Monoxid

Já vám dám, dělat příběh „bez konce“! Takový to mohl být perfektní seriál. Představovala jsem si něco jako: Upíří páreček páchá nepravosti napříč japonským středověkem... A vono né. Von se do toho začne motat Matrix, Star wars, snad i nějakej Mortal Kombat a dokonce i na Pána prstenů došlo... Začátek (resp. první dva díly) mě naprosto pohltil, prostředek bych úplně vystřihla, nebavil mě a byla to jen taková ilustrace, aby konec nepřišel moc rychle. Téměř všechny postavy mi už od svého objevení připadaly celkem zbytečné, a časem se mi ta domněnka jen potvrdila. A konec bylo spíš takové zadostiučinění, že jsem to těch dvanáct dílů vydržela. Atmosféra moc pěkná, ale výjimečně moc konkrétních věcí, co ji zároveň kazily.

Vzhledem k tomu, jak jsem byla během posledních minut naměkko, bych zfleku dala 5*, ale po pěti minutách si už vzpomínám, že mi to po většinu dílů dokonalý nepřišlo, ba mě to občas až nudilo. Obzvlášť když se přes celý díl táhl souboj některých extrémně nesympatických postav. Samozřejmě, jsem předpojatá a sympatizuju s těmi nejkrásnějšími, ale SPOILERvšichni až na pana a paní dokonalou, si zabíjení celkem užívali, takže tady se výjimečně kladní hrdinové nedají rozlišit na první pohled - počkat, žádní tu vlastně nejsou/SPOILER. Dostala jsem ale chuť se mrknout na něco podobnýho, tak třeba až se mi to rozleží v hlavě a já si budu myslet, že Basilisk je nezapomenutelný (jakože příběh rozhodně je, zpracování o ždibet míň), zvýším hodnocení. A ještě něco. Moje nejoblíbenější postava je Yashamaru, a to ať vezmu film nebo seriál! Škoda, že ho tam neukazovali trochu delší dobu... A ještě Okoi byla super.

Pokusím se napsat krátký komentář. Uvažovala jsem mezi 3 a 4 *, ale nakonec jsem usoudila, že si to seriál ničím nezaslouží. Nejvíc na něm oceňuji bišíky s jejich sexy hlasy, příběh mě obzvláště nedostal, přestože byl samozřejmě poměrně zajímavý a originální. Hudba fajn, ale z červenobílomodrých blýskajících se obrázků mě bolely oči, tudíž to za plus nepokládám. Suma sumárum, lehce nadprůměrný seriál, na který se rozhodně mrkněte, pokud žerete současnou animaci a schematické hrdiny v ne až tak schematických situacích.

Vůbec nechápu, proč tenhle film není známější... možná proto, že je až příliš originální. Kromě naprosto fascinujících exteriérů a geniálních kostýmů tu hraje ta zhlavynevytřesitelná melodie Beethovenovy Sedmé symfonie (ok, tak to až tak originální není). Dále bych vyzdvihla výtečný a výjimečný milostný příběh a překvapivý závěr obou dějových linek. Plus nejlepšího záporáka poslední doby, generála Odiouse (odious=protivný). Teda pro mě, samozřejmě. Už v půlce filmu by se to dalo useknout a pořád by to byl dobrý film - a já si po hodině říkala, co se asi tak ještě může stát... Prostě, bála jsem se, že ve druhé půlce bude akorát pětkrát natahovaný konec, který jsem už samozřejmě měla v hlavě vymyšlený, a nakonec byla druhá půlka ještě lepší než ta první. A ještě nesmím vynechat hlavní hrdinku, její špatnou angličtinu a pomalé chápání, protože to všechno pomohlo učinit film nezapomenutelným.

Kvalitní film s kvalitním dějem a kvalitním hereckým obsazením, který od ostatních tohoto druhu odlišuje především naturalistické smradlavé a špinavé prostředí. Po skončení ve mně zanechal velmi rozpačité a rozporuplné pocity, což se nestává zřídka, ale zato se velice zřídka stává, že bych se u takových vážných historických dramat obávala o natržení svojí bránice a to navíc proto, že to tak tvůrci zamýšleli. A normálně jsem nejdřív vůbec Johna Malkoviche nepoznala!

Začínalo to skvěle. Vypadalo to jako vtipný, originální, nestydatě sebevědomý film. Jenže pak přišla Revenge of the Shit. Začala transformace v romantickou komedii a s každou minutou se moje nadšení snižovalo. Konec s tou scénkou po titulcích to trochu vylepšil, ale fakt, že mě to neuvěřitelně zklamalo, to nezmění. Kdyby film jel od začátku ve stejném duchu až do konce, nebo byl v půlce radši ukončen, prostě kdyby si tu romantickou trapárnu z druhý půlky odpustili, nepochybuju, že bych dala *****.

Původně jsem zamýšlela průměrné hodnocení, ale musela jsem dát nižší, protože TAKHLE zmařený potenciál se nevidí často. Už v půlce jsem koukala na hodinky a přemítala, jestli mi mé chvilky zpříjemní FFW. Hlavní hrdina má až nechutně nadvyvinutý 'zachráncovský komplex' a jeho vyvolená prostě asi jenom prochází lehce zpožděnou pubertou... Dokoukala jsem to díky/kvůli svému naivnímu očekávání převratu v inteligentnější zápletku, nebo aspoň trochu silnější pointu (fajn, tu pointu jsem měla už tak hodinu v hlavě vymyšlenou, ale ve filmu se nedostavila, tak mě zklamali). Fakt, léčit zkažený systém hyperinflací... horší než komunisti. Wasted time.

Musím to eště jednou shlídnout... teda vlastně přečíst. Vůbec jsem nestíhala titulky, takže si netroufám hodnotit. Byla tam hromada naprosto perfektních scén, ale obávám se, že mi toho ještě spousta unikla.

Příliš mnoho osobních citových výlevů, příliš dlouhé. Tak hodina by rozhodně stačila. Spíš než srdceryvné příhody ze života někdejších obyvatel by mě zajímalo třeba víc informací o kontextu, tehdejší společnosti, širších příčinách a širších dopadech. Nemůžu jim ale upřít, že nevynechali záběr na trosky s panenkou v popředí...

Nemůžu dát odpad!, protože jsem se párkrát fakt zasmála, a navíc jsem to dokoukala... „Nejvtipnější“ byla asi část s trpaslíky. Zbytek většinou zašel (a obávám se, že záměrně) ve vtipnosti až někam mezi vyvolávání zvracení a chuti někoho praštit. Škoda, že tohle cosi, do kterého kdosi určitě nacpal nekřesťanskou hromadu peněz, působí tak amatérsky... A potvrdila se mi moje domněnka o Naomi Watts - je pro mě tak nevýrazná herečka, že jsem si tentokrát ani nevšimla, že se v dotyčném filmu objevila.