dan4815

Úkol zněl jasně, vidět céčkový film s méně než promile alkoholu v krvi... a že to bylo těžké. A tak jsem si dal týden volna na detox, a v lehkém deliriu jsem si navodil situaci, při které by šlo u filmu neusnout. U první čtvrtiny filmu jsem si říkal, že film nemůže být tak špatný, jako jeho recenze. Okolo poloviny filmu jsem si začal myslet, že nastupuje nějaká další psychická porucha, kdy jsem měl iracionální chutě zabít všechny postavy filmu. Tak nějak jsem tušil, že film nebude mít hlubší význam, než to, jestli najdou její sestru nebo ne. A že to bude celé opředené tajemství okolních lesů sebevrahů. Bylo by to fajn, nebýt toho bezduchého žvástání do větrů srbského lesu, který prostě nedokáže nahradit svůj originál v Japonsku. Celkově se ve filmu vyskytují nepříjemné prvky - jako je narůstající nedůvěra v ostatní, halucinace, nadpřirozeno, chuť někoho zachraňovat. To jsou ingredience, ze kterých Jason Zada udělal absolutně nudnou frašku, až je mi Natalie Dormer líto, že svou filmovou kariéru okořenila (spíše potřísnila octem) takovým filmem. Námět zajímavý, gradace tam je také nějaká, ale příběh je chudý a nevhodný na takovou stopáž. Klidně by stačilo půl hodiny - stejně každý tuší, co se bude dít.

Občas hledám otázku, proč mám tolik psychických problémů, a někdy padne podezření na tento seriál, který na mě v dětství působil.

Jsem rozrušený a zároveň se obviňuji i měsíc po tom, co jsem toto umělecké dílo viděl. Kvalitativně je to jako sex s někým, kdo má AIDS. Hned vás to sice nezničí, ale postupem času si vás to bez množství léků najde a zničí. Vorel to nezvládl. Gympl se mu vcelku povedl, ale toto je jednoduše odpad, který asi měl Vorla vytáhnout ze sraček. Opak je pravdou, až se divím, že někdo po tomto měl ještě odvahu jít na Vejšku. Já bych na to nešel, ani kdybych dostal lístek zdarma. Dívat se na hovna můžu i doma na hajzlu, a možná by to bylo záživnější. Příběh stupidní, samá česká klišé a herci nepodali téměř žádný výkon. Zdálo se mi to, jako kdyby šesťáci cvičili na svou školní besídku. Tak někdy jindy, Vorle...

Sportovní a bojové filmy příliš nemusím. Je tam příliš sportu, ke kterému mám přirozenou averzi pramenící z faktu, že naposled jsem byl schopen vyšší rychlost v dětství, když jsem dobíhal za zmrzlinářským vozem. Ovšem tento počin mě pohltil. Přiznávám se, že do filmu jsem byl donucen pod záminkou, že se tam objeví má oblíbená hudební kapela, která opravdu skvěle podtrhla finální scénu. Film je velmi emotivní, nejde tu ani tak o zápasení v ringu, než o zápasení emocí. Musím uznat, že na konci jsem měl slzu na krajíčku, ačkoliv brečím jenom v momentě, kdy mi zapadne prášek Neurol za stůl. Výborně vybalancované emoce, akčnost a děj. Na nic si to nehraje, jenom příjemně překvapuje.

Hned na úvod bych rád zmínil, že mé očekávání od tohoto filmu nebylo příliš valné. Jennifer Lawrence jsem znal hlavně z Hunger Games, kde sice hrála na vážnou notu, ale její postava byla velmi spjata s ní - stejně tak, jako Laurie s Dr. Housem. Nicméně dokonale zahrála jinou povahu a nikterak mi nepřipomínala její jiné role. Dvojka s Prattem se prostě vyplatila, a postupem času od počáteční samoty to graduje do dějem opředené lásky i nenávisti. Představte si, že letíte jedno století hvězdnou lodí s dalšími lidmi, kteří jsou v hybernačním spánku. Najednou se probudíte, snažíte se opravit lůžko, poté se snažíte najít někoho, kdo by vám pomohl. Posléze už hledáte jenom rozptýlení a v momentě, kdy zjistíte, že zemřete dříve, než loď doletí do požadované destinace, se snažíte s takovou zprávou smířit. Jenomže to nelze ani po litrech chlastu od robotického guru, který se vyzná od mixování chlastu, přes kvantovou fyziku až po to, jak ženy myslí. Nicméně snad každý sebevíce vylobotomovaný blbeček s naprostou nulovou mírou sociálního cítění ví, že nemůže ženě, kterou schválně probudil a tak jí připravil o její život na nové planetě, říci, že to udělal schválně. To by ale nebyl pořádný film, kdyby se ti dva neusmířili, nenašli problém v lodi, který postupně raketoplán ničí, a nepřipravili menší překvapení pro pasažéry, kteří se probudí nejdříve za několik desítek let. Z toho vám ukápne slza, z Jennifer možná i semeno. Hudba dobrá, atmosféra je střídmá, gradace děje je tak akorát.

