Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (144)

plakát

Taxikář (1976) 

Jeden z nejlepších filmů s jednoznačně nejhorším závěrem.

plakát

Cizinec ve vlaku (2018) 

I když jsem měl lístek do kina zadarmo, tak to byly letos zatim nejhůř utracený prachy.

plakát

Atomic Blonde: Bez lítosti (2017) 

Atomic Blonde je akčňák, který vám může nabídnout spoustu vydařených výrazných bojových sekvencí, z nichž jedna je skutečně dokonalá, a skvělou hlavní představitelku. To není úplně málo, bohužel to však spadá do zmateného scénáře, který celkovou podobu filmu sráží na kolena. Postavy vás za celou stopáž nepřesvědčí o svých motivacích a po nějakém čase od návštěvy kina si budete pamatovat jen tu úžasnou scénu na schodech. Zda vám to stačí k návštěvě kinosálů, nechám na vás.

plakát

Death Note (2017) 

Jediné, z čeho remake Death Note těží, je originální dějová kostra (která je však převzatá) a energické herecké výkony. Má své tempo, zajímavé zvraty a na spoustu scén se čistě z vizuálního hlediska prostě dobře dívalo. To však není dostatečné. Změna prostředí, žánru i motivů postav by mohla příběhu prospět, tentokrát se to však bohužel nepovedlo. Snímek vás ani zpoloviny neuchvátí jako anime. Americký Death Note je teen drama, které představuje vrcholné klišé a po několika měsících čekání jde jen o pouhý výkřik do tmy.

plakát

Tulipánová horečka (2017) 

I když je Tulip Fever spíše zklamáním, nezaslouží si jen kritiku. Na herce a herečky je radost se dívat, škoda jen, že postavy jsou špatně napsané. Velmi mě mrzí i zpracování příběhu, který jinak na papíře musel opravdu vypadat slibně. Krásně zpracované je i prostředí 17. století v Amsterdamu. Záběry z místních uliček a přeplněných lokálů jsou pastvou pro oči a některé scény jsou vyloženě umělecká díla. Příběh je dynamický a když mu odpustíme některá nelogická rozhodnutí a podivné motivace postav, dokáže překvapit. Tak jako tak, po dlouhém čekání se dočkáváme jen lehce nadprůměrné adaptace slavné knihy. A myslím, že nejen my, ale i tvůrci jsou smířeni s faktem, že toto na Oscara skutečně nebude.

plakát

Chuckyho kult (2017) 

Cult of Chucky není vyloženě slabý film, protože nabízí hned několik opravdu zábavných momentů a várku černého humoru. Jenže absence pořádné atmosféry, lepších hereckých výkonů a srozumitelného děje jej sráží na kolena. Pokud se chcete jen podívat na legendární panenku, jak rozšlapává hlavy, Cult of Chucky vás nezklame. Jako celek však film vůbec nefunguje, stojí na vratkých nohou špatného scénáře a většinu stopáže vlastně tvoří jen příprava na „vytoužené“ brutální scény s Chuckym. I posedmé se tak budete zřejmě bavit, ale zůstane ve vás pocit, že jde o zbytečný film, který kromě pár zábavných a brutálních scén nenabízí vlastně vůbec nic.

plakát

Jigsaw (2017) 

Po řemeslné stránce je Jigsaw zdařilým filmem a jednotlivé masakry nevypadají vzhledem k rozpočtu vůbec zle. Trochu zamrzí upozadění klasické hudební složky od Charlieho Clousera, která v předešlých filmech hrála daleko větší roli. Velká škoda je hlavně scénář, na který sice tvůrci měli sedm let, avšak nepředvedli nic jiného, než další generický díl. Poslední Saw má výhodu, že funguje i samostatně, fanouškům série ale nepřináší nic nového. Ve výsledku se tak jedná o zábavný, ale zbytečný film, který jen recykluje již použité nápady a bojí se změny. Škoda, větší odvaha mohla lépe zamíchat kartami. Jigsaw jako kinozábava funguje perfektně a závěrečným twistem dokáže překvapit. V rámci série však jde o průměrný film a vůbec ne takový, na který bychom museli čekat sedm let.

plakát

Černobílá spravedlnost (2017) 

Detroit je problematický ve své hře s fakty. Událost vykresluje zcela jednostranně a vyhýbá se zobrazení psychologických tlaků a strachu jednajících policistů, které sehrály v jejich jednání jistě významnou roli. Tím samozřejmě nemíním jejich chování obhajovat, ale pro komplexní vylíčení situace by to bylo jednoznačně záhodno. Místo toho dostáváme velmi intenzivní atak na divákovi city, který je sice úspěšný, ale zůstává po něm pachuť. Jako film přibližující svízele Afroameričanů v USA 60. let, však funguje výborně a po stránce herecké i řemeslné mu nemám co vyčíst. Přesto si však troufám tvrdit, že oproti jiným snímkům Kathryn Bigelow je tento slabší a ztrácí svůj potenciál ve prospěch většího napětí.