Recenze (8)
Drive (2011)
Tak krásné vyprávění obrazem, zkratkou a podbarvené dobrou hudbou jsem dlouho neviděl. Skutečně je krása dnes vidět vypravěče obrazem v akci, tam se projeví um všech profesí. Tady to pěkně ladilo, snad jednou scéna navíc co degraduje, ale rád přehlídnu. Opravdu to chce více shlédnutí jak tu bylo psáno níže - ocenit každý jemný švenk, každou kompozici, každé barvy scény. Film skutečně nepotřeboval ani slovo navíc, vše bylo řečeno bez omáčky a člověk si mohl vychutnat vše ostatní, co normálně zapadne či zcela chybí. Dnešní divák, zvláště ten co třeba píše sem, si myslím už vytrénované oko má a jenom filmy tohoto stylu ho můžou pohladit po všech smyslech a nakrmit mysl. Nezbývá poděkovat režisérovy že v takové lidi věří a nepropadá skepsi a konvencím a my máme co hodnotit, protože skutečně zde je látka, ke které má smysl se vyjádřit, protože je krásné zase vidět, že se s člověkem (zde divákem) nejedná jako s úplným prefabrikovaným debilem, ale že se na něho kladou nějaké nároky, které se ale neutápí v subjektivnosti či egoismu. Nedávno jsem opět shlédl Kill Billa a stejný pocit. A je to pocit že tak to má být.
Barbar Conan (2011)
tak to bylo fakt hodně slabý, režie děs běs, stříháné mě přijde že to bylo po tahu a večer před premiérou - otázka jestli střihač nebyl masírovanej od rejži ale to je docela jedno, jelikož výsledek prostě stojí za prd :-P velice nerad jedna hvězda za výpravu a za lití a kování meče. jestli to takhle půjde s "akčňáky" z hollywoodu dál, tak se můžou jít fakt zahrabat, protože na tohle nepůjde už ani ten průměrnej evropan (jo, přesně ten pro kterýho dělaj malý boty, široký a krátký tryčka no a ty všechny blbý filmy).
Český sen (2004)
nápad excelentní, obdivuju kluky že na to měli žaludek a vydrželi. Sociální sonda jak vepř a čtyři hvězdičky české kreativitě ! Pro dnešní lidi zkušenost podobně cená jako když vás ve středověku někdo naučil jak chytit zajíce do oka nebo jaký bobule se dají sežrat a on si toho skoro nikdo neváží :-) A to je vono - blbci sou ti druzí, napálili nás, ošidili, chudáky - darebáci ! My jsme nebohé oběti perfektního zločinu a zato nevolíme pro vstup do EU ! Cha :-D
Pan Bobr (2011)
Hmmm, Jodie se nezdá. Výborné herecké výkony (respektive výborně vybraní herci), zajímavá konstrukce příběhu a hlavně velice zajímavé téma a přístup k němu - opuštění od US "everythink its gonna be ok", což je logické, protože kdo říká co je a co není OK, že jo ? Ikdyž tenhle film byl OK určitě :-) Minimálně šel určitě do hloubky, ikdyž trochu jiné než se chodí "normálně", či lépe "standartně" či "ustanoveně". Je zajímavé vidět schismatické komentáře. Nekdo píše, že vnímal v tomto filmu Mela jako blázna, já jsem ho vnímal jako člověka co se snažil a měl sílu. Zde dochází k diametrální odlišnosti pohledu na věc, a to nemyslím jen Bobra. Když člověk něčemu nerozumí, tak se toho bojí, když se člověk něčeho bojí, tak na to buď zaútočí nebo před tím uteče (nebo to popře) - když někdo film pohaní a řekne, že Mel hrál prostě blázna, nebojí se pouze že se to může stát i jemu ? Možná. Bál se Mel ? Ano. Bojoval ? Určitě. Třeba se začne trochu zdravé upřímnosti vpíjet i do filmů. Jak jsem psal na začátku: Hmmm ...
Austrálie (2008)
Absolutní pall mall všeho možného, slepených 5 filmů dohromady nažraným schizofrenickým střihačem po estrogenové kůře. Pejsek a kočička vařili dort ale tentokrát se neotrávil velký černý a zlý pes ale já a od té chvíle skončila v mém bývalém vztahu demokracie ve vybírání filmů. A pejsek s kočičkou tam dali alespoň ty tvarůžky
Postal (2007)
Taky podhodnocený film, každý má zaujatě nasazený Uwe-filtr a není férový. Ten film není pecka (trpaslíci jsou okoukaní od dob kdy se ukazovali v cirkusech), ale je hodně vtipný - non plus ultra sociální i politická satira - dobré hlášky a je to prostě hard core, Uwe se toho nebojí, věřím že pro mnoho lidí hodně za hranicí konformity. U podobných filmů cítím často pocit trapnosti a přepálenosti scén, ale zde byli pouze přepálené, což mi tak nevadilo, to byl pouze můj problém že na víc nemám žaludek.
Zmražená pojistka (2005)
Dle mě naprosto podhodnocený film – perfektní soundtrack od Eels, perfektní herecké výkony od úplně všech včetně křoví což nechápu, dobrá zápletka a výborná režie, což taky nechápu - jestli toho režiséra osvítil duch svatej, každopádně to zas rychle přešlo, ale díky za to ! Někdo kdo žil či pobýval delší dobu na horách a v zimně, a nemusí to být zrovna Aljaška, tak ví že se tam dějou věci, hlavně v té omezené sociální sféře, které v údolním světě považují za minimálně divné ba patogení, ale nahoře nikoho nepřakvapí a prostě je přijímá jak přijdou s odevzdaným pochopením. A Giovanni Ribisi jako lufťák si to pěkně vyžral. Mylod se navzdory všemu docela trefil.
Senna (2010)
Atmosféra toho dokumentu mě dostala - atmosféra tvořená lidmi se zákulisí závodů, sirovými vozy, naprostá BEZPROSTŘEDNOST vztahů, jednání, OSOBNOSTÍ, bez politicky módně uhlazené prvoplánovosti dnešní doby, bez sestavených oficiálních vyjádření týmů, tam se to peklo „tady a teď“, žilo se pro daný okamžik – vyhrát závod, na plný gule, ale saturovaná atmosféra by se přitom dala pytlíkovat, žádné distingované dusno ala konec světa co vidíme a hlavně cítíme u závodění, sportu a vůbec dnes, kdy přitom hrozí hovno s makem a ne smrt za každou zatáčkou. Takovéto drama žádný scénarista nenapíše, žádný režisér neupeče a nezahraje žádný herec. Senna byl unikátní a silná sensitivní persóna, duch této doby bych řekl, ultimátní prototyp sportovce a hlavně správnej chlap. V dokumentu bylo nádherně vidět jak odpojení čistě mechanické, naturální vazby člověk – (ná)stroj a přechod na člověk – elektronika – mechanický stroj vytvořilo bariéru, která Sennu zabila. Nemyslím že jsem typ „starý dobrý časy“ ale tady na mě dýchl takový pocit melancholie jaký ani Lars neumí. Jo, opráším úzký botasky a zajdu zas na motokáry.