iiiva

Ono je to tak naivní a všichni jsou tak poctiví, že se z toho vyklubala příjemná pohádka. A Jindřich Plachta aspiruje na nejsympatičtější postavu kinematografie!

Tak tenhle styl komedie nemusím. První protagonista drží celý film pózu bohémského blázna s grimasama alla Carrey a druhý poslušně nevybíhá ze škatulky naivního a natvrdlého dobráčka. Ze zápletky = vyměnění dětí v nemocnici, by se dala vytřískat povedená komedie. Tenhle film ale je moc krečovitý, komika až šaškovská na prvním místě a příběh jaksi mimo.

I cento passi = spojení mafiánské Sicílie a Woodstocku. Silné téma, silný příběh a tragédie jednoho osudu, která vás zasáhne, protože je pravdivá.

Capolavoro to sice není, ale film má svěží tempo a vtipné momenty se tu taky najdou. Trochu sice balancuje nad únosnou romantickou mezí, ale vtipem se přiklání k příjemné nenáročné komedii.

Doufám, že největší mystifikace filmu je, že ho nenatočil Forman. Pro mě dvě hodiny nudy, hlavní hrdina bez jakýchkoli sympatií a ani jedna povedená komická scénka. Kolem a kolem jsem vlastně nepochopila v čem byl Kaufman tak výjimečný a proč se o něm točil film.

komorní poesie

Nezačíná to špatně, část v Itálii mě vyloženě bavila, ale čím více a čím zdlouhavěji se film blížil konci, tím víc mě vyloženě iritoval. Až příliš mudrcování, přemítání, meditací, ale katarze bohužel žádná. Celé to působí uměle, závěr naprosto bez fantazie a dokonce ani bez hlavy a paty.

5 * za Itálii, 2 * za chalpy, 3* za ženy, takže nemůžu jinak = 4*

1* za Morgana F., toť vše

Opravdu spousta dobrých argumentů pro legalizaci marihuany. Bohužel tu zazní jen dobré argumenty podané s obrovskou vervou, stylem, kdo si to nemyslí, je idiot. Ani špetka negativa, konopí tu vyznívá jako rostlina, co spasí svět. No, nic není černobílé a i když proti legalizaci nic nemám, ta násilná agitka dokumentu hodně ubírá.