Tak to bylo slabší, jako chuť pracovat u snědé menšiny. Musím uznat, že samotný koncept by měl něco do sebe, ale Martin asi během psaní scénáře přišel o poslední krabici drog, a tak plný únavy to nějak dopsal. Chybí tomu dynamičnost a ostrost vtipu. Na druhou stranu zde přibylo nehorázné množství slizkosti, a při pohledu na fousatého gaye mi i klesla hladina testosteronu, protože mi to připomnělo mého bývalého mistra na praxi, na jehož podobu k tomuto homobuznovi snad ve všem nikdy nezapomenu. O tom budu muset ještě povědět mé psychiatričce. Jako celek je to zdlouhavý počin bez výraznějšího děje, ale nemohu říci, že bych se nebavil. Hodnotím tento díl ze ságy za nejslabší, a to kvůli nulovým inovacím a nevýraznému ději, ačkoliv téma bylo dobré. Mohl to Jehovistům nandat, opak je však pravdou. Některé to možná i přiláká během pohledu na scénu, jak tam hlavní bratr Jehovistů si nechá vykuřovat od svých oveček. Kdo by to nechtěl, co?

Filmový kolos, na který se James Cameron řádně připravil. Několik let zkoumal každou drobnost lodi a děje na ní, což dokázal bravurně vkomponovat do filmu se smyšleným dějem. Ve výsledku tu máme dvě roviny - ta první zaujme cituchtivé menstruující diváky, kteří chtějí vidět příběh plné klišé. Ta druhá zaujme diváky, jenž chtějí zahlédnout za oponu. Pro ně Cameron připravil velmi detailní interiéry i exteriéry lodě, menší pravdivé příběhy (třeba manželé, kteří se nechtějí odloučit, a tak zvolí smrt v posteli jejich kajuty, pohled na pijícího kuchaře, který v jedné vystřižené scéně hází lehátka z lodi ven - lidé se opravdu snažili z lehátek udělat vor, a který vydrží na lodi do poslední chvíle. Právě onen alkohol ho udržel při životě, a takových pravdivých drobností je tam daleko více). Ovšem, druhá rovina zase neobsahuje tolik zajímavostí a délku stopáže, která by vystačila na podráždění neuronů pozorných diváků, proto je film určen především pro ty, kteří chtějí obě roviny. Pro takové lidi se otevírá možnost být pohlcen tímto filmovým kolosem, který bezesporu je jeden z nejvíce propracovaných filmů historie kinematografie. Titanic možná stárne a rozpadá se na dně oceánu, ovšem ten filmový ani za těch dvacet let nezestárl. Efekty lehce předběhly dobu, vizuál je čistý a často autentický - výstavba jedné strany lodě se vyplatila, a pokud se člověk nesoustředí na detaily, jako třeba v scéně, kdy Kate přijde k Jackovi na příď lodě, kde tam stojí během západu slunce a jsou za ním nakreslená okna, nikoliv počítačově dodělaná, tak si prostě pochutná i na té uvěřitelnosti. EDIT: Po skoro dvou letech od napsání komentáře jsem došel k mnoha poznatkům. Camerona asi už v tématu Titanic nikdo nepředběhne. Přípravy na film započaly několik let před samotným natáčením. Cameron byl tak velikým puntičkářem, že i v některých záběrech na potápějící se loď byla v hlubinách temnoty malá světlá tečka, která symbolizovala loď, která se údajně té noci pohybovala v blízkosti Titanicu. Je téměř jisté, že většina diváků si toho nevšimla, i přes to vědomí nevšímavosti diváků Cameron tu tečku do záběru dal. Také se mi líbí jeho smysl pro skutečnost. Existuje několik svědectví, že kapitán Smith se snažil zachránit, podle jedné výpovědi dokonce v převleku a s cizím dítětem se snažil dostat do skládacího člunu. Cameron ale střídmě použil reálnější verzi ve spojení s výpovědmi, že kapitán byl naposledy viděn na můstku. Někteří řekli, že jej poté viděli, jak šel do kormidelny. Podle dlouholetého Smithova přítele, by Smith šel v případě problémů ke dnu i s lodí. Ctil, že kapitán by měl odejít jako poslední, a jenom potvrdil, že kapitán by si nejspíše vybral kormidelnu jako akt rozloučení se. Také se mi líbí, jak Cameron poukazuje na jeho letargii. Mnohé výpovědi lidí z první třídy oslavují kapitánovu hrdinskost, nicméně pravda byla napůl. Vcelku brzy byl paralyzován situací, kdy se nemohl rozhodovat. Za celých 40 let jeho kariéry se nesetkal s vážnějším problémem. Což by potvrzovalo několik dalších výpovědí lidí - Smith nedokázal dávat rozkazy, dokonce hodinu před potopením se hlídka na přídi dozvěděla, že se loď potápí. Veliké množství úkonů bylo provedeno díky funkčnímu myšlení posádky lodi. Cameron ze Smithe mohl udělat hrdinu, což by se Američanům líbilo, ale neudělal to. A takových detailů je plno, kdy se režisér rozhodl velmi dobře.

