způsob vyprávění (formou neuvěřitelné historky), který tolik neruší plynulost v mých očích originálního příběhu z války. Díky výbornému zpracování a na mě neobvykle silně působící atmosféře "Namu" na Vojákovu milenku jen tak nezapomenu. A seznámení se zelenými barety tu nemá chybu, až běhá mráz po zádech. Škoda, že to neskončilo o něco dřív, nehledě na stopáž. 85%

Omyl způsobil, abych shlédl tento remake namísto Carpenterova originálu. Samotný film je vlastně takový malý omyl. Slibně vypadající začátek mě sice navnadil na krimi thriller, ale jakmile pseudosexy Drea rozjela své pochybné hraní na drsnou copku a zazněly první zmatené a trestuhodně nepřesné výstřely, nabyl jsem dojmu, že sleduju revival akčních béček dávných dob. A rampouch jako vystřižený z Die Hard 2 to rozhodně nezachránil. Následovala přehlídka klasických anomálií a nešvarů žánru, lekce neherectví (ahoj Dreo), perly scénáristy s někdy až iritujícími hustohustými dialogy, zápletka bez efektu, a pak to naštěstí skončilo. Váhavých 50%. Bez Fishe bych měl jasno.

Tuctový příběh podepřený z obou stran výjimečnými herci, a přesně ten typ krimi thrilleru, který mi po skončení 5. série seriálu 24 hodin tolik chyběl (společně s jeho představitelem, charizmatickým "Jackem" Kieferem). A třebaže můžu jen těžko zapřít mírné zklamání, tak absťák byl uhašen a těch 105 minut uteklo jako Douglas v plné síle. Čistých 75%.

Pointa a dialogy mohly být silnější, ale kamera a herci (pochválen buď obzvlášť R. S. Leonard) dokázali udělat z původní hry velmi zajímavou podívanou, která opět dokazuje, že americký nezávislý film má něco do sebe.

Zklamání. Čekal bych od britské komedie s Johnem Cleesem v čele méně laciný humor a příběh. Možná mi jednoduše vadilo americké obsazení, ale jen těžko mohu mluvit o nějakých extra výkonech (Kline mi moc přesvědčivý nepřipadal). Jediné výrazné scény, které by se daly považovat za více než úsměvné, byly Palinovy hitmanovské pokusy a setkání s novými nájemníky poslaneckého bytu.

Za Johnnyho Jacka (který měl hvězdu v podstatě předem rezervovanou), scénu s nesmrtelnou opicí, a částečně za ukrácení odpoledne. Avšak nutno říci, že zábavy na 2,5-hodinový film bylo zoufale málo.

Tak ne, tohle už na mě neplatí. Zaplavení, zmatek, zkáza, mrtví, výbuch, voda, voda, samá voda, další zaplavení, série výbuchů, beznaděj, hrdinství, sebeobětování. Pořád dokola a přes všechny ty milionové efekty to je pekelná nuda. A starej Kurt zachrání možná tak svou dceru, avšak zdaleka ne celý film. K mínusům je třeba ještě přihodit překvapivě nepříliš rozměrný zvuk a obzvláště iritující děcko. "Popcorňákům" přeju příjemnou pseudonapínavou a předvídatelnou zábavu, ostatním radím: oči pryč.

Stejně oplzlé, nevtipné a díkybohu krátké jako dvojka. Nevím, co je horší než opakovaný primitivní gag (a jak asi musí vypadat člověk, který se tomu i podruhé zasměje...). Možná založit na tom celý film. Prostředky, herci, dokonce i filmy, které si přímo říkaly o zesměšnění, to všechno bylo k dispozici. Výsledek - nulový až tragický, 80 minut nevěřícného kroucení hlavou. Stopáž a dokonalá závěrečná parodie Toma Cruise mě nakonec donutily dát o půl neviditelné hvězdy navíc.

Nebýt stupidního konce bez sebemenší pointy, bylo by to za slabší tři. Přestože je docela smutné natočit thriller, který není napínavý (a nedá se to říct ani u předem jasného výsledku hledání obětí), jehož síla je ve dvou krátkých honičkách a hlavně s masovým vrahem, kterého ani nestihnete začít nenávidět (zvlášť když tak špatně hraje..), tak jsem se nejspíš kvůli zvědavosti moc nenudil. Za trestuhodnou u takového druhu filmu ale považuju téměř nulovou atmosféru. Ostudu podtrhuje otřesný soundtrack a vizuální efekty se závěrečnými výbuchy podobnými těm z 80's Nintendo.