Corpsegrinder

Kdyby John Carpenter natočil Noční hlídku a Japonci to v 80s adaptovali jako anime, tak by to vypadalo zhruba takhle. Ta noční atmosféra je perfektní a všemu pomáhá zlatá éra anime kresby kdy má člověk chuť film každejch pár vteřin zastavit a pokochat se záběrem trochu víc. Dvojice hlavních postav je velmi sympatická a získá si diváka skoro hned, on totiž neni čas ztrácet čas díky celkem krátký stopáži kdy se neustále jede vpřed a něco se děje. Potěšil i celkem pozitivní konec. Snad jen akce mohla bejt trochu dynamičtější, a toho šoustání tam bylo přece jen trochu moc.

Ze začátku hodně slušný sci-fi který vypráví Znamení odzadu a začíná rovnou invazí, naštěstí ne na úkor napětí a celá první hodina je přehlídka fajn nápadů a smyslu pro detail. Miminka maj kvalitní CGI a film se je tak rozhodně nebojí ukázat. Hlavní hrdinka sympatická, hlavně asi proto že nemluví takže její charakter nemohl zkurvit debilní scénář. Co však zkurveno bylo je poslední třetina a hlavně závěr kde si scénárista zřejmě zapomněl vzít prášky a sám tak trochu opustil planetu Zemi s naprosto mimozemským epilogem kterej podráží nohy do tý doby celkem uvěřitelný podívaný a taky hlavní postavě, takže nakonec bohužel převládá zklamání. Za zmíňku však ještě stojí hodně dobrá hudba která kombinuje starou spielbergovskou sci-fi orchestru s moderní elektronikou.

Neprávem podhodnocená skrytá pecka letošních hororů. Ačkoliv si to půjčuje z asi 50 jinejch hororů tak zápletka je celkem originální a ze zpracování je poznat že za tim stojí režisér co neni uplnej amatér, má to několik hezkejch záběrů a momenty kdy to nevypadá uplně levně (i když pravděpodobně bylo) a i ta dobová atmosféra byla celkem funkční. Šetřilo se asi hlavně na hercích z nichž jsou až na pár známejch jmen většina céčkaři a třeba fízl zde předvádí naprosto strašnou variaci na Jeffreyho Combse z Frighteners ale hlavní postava je špatnej herec takovým tim osmdesátkovým způsobem což mi nevadilo. Zvrat i konec jsou předvídatelný od prvních 5 minut což mě docela mrzelo ale tak už to dnes bejvá. Každopádně jsem si tuhle zvláštní kombinaci Running Mana a Pumpkinheada užil a současných 44% si určitě nezaslouží.

Jak zde již bylo řečeno tak je z toho hodně cítit devadesátkovej Stuart Gordon a trochu to člověku dává naději že tyhle béčkový podání Lovecraftovo námětů ještě kompletně nevymřely. Co však zamrzí je to že film nenabízí nic moc co se týče efektů, brutality a nebo aspoň trochu víc o tom zmrdečkovi co si půjčuje těla. Zbyde tak jen celkem rutinní horor s předvídatelným koncem a pokud vás retrotrash filmy a fakt že to je asi 50. film kde Heather Graham ukáže kozy ze židle nezvedaj, tak půjdete s hodnocením asi hodně nízko.

Jeden z Miikeho nejlepších filmů. Samozřejmě si zde neodpustil klasickou experimentální haluz a brutalitu, ale i přes všechny ty scény zabíjení, znásilňování mrtvol a mazlení se s obřím čurákem je to ve výsledku soutředěný a hrozně hezký drama o kamarádech z dětství co se v dospělosti sejdou jako nájemný zabijáci a stráví spolu posledních pár dní vzpomínáním a záchranou dětí v Africe. Aikawa i Takeuchi jsou tu jako vždy parádní a bez týhle dvojice by film rozhodně nefungoval. Miike se navíc posunul i jako filmař a tak je to plný hezkejch záběrů obzvlášť z ostrova na kterým se většinu filmu hrdinové schovávaj. No a vše je podbarveno příjemnou hudbou která z toho dělá skoro až meditativní podívanou.

