djfun

Seznamte se: human. Služebnice je temná, stejně jako dějiny člověka. Ježíš, Hus, křižácké výpravy, kolonizace, G. Bruno, říše Inků a Pizarro, a především Hitler a Holocaust, samozřejmě gulagy, šedesátejosmej, jen útržky, co mě první napadly. Každej, kdo považuje 1984, 451 F nebo třeba právě tento seriál za fantasmagorie a něco absurdního a vzdálenýho, je buď bláhový nebo se (ne zas tak nelogicky) "chrání" růžovými brýlemi. Tohle je totiž lidstvo... a kdo trochu přemýšlí o současném světě, musí ho zákonitě -ač z té či oné, či jiné paralelní vize- mrazit. A nemám pochyb, že lusknutím prstu by se z vás, z nás, stali "velitelé" a "tety" a z většiny poslušné stádo "služebnic". Koneckonců, na neškodném stádu už je pár let zapracováno... Představitelka titulní postavy Elisabeth Moss byla dost zajímavá už v seriálu Mad Men, ale to, co předvádí tady, je něco zcela výjimečného! Emmy a Globus za její fascinující, obdivuhodný výkon naprosto zasloužené! Druhá série Služebnice je snad ještě lepší, než první - napětí a zlo je dávkováno plíživě, ovšem extrémně účinně! Jakkoliv dlouhé scény i bez jediného slova, vždy mají co říct a to v seriálech (a dnes už i filmech) zdaleka není obvyklé. Prostě hustý! PS: leden 2021, dost mě mrazí z mého vlastního předešlého komentáře - uplynulo jen pár měsíců a koronavirové "náboženství" krůček po krůčku zhmotňuje jisté témné vize a obavy...

Teenageři se moc nepobavěj, ale ti, co to "maj za pár", myslim ohromně!:)) Hodně nadsázky a vytříbeného černého humoru, a spousta "džouků", co "Kameňáci" nepochopěj:) Tak tohle beru! Navíc skvostní Arkin a Douglas, který za roli získal Zlatý globus jako "nejlepší herec v muzikálu či komedii". Stejně tak Zlatý globus 2018: The Kominsky Method - nejlepší seriál (muzikál nebo komedie)!

Takže nezbývá, než poděkovat! Neuvěřitelná kamera Linuse Sandgrena, emotivní a dokonale tématicky laděná hudba Justina Hurwitze, výbornej a trefně úspornej Ryan Gosling a ještě lepší, vnitřně "vyhrocená" Claire Foy (nominace na Globus), kvalitní Singerův scénář s přesahem rodinného dramatu a hlavně bez očekávatelného patosu... A především, smekám, jak režisérsky tohle zvládl teprve třiatřicetiletej Damien Chazelle - vzácnost v dnešní době naservírovat to takhle nesračkově, nepopcornově, v duchu té nejlepší filmařské tradice! Fascinující a zároveň citlivé, lidské, bez kudrlinek a pompézností! Bez zastírání neúspěchů a tragických obětí, včetně připomenutí, jak bylo vlastně na hranici zázraku, že se onen let a přistání s tehdejší technikou nakonec podařil, protože s trochou nadsázky to chvílema vypadalo tak, jak pronesla Armstrongova žena: "vy jste jen banda kluků, co si staví modely ze dřeva". Ale bez snů a nezlomné vůle té "klučičí bandy" by se svět neposunul tam, kde je dnes... Za mě biják roku a je fakt mizérie, že na Globech nebyl ani v nominaci. Tak snad na Oscarech...

...si děláte kozy??!!:) Tuhle skutečně ODUŠEVNĚLOU lekci anglického jazyka kombinovanou s nejrozněžněnějším romantickým fekál pornem nikdo nemohl myslet vážně, jenže co hůř, ani jako nejvzdálenější pokus o šprým... Vydržel jsem se okouzlovat tímto veledílem celých 42 minut, a to jen díky zdejším komentářům, které hovoří o něčem tak špatném, až je to fascinující či málem geniální... Tak fakt neni!:))) I když je pravda, že ve chvíli, kdy maminka zcela vážně probírá s dcerunkou svoji rakovinku ve štajlu "něco mě kouslo... to rozchodim... dáme si kávičku?", jsem si málem cvrnknul smíchy... Ovšem to byla opravdu jediná světlá chvilka:) No, možná to zkusim dát někdy s partičkou na mejdanu po pár flaškách whiskey, třeba pak zjistíme, o jak fenomenální komedii se jedná... Ale narovinu, pochybuju. Bizár je totiž hodně slabé a zároveň hrozně přehnané označení pro něco tak vehementně retardovaného, navíc s přehlídkou nejbezvýznamnějších mongolů, co jsem kdy na plátně viděl! PS: do hajzlu, takže jsem tomu nakonec vlastně taky udělal slušný promo, co?:)))

