Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Hudební

Recenze (2 816)

plakát

Pád Bílého domu (2013) 

Barevné omalovánky, velkolepá gesta, hrdinské proslovy, objímání, neprůstřelný hrdina, tleskání. Amerika, padající hvězdnatá vlajka, atomové hlavice. Ohrožení prezidenta, dětí, žen, nevinných lidí, západní civilizace. Co vlastně jiného se dalo od tohoto filmu čekat? Nic nového, stále stejné filmařské postupy, tisíckrát vyřčená slova, pořád to samé dokola. Asi je potřeba to čas od času zopakovat, aby si obyčejný Američan uvědomil, že je nutné bojovat proti zlým Korejcům (Vietnamcům, Číňanům... dosaďte si sami). Výsledkem je neskutečný kýč. Když ale odhodíte předsudky a přestanete myslet, budete se bavit.

plakát

Crazy Joe (2013) 

Nakonec celkem vydařený psychologický snímek dotýkající se několika problémů. Bohužel první půlka je natočena tak, že jsem měl chuť odejít, protože je to jen a jen o velké nudě. Naštěstí jsem neodešel a tak jsem si mohl vychutnat vyznění celého filmu, ze kterého mi nakonec i něco zůstalo v hlavě. Nicméně je pravda, že příběh je natočen trochu křečovitě a neobratně. Škoda, mohl to být biják s velkým B.

plakát

Nádherné bytosti (2013) 

Výborné efekty a vizuální ztvárnění nemohou přehlušit neschopnou prázdnotu prostoduchého příběhu. Dvě hodiny prázdných slov a nudy pro -náctileté. Až moc to připomíná známou upíří ságu, akorát se na to dá s trochou trpělivosti ještě dívat.

plakát

Láska a čest (2013) 

Už samotný název mne měl varovat - jaký asi může být film, který se takto jmenuje? Chlapci nabušení steroidy, silná slova, velké činy, vlast, povinnost, Amerika. Hodina a půl nekonečně táhlé nudy. Ano, příběh je o něčem, ale je neskutečně nudně uchopen a ztvárněn. Herecké výkony jsou velmi slabé, figurky jen odříkávají prázdná slova, aniž by tušili, co se za nimi má skrývat, divák k nim nepřilne, nechápe je, necítí s nimi. Jen sleduje jejich povrchní jednání s touhou, ať to co nejdříve skončí.

plakát

Mocný vládce Oz (2013) 

Po vizuální stránce nemohu nic vytknout, jen možná chvílemi až moc velkou přebarvenost. K tomu ještě krásný klasický příběh nerušený zavádějícím dějem. Věčný boj dobra se zlem, kdy dobro vítězí. A čaroděj získá svou krásnou čarodějku. Půvabná pohádka, která i v dnešní době má šanci oslovit.

plakát

Rudá jako rubín (2013) 

Trocha cestování časem pro -náctileté. Pro starší generaci už jen velmi odpočinkový film na pondělní večer. Není nutné mnoho přemýšlet, stejně se nedá nic vymyslet. Žádný zázrak se nekonal, ale na dvě hodiny to zabavilo.

plakát

Rockshow (1980) 