Přímočará a jednoduchá akční řežba která ale umí překvapit. Hlavní hrdina se během filmu promění z nesympatickýho flegmouše na sympatickýho zabijáka a záporák se vzhledem korejskýho Marilyna Mansona mu slušně sekunduje, kupodivu i ta postava transky se povedla. Má to i docela dost hlučný akce hlavně díky tomu že záporák s sebou v podstatě všude nosí věnec granátů přes rameno, třeba ta přestřelka s fízlama byla dobrá ačkoliv tu máme klasický klišé kdy na jednu postavu střílí asi 50 lidí a netrefí se vůbec nikdo. Trochu to pro mě srazil až konec neboť to finální zúčtování končí až moc rychle a navíc scénář trochu zapomněl na to že Vítězslav Tranďák se v jedný scéně chlubil vlastním dítětem ale nakonec do Ameriky odjíždí jen s tim cizím. Až na tyhle detaily je to ovšem stále nadprůměr.

Céčkově vypadající obal a antiherec Emilek na něm nebylo dobrý znamení, ale Kitamurovi jsem se rozhodl věřit, a nelituju. Sice to neni jeho kdovíjak triumfální návrat do formy, ale je to příjemně koukatelný béčko s nádechem hororů z 2000s. I ten blbec Emil tady nakonec hraje docela zábavnýho magora. Je sice škoda že se ve filmu moc nestane, respektive postavy nedostanou moc šancí bojovat o život a pokusit se utéct, a motivace záporáků je krajně debilní, ale jakmile Bennett z Komanda začne operovat tak je to v podstatě zábavný až do konce. Hvězdou filmu je samozřejmě třímetrová Jodi, Hollywood by si měl dělat poznámky protože takhle má vypadat emancipovaná ženská ve filmu a né jak ty dnešní hovna :)) Gore je většinou úsměvný ale dědovo nehoda s kyslíkovou bombou a závěrečná honička s kosou končící zamotáním se do ostnatnýho drátu mi přišly super.

Podprůměrná a nudná feministická sračka s lepším soundtrackem než by si zasloužila.

Ze začátku se to jeví jako taková černohumorná japonská variace na heist film, ústřední tým je složenej z magorů různýho kalibru a jediný co maj společnýho je to že jsou finančně v prdeli. Po vyloupení kanceláře yakuzy ovšem tón filmu otočí a stává se z toho hodně ponurá podívaná, yakuza je totiž hned druhej den identifikuje a nemilosrdně si to s nima začne vyřizovat. A právě v tomhle bodě se o postavách začínáme dozvídat trochu víc, aby jejich následná ztráta o to víc bolela (až na jednu která se ukáže jako pěknej zmrd). Dvojice zabijáků neni kdovíjak propracovaná, nicméně jednoho z nich hraje Takešiho Hrad osobně a i s jednim vokem z něj jde respekt. Co se týče násilí, řekl bych že Ishii známej svýma prasárnama se tu držel trochu zpátky, přesto je tu na mafiánskej film kýbl krve a nešetří se nikdo, ani děti. Natočit tohle v tý době v USA tak to tutově režíruje Brian De Palma.

Zatímco fízl neni moc sympatická postava, zbylý dvě titulní figurky jsou zde super, a nebejt toho že se ke konci rozjede celkem zajímavá tahanice o to kdo vraha najde první a nechá si ho, tak bych možná uvítal kdyby tu policejní část vystřihli úplně. Jinak se jedná o jeden z těch svižnějších korejskejch filmů, tempo to má hodně rychlý a furt se něco děje. Dojde i na pár rvaček z nichž ta ve skladišti cca v půlce filmu má několik dobře prodanejch kaskadérskejch kousků. Hezky natočenej nadprůměr.