ondrej.s

Příjemná žánrovka, která vědomě pracuje s kýčem.

Líbili se mi jak tam občas "zavanul" velice netradiční postup v jinak docela klasicky vyprávěném příběhu. Taktéž zpracovávaná látka stála za to, určitě by tam byl prostor pro rozvíjení, který však přenechejme jiným snímkům. Forest Whitaker to dokázal unést na velice osobní úrovni se společenským komentářem, aniž by nám ty názory přímo sypal na hlavu. Díky.

Díky bohu, že jsem na to nešel do kina. Měl sem tu možnost snímek shlédnout na HBO. Musím uznat, že mě dokonce i překvapil, bohužel nemile. Prvních 40 minut se film rozjíždí takovou tou klasickou počeštěnou hořkokomediální záprděností a tak jsem byl uklidněn s vědomím toho, že se nasměju a trochu si i zanadávám Marii Poledňákové. Po nějáké hodině se snímek začne obracet sám v sobě, situace a reakce (i když účelně) se opakují a vrství v mírných obměnách až to začne být nehorázná nuda. V tu chvíli mi vlastně začal být celý snímek naprosto ukradený, přesto jsem vydržel do konce. Ten film nespasí, nýbrž ho pošle do ještě větších hlubin šedi a nezajímavosti. Horší jak průměrná česká roční produkce zaměřená na čtyřicátníky, kteří se (asi bohužel) v postavách sami vidí a tajně doufají, že jejich životy dopadnou aspoň trochu jako ty filmové příběhy. Fuj a flus. edit: A ten kdo tomu dal víc jak tři hvězdičky by se opravdu měl nad sebou zamyslet.

Děj je řemeslně zadaptován velmi dobře, avšak poslední tři minuty mi vadily svojí přesládlostí - vytratila se vyváženost patosu a melancholie. Nicméně v knize je závěr stejný, pokud se nemýlím, tak těžko říct komu tuto dějovou šmouhu připsat. Vyjma závěru musím zmínit vynikající kameru, která snímá velice střízlivě, stejně tak i výběr lokací a dekorací. Skvělý výkon od Mortensena se dal čekat, tento herec s každým dalším filmem potvrzuje své kvality. Mohl bych ještě vypíchnout několik hnidopišských bodů, jako například tolik opěvovaný soundtrack (který mi to tak nějak kazil a odváděl příliš mnoho pozornosti, kdyby tam bylo úplné ticho, stačilo by to), to už však nejsou zápory, které bych vztahoval na filmaře, ale spíše na vlastní interpretaci/imaginaci.

Přikláním se též k názoru, že Reichenbachovo tvrzení a premisa, že nebude soudit a jen pozorovat je tu znovu a znovu porušováno. Nicméně z dnešního pohledu se jedná o pohádkovou podívanou a aspoň pro mě osobně to byl kvalitní filmový zážitek, snažil jsem se nevnímat politickou angažovanost snímku.

ponurost a psychedelie

vtipné ale ne úplně laciné. příjemné lámání očekávání, které máme tak trošku naučeny z většiny filmů, ale ne natolik radikální, aby to překáželo lehkému sledování příběhu. skvělá hudba a dobří herci.

Když vezmu v potaz námět a jeho převedení do narativu, bylo by to průměrných ***, ale všudypřítomný minimalismus (v kameře, zvuku a perspektivy vyprávění) mě přesvědčilo o vyšším hodnocení.

Absolutně předvídatelná záležitost, která opět vykořisťuje nespočetněkrát omílaný prapodivně provinčně specifický žánr české tragikomedie. Nepomohlo ani to, že je námět inspirován skutečnými událostmi. Postavy jsou opět vyobrazeny jako krajní asociálové, kteří jsou však natolik zromantizováni, aby je publikum mohlo milovat. A to i přesto, že je námět a estetika filmu motivována realisticky. Jeden bod za místy povedenou kameru a druhý za hudbu Muchowa. Jo a Vašáryová hraje furt dobře. Tento "český styl" mi prostě už přijde dokola omílaná záležitost. Fajn, že to však podpoří mainstreamovou kinematografii.

Bezprostřední.