Koncertní film Rockshow byl natočen během turné Paula McCartneyho a Wings po severní Americe v polovině roku 1976. Čtyři písně byly použity z koncertu v New Yorku z 25. května 1976, pět písní pochází z Washingtonu (10. června), základ pak tvoří vystoupení z 22. června v Los Angeles, ke kterému bylo přidáno šest písní natočených na stejném místě následujícího dne. Film byl dokončen v průběhu roku 1979. Diváci mohli výsledné dílo spatřit koncem roku 1980. Premiéra se uskutečnila 26. listopadu 1980 v New Yorku, Paul McCartney byl v tu dobu v nahrávacím studiu a nezúčastnil se jí. Objevil se až na londýnské premiéře na Piccadilly Circus 8. dubna 1981. Na podzim stejného roku vyšel film na videokazetách společnosti Miramax. Na remasterované vydání nechal Paul McCartney čekat fanoušky hodně dlouho. Ochutnávka se objevila na jeho antologii The McCartney Years, ale poté bylo dlouho ticho. Až letos při příležitosti vydání box setu Wings over America došlo i na tento videozáznam. A jak to dopadlo? Už v začátku překvapí čistý obraz a zvuk. Rozhodně ale nečekejte zázraky, přece jen se jedná o více než třicet let starý záznam. Nicméně obraz byl velmi důstojně převeden do digitální podoby, vyčištěn, ale asi tímto náročným procesem přišel o veškerou ostrost. Ostré kontury tak budete hledat marně, připravte se spíše na více či méně rozpité obrázky. Podobně to dopadlo s hudebním záznamem. Ačkoli jsou studia Abbey Road věhlasná těmi nejlepšími odborníky, ani ti nedokázali z nedokonalé nahrávky vykřesat ryzí průzračně čistou vodu studánek. Zejména na začátku zní zvuk hodně zastřeně, na můj vkus je moc vytažen McCartneyho hlas a baskytara. Naopak Linda není slyšet téměř vůbec. Postupně se to ale srovná a přes jistou plochost jsou jednotlivé nástroje dobře čitelné. Vyniká hlavně sólová kytara, jejíž zvuk se podařilo přiblížit k současným hudebním standardům. Po obsahové stránce nebudu film hodnotit, na internetu se dá najít dost novějších i starších recenzí. Pro mladší fanoušky Beatles a Paula McCartneyho jen dodám, že oproti jeho současným koncertům se jedná spíše o syrový rockový koncert, ve kterém je prostor dán i ostatním členům skupiny Wings. To je zejména velmi přínosné v mém oblíbeném čísle Time to hide. Nečekejte také směsici hitů Beatles, základem filmu je sólová McCartneyho tvorba a beatlsovské písničky tvoří jen malý doplněk, ačkoli místy dokáží zdatně rozpohybovat usínající obecenstvo (např. I've just seen a face nebo Lady Madonna). Součástí hudebního filmu je desetiminutový dokument A very lovely party, který přináší pohledy do zákulisí turné a rozhovory s fanoušky, včetně Eltona Johna a Ringo Starra. Zde k žádnému čištění obrazu nedošlo. I přes rozporuplnost výsledku, který snad ani nestál za to nekonečně dlouhé čekání, se jedná o důstojné doplnění archívů fanoušků Paula McCartneyho o cenný dokument neopakovatelné éry Wings. Mladší věkové kategorii ale doporučím poohlédnout se po nějakém záznamu koncertních turné z posledního desetiletí, to je nejspíše uspokojí více. Nebo si počkat na další videozáznam, který se určitě objeví po skončení současného turné, jež se opět České republice vyhnulo.

plakát

Lehká jako dech (2013) (TV film) 

Výchovný film s trochu odvážnějšími scénami. Ale jinak pořádné psycho, které se chvílemi těžce sledovalo. Možná to chtělo trochu zapracovat a mohlo z toho vzniknout něco, co by stále neslo poselství, ale nebylo to tak okatě vystaveno. Levná televizní zábava, která se tváří jako vážné umění.

plakát

Cesta do lesa (2012) 

"Matko země, tvá síla je ve mně..." Zkrátka moje krevní skupina. Filmy Tomáše Vorla mám rád už od jeho začátků, a tak není divu, že i tento mi krásně sedl. Možná chvílemi je to trochu přehnané a trochu přehrané, ale stále to má svůj vnitřní řád a smysl a poselství. Hvězdička dolů za houbičky, toto téma bych vypustil nebo aspoň nechal nerozvedené, ale postavit na tom půlku filmu - to je snaha zavděčit se měšťákům.

plakát

Dávám tomu rok (2013) 

Romantika? Možná trochu ano. Humor? Scény, kde by se měl divák smát, jsou neskutečně trapné, že jsem něco podobného snad ještě neviděl. Jediným plusem tak vidím představitelku hlavní role. Ale tím to končí. Jinak je to dost nepovedený pokus o romantickou komedii. Příště si raději pustím něco osvědčeného, abych si nekazil vkus. 2-