Fixa

Hodnotím za dcerku :-)

Nemá to daleko k odpadu

Tenhle film hodnotím stejně, jako Maléry pana účetního. Nejlepší dvě italské nezapomenutelné komedie z dětství !

Po letech je to slabší, ale musim bejt férovej. V dětství a ještě dlouho poté jsem to viděl často a často jsem se bavil. Opravdu spousty nezapomenutelných scén

Přesně jako u Galadriel

Nejde hodnotit. Je to tak trošku, jako bych se díval na propagaci nějaké sekty a zároveň je pravda o čem mluví - myslím tím pozitivní myšlení a přístup. Avšak důkazy, které jsou předkládány jsou prostě jen vybrané ty, které vyšly. Ukážou vám pouze to, co chcete vidět, abyste uvěřili. Já to beru prostě jen tak, že vím o tom, jaký přístup k životu bych měl mít. Ale ruku na srdce - kdyby to šlo, tak to děláme všichni. Zásadní problém (beru to ze svého úhlu pohledu) je v tom, že člověk by rád byl stále pozitivního myšlení, jenomže to by musel být blázen, nebo sobeckej parchant

Byla to sice taková delší epizodka k nějakému seriálu, ale jinak super. Bavil jsem se od začátku až do konce - netrhal jsem se smíchy, ale úsměv mi nezmizel. Ani nebylo potřeba nějakých přehnaných efektů (mravenec a černý humor se ale povedl :-)). Film měl prostě chuť, hrát si s detaily. A tak k dobrému filmu stačí dobrý scénář, režie a tři týpci u piva. PS: Možná tam byla trochu reklama na seriál Dr. Who, protože o něm začínám uvažovat :-)

Jako sorry, ale takový zklamání jsem opravdu nečekal. Filmy tohoto typu mám rád. Britské filmy mám rád. Herce mám rád. Ale kurvadoprdele - tohle, že měl bejt rock and roll ?! A jakouže tam má funkci ten mladý hoch, co ho má každý rád? Film je velice zvláštní. Vidím to tak, že atmosféru nebuduje, nevytváří, ale prostě vám jí předhodí a nutí vám emoce, na které nejste vůbec připravení. A tak vám ukážou záběry mnoha lidí, co poslouchají rádio. Ti lidé jsou veselí nebo smutní a vy už víte, jaké pocity máte mít. Je to prostě ubohý, ale pro masy bez vlastního úsudku dobrý. A co ta hudba? Jako je samozřejmě dobrá, ale vždyť je to vesměs popík, co se podle mně v tý době normálně hrál, stejně jako Beatles, atd., ne? Mimochodem - Katherine Parkinson a Chris O'Dowd hrají úplně stejně jako v IT a tak mi zde nějak do filmu nezapadají. Naproti tomu Nick Frost ukázal, že umí skvěle zahrát jinou polohu, než natvrdlého dobráka. Celkově vzato - herci zahráli v rámci scénáře dobře, ale to mi nepomohlo. Ať se na mně nikdo nezlobí, ale mně tam chybí ta surovost a "revoluce" šedesátých let. A ne že by mi tam chyběly drogy, ale ať o tom aspoň nekecaj, když nefetujou. Hudbu si raději pustím v přehrávači a tak ani slovíčko FUCK v eteru, film nezachrání... PS: bylo toho málo, ale párkrát jsem se usmál (např. scéna s deskou pod vodou, která byla skvěle zakončená) - proto tak vysoké hodnocení :-)

Hodnotím, jako pohádku pro děti. Vždyť pro ně to je hlavně určené, že? Takže rozebírat, jestli byl příběh předvídatelný, apod., nemá smysl. A pohádka to byla opravdu úžasná. Mojí dceři sedla přesně do vkusu a ani já se nenudil. Dokonale vyvážená kombinace klasické pohádky plné emocí a vtipného nadhledu. PS: Maximus byl nejlepší

Příběh vyprávěný jako dokument o životě zbytečného starého wrestlera. Je smutný a je smutný tak vykonstruovaně až jsem si říkal, že režisér pominul nějaké vedlejší veselé aspekty. Ale oni by se tam opravdu nehodily. Wrestling samotný, je pro mně něco jako klauni v šapito a nemám je rád. Film se však zabývá RAMem, když sejme masku a odchází opuštěný do svého karavanu. Kupodivu nejsilnější momenty ve filmu, pro mně nebyly fiasko s dcerou, nebo se striptérkou, apod. Nejsilnější byly takové momenty, jako když ho vedoucí supermarketu vyhodí za dveře, aby nejdřív zaklepal. Hora svalů poníženě udělá, co mu ten mrzkej ubohej šéfíček poručí - to by z toho jeden vyskočil ze židle. No, film mi celkově přišel jako průměr, ale má tu schopnost dozrát jako víno a útočit na vás naplno až po skončení a to je možná víc...