Kdysi jsem tento film objevil na nějakém levném DVD. Už cena mě měla varovat na fakt, že tento film bude odpad. I kdybych si uvařil litr pervitinu, necítil bych radostný pocit z tohoto filmu. Bohužel, někdy člověk udělá chybu.

Jako menší jsem tento film hltal. Původní film jsem viděl jenom útržkovitě, a musím přiznat, že jsem spíše zastáncem moderního podání. Ovšem... místy děj vázne a celé je to nerovnoměrné. Jsou momenty, ve kterých chce divák déle zůstat, místy se mi zase zdá, že je děj soustředěn zbytečně dlouho na nějakou událost. Postavy nejsou příliš uvěřitelné a spíše vytvářejí dojem, že z malých celebrit se snaží udělat veliké hvězdy. Přitom kvality přednesu nejsou nijak závratné a jak hloubka postav, tak dialogů stojí za anální kolík s ocáskem poníka. Tak nějak všichni se tam tváří, jako kdyby měli zaražený kolík v prdeli. Ve chvíli poblouznění v mužské rýmičce se mi film jevil jako zajímavý relaxační zátiší, ale v momentě plného vědomí sáhnu spíše po něčem jiném. Asi nejvíce otravná je daleká budoucnost, první půlka je celkem plná nápadů, druhá půlka je už jenom otrava, která má film natáhnout o kus sraček na delší stopáž.

Jak tak koukám, tak buď jsem už přefetovaný, nebo naopak moc dlouho abstinuji a vše se mi zdá hrozné, stejně jako tento film, který byl pro mé divácké oko utrpením. Jakožto filmový poloprofesionál jsem se začal cítit až po tomto filmu, jednoduše jsem neporozuměl, o čem film byl. Obvykle pochopím, že se na něco zaměřuje a chce nám něco sdělit, nebo naopak, že je to celé o hovně, ale tady... tady jsem nejspíše pochopil o čem to mělo být, ale neshledal jsem na tom absolutně nic zajímavého. Přišlo mi, že jsem se více bavil u reklamních spotů a velmi mě mrzelo, když jsem po letech na to koukal na PC, kde žádné reklamy nebyly. Až jsem si schválně chtěl pustit Novu, abych se alespoň na chvilku zabavil a zpestřil tak ukrutný boj s nudou. Averzi jsem měl snad ke všemu - ke stylu vyprávění až k přízvukům postav. Feťácké filmy jsou fajn, ale jenom do chvíle, dokud se nesjede samotný režisér. Nepřišel jsem tomuto na chuť, dokonce mě to ještě více nebavilo, jako Mechanický pomeranč, což už musí být extra trash. Což, nějaká proměna postav je zde zřetelná, ovšem hloubka vyprávění není přílišná - prostě mi nesedla kombinace divné komedie s drama.