Rocky62

Film určený pro širší divácké spektrum a zejména pro zaryté milovníky Hollywoodu, mezi které patřím, a proto mu odpouštím všechny jeho neduhy, které jsou charakteristické pro tento žánr. Skvostná výprava, strhující hudba a fantastická herecká plejáda, která má za sebou mnohem lepší role, ale jednoduše je na ní radost pohledět. Nechybí tradiční patos, klišoidní dojemné finále i brakovitý scénář. Je to jako donut. Nikterak zdravý, či prospěšný, ale přesto velmi chutný :-)

Pro tentokrát recenzi vynechám a jen se tučně podepíši pod komentář uživatele "Eddard".

McDonagh se znovu nezapřel a s "coenovským" stylem obohatil kinemtografii dílem, jehož pozitiva směle zakryjí téměř všechny nedostatky. Podobná Bruggy poetika i postavy, které jsou jednoduše k sežrání. Frances McDormand, která svou kontroverzní bilboardovou kampaň použije jako nástroj proti mužům zákona, je fantastická a pozadu nezůstává ani Woody Harrelson, jehož nezvratný úděl ještě víc zahušťuje atmosféru. Osobně jsem byl ohromen, jak si rejža mistrně poradil s charaktery, které vyniknou v navenek nepodstatných, mnohdy vtipných skečích, které skvěle doplňují vedlejší postavy jako exmanželova přitroublá milenka či vousatý liliput. Potěší i situace, z nichž vychází jakási vzájemná náklonost z původních protipólů (McDormand-Rockwell) a poznání, že nenávist plodí jen další nenávist. Tenhle kousek je zkrátka nabitý ikonickými scénámi plných absurdity, morbidního humoru (stěr faráře, zubařův provrtaný palec) a dokonalého vedení herců, díky nimž jsem měl pocit, že nesleduji jen další řadový snímek, ale rafinovaný polokult, který zcela oprávněně uspěl jak u kritiky, tak u diváků.

Divoký západ jak se sluší a patří. Nekompromisní ostřílení drsňáci, syrová atmosféra, ponuré prostředí a těžké charisma postav (famózní T.B. Nelson a Stephen Dorff). Svižný děj a několik vytříbených momentů. Určitě se nejedná o nějakou inovativní záležitost, ovšem v rámci novinek nadprůměrný film. (SPOILER!) Autoři si možná mohli odpustit prozrazení identity hlavní postavy a ponechat jí tak její tajuplnost, protože jak známo, méně je někdy více...

Výstřední mix převážně dialogové romance (?) a decentního hrubiánského humoru, v němž dominuje skvělý Walther Matthau. Tento zapadlý počin však trýzní 2 zásadní nedostatky. Jedním je kupa hluchých míst a rovněž selhává z hlediska emocí, což zapříčinilo, že veškeré osudy postav mi byly absolutně lhostejné a to je u filmu takového žánru celkem průšvih.

V tomto případě dám přece jen přednost remaku. Bogart je více autentičtější, Belushi však více cool stejně jako zbytek posádky. Skvěle načrtnuté charaktery postav poskytují prostor pro heroické hlášky i postoje v jinak strohém příběhu a jsou hlavním tahounem filmu. Originál v tomto pohledu mírně zaostává a je o něco více naivnější. V rámci válečných jednohubek však ucházející záležitost.

Zhodnotit tento majstrštyk znamená vyjmenovat hezkou řádku superlativů. Úvodní vražda hlavní femme fatale hrdinkou signalizuje úderný a svižný příběh konfliktu emocí ženy. Dnes již v legendární scéně je skvěle naznačen charakter hlavní postavy, což nepochybně platí i o zbytku hereckého ansámblu. Gradace děje v úchvatném noirovském prostředí směřuje ke komplexnímu finále, po jehož shlédnutí jsem si pomyslel, že celá ta zápletka byla vlastně banální, jak správně poznamenal uživatel Douglas. Jenže to byla ta správná karta, na kterou režisér vsadil. Překombinovaných příběhů je tucty a mnohdy se v nich ztrácí i sami scénáristé. Letter však disponuje nejen střízlivým dějstvím, ale konfrontuje diváka s několika dalšími aspekty, které jej činí významným snímkem. (SPOILER) Od manželské nevěry, přes postavení ženy v mužské společnosti až po decentní rasový podtext. Je třeba zmínit i brilantní hudební podkres, který skvěle podtrhuje hloubku právě těchto aspektů. Protřelá a ojedinělá záležitost, která dokazuje Wylerovu genialitu. 95%

Remake drtivě knockoutován. Lubitsch vtiskl svému dílu skvostnou harmonii příběhu, herců a atmosféry. U každé postavy znamenitě vystihl charakter a dohromady tvoří přemilý, rodinný kolektiv, v němž není nouze o peprné dialogy, originální nekýčovitý humor a jemnou romanci, která zahřeje na duši možná i moderního diváka. Pozadu nezůstávají ani svižné příhody vedlejších postav. Nestárnoucí klasa, která si i po tolika letech stále zanechává své jedinečné kouzlo.

Důmyslná zápletka, která v závěji temné a hutné atmosféry vyústí v nečekané rozuzlení. Tak by se dal shrnout Strážce ohně do jedné věty. Byl by však hřích opomenout hvězdný duet hlavní dvojice, která ztvárnila své postavy na výbornou a naservírovali divákovi štědrou porci chytrých dialogů. Škoda první poloviny, která mohla lépe přiživit finální spíše detektivní část.

Howard Hawks i zde brilantně přenesl na plátno drsný a cynický styl literární předlohy. Nechybí svižné tempo, působivá atmosféra a fantastická chemie mezi ústředním duem. Celkově dámské zastoupení je ztvárněno nádhernými ženami, ať už je řeč o Lauren Bacall či Dorothy Malone, která je ve scéně v knihkupectví jednoduše neodolatelná. The Big Sleep však trpí jedním zásadním neduhem, jak už zde mnozí poznamenali. Cenzura z mého pohledu ztížila pochopení celého příběhu a motivace postav, což nekompenzuje ani děravý scénář a zmatečná orientace mezi jmény. Např. jsem postrádal vysvětlení vraždy Sternwoodova šoféra a bližší seznámení s klíčovými postavami (Gaiger, Carmen atd.). Snímek v tomto aspektu poněkud selhává, ale jak jsem zmínil na začátku, je tento nedostatek spolehlivě kompenzován spletitostí příběhu a hereckou plejádou, jakožto několika ikonickými pasážemi.