Jak Brabec přišel se svojí "Troškou" do mlýna aneb "Ještě větší blbec, než jsme doufali"!:) Trošku to dokonce trumflo Trošku, což teda neni ani trošku Z pekla štěstí, ale doslova Waterloo po česku... Tohle Babovřískání musel financovat leda Víťa Olmer se svými Bony (2):)) No, čuměl jsem na to jako Doktor od jezera hrochů, dostal pár facek bez slunce a bylo to na mě tak Divoký pivo, že jsem po 40 minutách těchhle "vyvoněných" Čertovin s Andělskou tváří usnul... Dobrou:)

...a zase se vrátily, ty zapomenuté dětské sny a fantazie. Spielberg má vždy příběh, a navíc i dar, probudit ve vás znovu malýho kluka či holku. Krásná "virtuální pohádka", kde děti opět zachraňují svět aneb E.T. třetího tisíciletí!

Móóóc hezky se na to dívá, móóóc hezky se to poslouchá a ... má to móóóc hladký průběh, bohužel. Ale tak jednoduchý to vlastně není, takže to zkusim na plusy a mínusy. Obr plus: Rami Malek, famózní výkon v hl. roli, hlavně díky němu vás film totálně vtáhne, což je samostatně další velké plus. Mínus: všechny ostatní, totálně sterilní postavy, včetně zbylých tří uhlazených a bezkonfliktních "good boys" z kapely, kteří jsou zde podobní těm z reálu snad (doufám) jen vizuálně. Další plus: kamera a zvuk, oboje boží, dechberoucí a taktéž pohlcující! Mínus: určitá zbytečná zkratkovitost, cesta z "garáže" na vrchol showbusinessu téměř "otočením kouzelného prstenu", nevyvážené tempo (zvlášť třetí čtvrtině dochází dech a poněkud tápá). Největší mínus: již zmiňovaný až moc hladký průběh, film klouže povětšinou po povrchu a režisér a produkce jakoby až úpěnlivě dbali "nezajít daleko", neukázat skutečně do hloubky vnitřní rozpor, bolest a osamění Freddieho, o ostatních postavách vůbec nemluvě. To samé platí o drogách, alkoholu, Mercuryho orientaci, jeho nemoci či nedej bože nějaké skutečné revoltě! A ještě, příšernej "navoskovanej", vyumělkovanej kompars na závěrečném koncertě ve Wembley, kterej mě ani vzdáleně nenavodil atmosféru 80´s, který jsem osobně dostatečně zažil a prožil... Možná škoda, že aspoň v tomhle momentě nebyly použity autentické dobové záběry (klidně i včetně samotných Queenů). Nicméně skončím pozitivně a tím největším plus: přes všechny neduhy, už jen sám o sobě silný příběh výjimečného umělce (umělců) a pochopitelně především jejich skvělá hudba tenhle snímek dostatečně utáhnou, navíc má film zvláštní vnitřní kouzlo, vizuální krásu a tím vším neobyčejnou schopnost i přes svoji povrchnost diváka nekompromisně vcucnout a pohltit (nebo, chcete-li, oblbnout)! A navíc ještě jedno, asi spíš moje malé "bezvýznamné" soukromé plus, a to, že jsem teprve po čtvrté v životě a poprvé po skoro třiceti letech zažil v narvaném (!) kině opravdový, dlouhý potlesk...

Kdyby šlo dát 6 hvězd, neváhám! Tolik bezobsažných sraček co jde na filmové plátno a takhle silný příběh jen jako TV film? Velká škoda! I když je fakt, že nevim, kdo z týhle popcornový civilizace by na takovej biják přišel do kina... Autisté mají problém s vyjádřením emocí, takže je docela paradoxní, jak neuvěřitelně je tento snímek emotivní! A pokud vám ještě i dnes říká něco slovo empatie, zaručuju vám, že Temple vás pustí do nejhlubších zákoutí její a možná i vaší duše.

Jako "agitka s nadhledem" dobrý a celkem vtipný, jako pohled do dějin rasové segregace a KKK hodně uhlazený a (krom úplného finále) narůžovo natřený. Už jen to, jak za šéfování J.E. Hoovera a v atmosféře všech těch rasových nepokojů, jsou po prvních pár slovních přestřelkách nakonec všichni poldové s černym Ronem "kámoši jak hrom"... Jinak ale solidní řemeslo i herecké výkony, za mě ale filmu chybí naléhavost a napětí tématicky podobných bijáků jako Hořící Mississippi nebo (a to zvlášť, protože i zde je notná dávka humoru a nadsázky a přitom je to hluboký až do prdele) Hádej, kdo přijde na večeři. Oproti tomu tuhle večeři naservíroval Spike na můj vkus až moc BIO.

Dva hrdinové, kterým se prostě dalo věřit!:) Dodnes krásná nostalgie... a ta hudba, uff.