husokachna

Těsný nadprůměr. Hlavní herecká trojka super, samozřejmě s králem Johnem Goodmanem, celkově je to ale docela nedotažený, příběh/scénář nevypilovanej, skáče po různých tématech, aby je nechal neuspokojivě nedořešené (až to podle mě snad musel být záměr, jinak to nechápu) a konec je .... meta ... asi. Působí to, jak kdyby někdo našel nějaký dva až tři nevyužitý nedotažený náměty v šuplíku a slepil je dohromady a Cloverfield. Nelitoval jsem návštěvy kina, nicméně ten hype úplně nechápu.

Ježíš díky bohu, že to nenatočili. To by byl podle mě průser daleko větší, než jak ho předvedl Lynch. Dokument super hlavně díky tomu, o čem a s kým je. Je super slyšel mluvit Gigera, jak ho to nadchlo, je boží vidět Jodorowského, jaký je fanatik a upřímný umělec. A tu knížku tu bych teda hodně chtěl. Jinak ale, až na pár okamžiků je to přehlídka mluvících hlav a s takovým námětem, to snad ani nešlo natočit špatně. A hlavně je logické, že nejlíp placený herec na světě tam chce hořící žirafu...to dává smysl.

No jo, Andy Samberg, ten byl vždycky divnej. Kdo ho zná a má rád, určitě se Sedm dní neudělá chybu. Kdo ho rád nemá, tomu při koukání okamžitě splaskne bimbas a žádná orgie nebude. Body navíc za stopáž, která je přesně ale přesně akorát. Méně by mě neuspokojilo (všichni moc dobře víte, jak to myslím) a víc už by mě možná stihlo znudit.

V tomhle jsem jednoduchej a mám ty hollywoodský patosárny někdy radši než precizní realistické snímky. I proto na mě letos zapůsobil víc Everest v kině než Pád do ticha doma (a ve velkém plátně nebude ten zakopaný pes, protože Touching the Void ho podle mě nutně nepotřebuje). O co je "Pád" realističtější, upřímnější, fyzičtější a řekl bych poctivější, o to na mě Everest působil víc majestátem hor, nevyhnutelnou prohrou tváří v tvář monumentální přírodě a ždímal ze mě emoce, tak jak to mám rád. Důležitou úlohu hrají v "Pádu" komentáře, které jsou perfektně "režírované" a sestříhané, přehledně doplňují hranou část filmu, ale občas na mě působili zcizujícím dojmem. Samozřejmě tady pouze licituju, jestli byl film super super nebo jenom super. Byl super a pro všechny milovníky hor je to jasný Musovid.

Comicsová pohodička, u které jsem se bavil lépe než u Avengers. Hlášky fungují, vtipy a metavtipy taky a když se člověk nepozastavuje nad nesmyslností celé heist zápletky, tak je to opravdu příjemná podívaná.

Je pěkný vidět, jak tu klesá procentní hodnocení tím, jak na film začal chodit průměrný (myšleno nepejorativně) divák nalákaný reklamou. Proto jsem se moc nedivil (i když mě to sralo nebývale) smíchu ze sálu nebo ne moc vtipným průpovídkám ne moc chytrých dívek za námi. Mě osobně bolelo břicho a bylo mi hrozně úzko a smutno. Ne není to další Conjuring, Saw, nebo co já vím, co od toho kdo čeká. Není to prostě horror, tak jak ho známe z kina dnes. Atmosférou bych si dovolil přirovnat k Věci, i když to taky úplně nevystihuje, jak na mě film působil. Nejlíp asi sedí označení z titulků - báchorka - což může působit i trochu alibisticky. Čarodějnice má určitě své vypravěčské chyby a někdy moc zdlouhavé nábožensko-fanatické proslovy. Bez nich by to ale nebylo ono a pocit špinavosti té doby by nebyl úplný. Takhle to na mě jako celek působilo nebývale kompaktně, vše bylo správně stísněné, nepříjemné a "vymknuté z kloubů". Prostě pokud se rádi bojíte, ale nemáte rádi trapně hlasité a "stále víc nečekané" bafaní, určitě neuděláte chybu. Nedoporučuji čerstvým a citlivějším matkám a Michalovi.

Hodně funguje moment překvapení typu "no tak tohle jsem v kině ještě nežral". Proto se ne/těším na další díly a další klony, protože tento úspěch se bude velmi špatně opakovat. Co se týče filmu tak zápletka, scénář, děj nejsou, nebo jsou úplně šumák, důležitý je jen a pouze hláškovací expres do Vyčerpánova. Vyčerpaně jsem se totiž na konci cítil, protože sledovat tenhle nářez je práce na celej úvazek. Spousta hlášek a vtipů je slabších, ale v zástupu čekají další, aby se člověk nestihl znudit nebo naštvat. Humor je nekorektní a černočernej, jak to mám rád a kdo to rád nemá, ať radši zůstane doma. Kdyby to byla standardní studiovka, tak bych asi byl přísnější, ale takhle musím sympatizovat se snahou Ryanovou zachránit si hollywoodský zadek dát silné čtyři. Sympatický je asi to slovo, který tady už pár řádku hledám. Sympatický všechno v tomhle bijáku.

Malý velký film, který za komediální nádech schovává řadu malých velkých pravd a jen tak mimochodem ukazuje špínu divokého západu a americké historie tak, že z toho Johnu Wayneovi půl roku nestál. Silné čtyři filmu, silný Clavin Johnovi.

Dokumentární film, to není zrovna má oblíbená disciplína. Když už se na nějakej podívám, tak musí mít pořádných pár procent. Od This ain't California jsem čekal docela dost a dostal jsem daleko víc. Tohle není jen příběh dederonských skejťáků a jejich touhy po svobodě a skejtu. Ne tohle je dokument o přátelství, snech, touhách, dospívání a hledání svého místa v životě. Díky výjimečným dobovým záběrům, díky osobní zainteresovanosti tvůrců, díky úžasnému Panikovi, mě tohle německé dokumentární zjevení zasáhlo víc než cokoliv jiného, co jsem na dokumentárním poli viděl. Doporučuji nostalgikům a melancholikům, taková krásná vzpomínka na mládí, které odešlo, se zase tak často nevidí.

Vzhledem k tomu, že do prvního dílu (případně pilotu) se musí nacpat to nejlepší, aby seriál chytl, tak se cítím oprávněn hodnotit i po tom, co jsem po prvním díle dal Plebsu vale. Jeden nevtipnej vtip (premisa), co by mě nezajímal ani dvě minuty nataženej na minut dvacet. Nezajímaví až odporní (sluha) hrdinové se snaží seč jim síly stačí, ale bohužel nemají charisma, timing, jiskru, nic. Nejde ani o to, že by vtipy nebyly vtipný, oni tam prostě nejsou. A to si myslím, že crossover přizdisráčké premisy a prostředí Říma nabízí milión možností, ale prostě nic nic nic, ubohost. A ve srovnání s Inbetweeners tohle prostě ryje rypákem ve sračkách. Když se podívám na hodnocení tady a současnou nabídku komediálních seriálů, připadám si jako bych spadl z jiné planety. EDIT: Těch pět fotek v galerii, to je čistá esence toho seriálu.