Klay

Jeden z nejhůře hodnotitelných filmu se kterým jsem měl kdy tu čest. Martyrs se na první pohled tváří jako běžný francouzský new-wave krvák ála Inside. První půle, kdy jsem si ještě myslel, že film stojí "pouze" na násilí mě nijak nezaujala. Sice zručně zrežírovaná, ale zase nijak originální nebo alespoň over-the-top pokud jde o ty nechutnosti. V druhé půlce se ale původně zcela jasný koncept postupně převrací do jiných žánrových vod. Přichází několik zlomů v ději a několik scén, které byste od běžného hororu nečekali. Nechci spoilerovat, tak jenom napíšu, že finále nemůžu dostat z hlavy ještě několik dní po projekci a že film na mě dolehl těsně po skončení tak silně, že jsem si musel pustit komedii Role Models na spravení nálady. A to už se mi nestalo řadu let. Není to podívaná pro všechny. Nevím jestli bych Martyrs mohl s čistým svědomím doporučit někomu ze svého okolí. Ale svůj účel ten film splnil dokonale. Těším se na další práci Pascala Laugiera a doufám, že ho v Hollywoodu nebudou držet příliš zkrátka.

Nechutné jenom chvílema. Častěji jsem se pousmíval nad gumovostí těch pitvanejch figurín. Téma samozřejmě maximálně zvrácené, ale když Aftermath rezignuje na příběh i pořádnou pointu, mohl být ještě o dost brutálnější a líp zpracovaný. Takhle v člověku nechá mnohem slabší dojem, než bych u podobné úchylnosti čekal.

Chápu, že lidi ten film nemají zrovna v lásce, ale když ono je to takové příjemně stupidní céčko, že nemůžu hodnotit méně. Navíc pro mě má i silnou historicko-sentimentální hodnotu:-)

Já vlastně nevím jak to hodnotit. Natočené to není zle, ale jak tu v komentářích zmiňuje snad každý, je to dokonale zbytečný remake, který přišel takřka hned po originálu a vůbec ničím ho neobohacuje/nevylepšuje. Takřka přesná kopie 1:1. Navíc zřejmě proto, že španělský REC jsem viděl dříve, nebyl jsem u amerického remaku vůbec napjatej a dokonce jsem se občas i nudil. Závěrečná půlhodina, která v originálu tak dokonale gradovala tady nemá ani zdaleka takový říz a nedokáže vystrašit. Karanténa má smysl jen pro toho, kdo ještě originál neviděl. S hodnocením zůstanu na neutrálních 3 hvězdách, procentuelně by to bylo čistých 50.

Nic objevného, přesto příjemná, řemeslně slušná práce. Jde o to, jaký je váš vztah k oldschool policejním dramatům. Já mám podobné kousky rád, a i když se Hrdost a sláva nevyrovná skvělému Noc patří nám, pořád nabízí slušně vyhrocený konflikt jedné policajtské rodiny, jehož největším plusem je skvělá dvojka Norton-Farrell. 70%

Film, který neví jestli chce být zombie komedií nebo hostelovským torture porn. Tak jako tak je to naprostá sračka, ve které jakž takž funguje prvních pár minut (pro změnu ve stylu 70's exploitation nebo Zombieho Devil's rejects) a zbytek je vrcholem scénáristické, herecké i režijní demence. Nepobaví ani nerozesměje a už vůbec nešokuje (neplatí pro 14-ti leté děti, na které je zřejmě mířen).

Jééé...takovejch potenciálních návleků, opálenejch koček, co zrovna seskočili ze stolu plastickýmu chirurgovi a tolik silikonovejch implantátů na metr čtvereční...tak si představuju ráj. Škoda, že z filmařskýho hlediska je to spíš peklo....ale srandovní víc jak většina úmyslnejch komedií, takže musim lehce nadhodnotit: 1,5*

Pěkný malý horor, na kterém je třeba ocenit minimálně to, že není cílený na puberťáky a přináší vcelku nápaditý příběh. Udržuje si slušné tempo, pointa je taky pro jednou nenucená a zapadá do děje přirozeně. Režisérovo styl mi tak úplně nesednul. Občas bych třeba uvítal více atmosféry na úkor nechtěně komických gejzírů krve. Sem tam je vidět malý rozpočet, hlavní hrdinové nejsou z nejsympatičtějších, a co je horší, herci jsou příšerní. Ve vyhrocenějších situacích bohužel filmu dost podrážejí nohy, prostě proto, že jejich nevýkony jsou v kontrastu s dramatickým rázem dění k smíchu. Situaci zachraňujou představitelé fanatických záporáků. Takovou partu magorů bych nechtěl potkat ani za bílého dne. Výsledek mohl být lepší, ale díky za něj i tak. Je fajn vidět jednou za čas horor, který nejede zcela podle zaběhnuté šablony.

Prarodič dnešních romantických komedií. Film bez výraznějších hluchých míst, ale taky bez nějakých silnějších. Není to hloupé, jak si dnešní zástupci žánru snad přímo žádají. Vtipy jsou povedené, i když nejsou z těch, u kterých se budete popadat za břicho, k pohodové atmosféře filmu to přesně sedí, stejně jako písničky a sympatický flegmatický trouba Hoffman. Výjimečnost tohohle dílka mi ale uniká.

Propracovaná, elegantní, svižná sonda do nečistých praktik kolem jednoho vegasského kasina. Tři hodiny filmu bez jediného hluchého místa, tomu se říká filmařský kumšt. Obzvlášť když si uvědomíte, že takový filmový kolos je zaměřený na pouhé tři hlavní postavy. Je nošením dříví do lesa rozepisovat se tu o hereckých výkonech, proto raději zvlášť pochválím kameru a skoro geniální (jak já to slovo nesnášim) scénář ve kterém nechybí humor ani dostatek obligátního fuckování. Prostě klasika na poli gangsterek.