smetyl

Z pohledu obyčejného „popcornového“ diváka jde o podívanou, po které kyblík s popcornem využije opakovaně i po skončení filmu. Jako divák chtivý senzací, musím být také víceméně spokojený, protože některé scény uvidíte jen a pouze v tomto filmu. Znásilnění ženy v kómatu, water boling-water boarding, lidská housenka atd. jsou sekvence, které jen tak nezapomenu. Co se týče zvrhlostí, režisér vytáhl skutečná esa z rukávu. Bohužel je však nepředložil v adekvátním kabátku, stejně tak, jako nedodržel slib, že poslední díl bude nejnechutnější ze všech. Pokud chcete vidět film, z kterého se vám bude zvedat žaludek, podívejte se na druhý díl. Trojku doporučím spíše lidem prahnoucím po zvrácené originalitě.

Z kina jsem odcházel s rozporuplnými pocity. Jako obyčejný horor není Sinister 2 tak špatný, ale jako pokračování filmu Sinister je to naprostá katastrofa. Pokud jste fanoušky hororu, klidně na film zajděte, odškrtněte ze seznamu a po měsíci zapomenete, že jste na něm vůbec byli.

Roztomilá zvířátka a hravá animace jistě zahřeje každého diváka, který má rád nenásilné a milé animáky. A i když bych film zpětně spíše zařadil k sezónním jednohubkám, určitě bych jeho návštěvu v kině neoznačoval za špatný nápad. Právě naopak. Hezky se pobavíte, a to i přes přehnanou stopáž, která vám i tak uteče jako voda. Rozhodně se nejedná o animák, který by mohl vystřelit extra vysoko, ale o vánočních svátcích jistě na dobré náladě přidá. Vezměte na Sing! svoji drahou polovičku nebo malé bratrance a sestřenice a určitě nebudete litovat.

Pokud jste fanoušci knižní série, raději si přečtěte všechny knihy ještě jednou a zapomeňte, že existuje nějaká filmová verze.

To je v konečném důsledku velmi komplexně propracované dílo, které je silné hned na několika frontách. Nejenže se mu podařilo skvěle namíchat multižánrový koktejl, ale také opatrně poukázat na hlubší myšlenky a přinést neotřelý příběh s nápaditým závěrem, který tu dlouho nebyl. Přesto jsem z kina odcházel s pocitem, že se to dalo natočit lépe. To je bohužel málo invenční ve scénách, které vás mají vyděsit a spokojí se s běžnou rutinou, což je velká škoda. Skarsgård by měl na scéně více hovořit a namotávat postavy svými slovy, než činy. Je mi líto, že tak obrovský potenciál a talent všech za kamerou i před ní nebyl využit stoprocentně. Přesto i přes popsané nedostatky jde o jednu z nejlepších adaptací Kinga a bez ostychu mohu přiznat, že už nyní se těším na druhý díl.

Jako film k odreagování a příjemnému pobavení tak funguje perfektně. Stopáž vám uteče jako voda a nezaznamenáte ani nějaké výrazné logické nepřesnosti, které by vám vrtaly hlavou. Samozřejmě se snímek nemůže vyhnout klasickým časovým problémům, ale v tom se určitě není třeba hrabat a stačí respektovat pravidla určená ve filmu a budete se dobře bavit. Pokud se tedy na film, u nás uváděný jako Všechno nejhorší, chystáte vyrazit do kina, nebudu vám to vymlouvat. Nedočkáte se sice ničeho převratného, ale povedená jednohubka, se sympatickými herci, dobrým humorem a nějakým tím poselstvím, je někdy více než méně.

Pokud chcete kouzelný romantický příběh, který však vzroste až k dospělému dramatu s přesahem, Kimi no na wa. je určitě skvělou volbou. Pakliže oscarová akademie za loňský rok zvolila jako nejlepší animák Zootopii nemám s tím problém, avšak po zhlédnutí tohoto citlivého příběhu nebo Red Turtle by zlaté sošce možná spíše slušela vitrínka kdesi v Japonsku. Tím, co animák nejvíce vyvyšuje je přesah, který zobrazuje lidskou povahu v její podstatě a poselství, které nám tím přináší. Občas se můžete v ději ztratit, ale když se budete pozorně držet jeho linie dočkáte se emocionálních turbulencí a působivého závěru, který je jen sladkou třešničkou na dortu.

Jackie je životopisným filmem, který se předem vzdal svých ambicí, když se rozhodl vydat cestou vyprávění v řádu pár dní mezi atentátem a pohřbem manžela ústřední postavy. Z historického hlediska jsme se tak dozvěděli naprosté minimum faktů a plytký děj nepřekvapivě začíná nudit velmi brzy. Natalie Portman zachraňuje situaci velmi výrazně, ale i tak jejímu ztvárnění manželky Kennedyho chybí k dokonalosti hodně. Přičteme-li nesympatickou hudební složku a nevýrazný casting, asi těžko mohu někomu doporučit, aby na Jackie vyrazil do kina. Po řemeslné stránce toho není moc co vytýkat, povedených záběrů bych našel vícero. Nicméně, pokud se chcete dozvědět více o manželce JFK, kupte si o ní raději knihu.

A Street Cat Named Bob je vlastně takové filmové pohlazení na duši, které dokazuje, že člověk se může vyhrabat i ze samotného dna a jediné, co k tomu potřebuje, je přátelství. Jednoduchý příběh s důležitým poselstvím rozhodně nepatří mezi žánrové velikány, ale jeho jednorázové zhlédnutí dokáže zpříjemnit den a obohatit vaši filmovou knihovnu o sympatický zážitek. Pro milovníky koček je to jasná záležitost stejně tak jako pro každého, kdo chce vypnout u milého příběhu, který ho nebude příliš emočně vydírat a dodá dobrou náladu.

It Follows je hororem, který vás na rozdíl od moderních sériově vydávaných paskvilů donutí přemýšlet. Některé věci nejsou ve filmu divákovi přímo předloženy a sám si je musí najít v různých indiciích. Spousta věcí není dovysvětlených a některé scény jsou do filmu zařazeny zbytečně, jelikož s dějem nemají žádnou návaznost. Zamrzí možná i otevřený konec, ale to se při takové jednoduchosti děje dá odpustit. Co bych však znovu vyzdvihl, je soundtrack, bez kterého by film snad nemohl ani fungovat, jelikož zde spojení hudba-kamera tvoří nerozlučnou dvojku. Příjemný návrat do tvorby 80. let se konal v poměrně slibně ušitém kabátku, a to i s poměrně nízkým rozpočtem. Film můžu doporučit těm, kteří mají rádi Johna Carpentera a hororovou tvorbu osmdesátek. Pokud chcete vystrašit svojí drahou polovičku, vezměte ji na něco jiného. To samé platí i v tom případě, pokud chcete na film, abyste se báli. Dočkáte se intenzivní atmosféry, ale bát se nebudete.