Spike23

Proč jsem si nejdřív nepřečetl tu knižní předlohu. Teď vim už všechno a můžu si leda tak představovat, jak je ta kniha 2x tak obsáhlejší než tohle, protože větší stručnost než u Limitless jsem snad nikdy neviděl. Sice jsem se dozvěděl vše podstatné a nápad to byl skvělý, ale u něčeho takového nějaký nápad ani zdaleka nestačí a celkově film ještě navíc uteče rychle jako voda, chvílema je to děsně nudné a prostě mě to nebavilo tak, jak jsem původně očekával. I když se jistě jedná o lepší průměr, pro mě to bylo snad největší zklamání tohoto roku.

Jedna z nejoriginálnějších hororových komedií vůbec. Nápad totálně převrátit ohranou klasiku s vidláky byl úžasný. Je nehorázná zábava se koukat, jak se film doslova vysmívá těmto hororovým klasikám a dostával jsem pořádné záchvaty při pohledu na studenty, co sami od sebe skáčou do drtiček nebo si ustřelují hlavy. Kdyby to bylo bráno vážně nebo alespoň realisticky, nejspíš bych se s nejnižším hodnocením ani trochu nerozmýšlel, jelikož tohle téma je už samo o sobě jedno velké klišé a ta až stupidní parodie a jednoduchost příběhu tomu ještě přitěžuje, ale v tomto zpracování jsem se opravdu skvěle bavil a rád si Tuckera a Dalea zopakuju, do společnosti je tento film totiž jako stvořený.

Na to, že to je zde pod označením ''thriller'', spíš mi to s Cagem připadalo jako nějaká komedie. Dříve jsem s ním problém neměl, ale po té dlouhé sérii filmů, do kterých se absolutně nehodil, začínaj mi ty jeho role připadat opravdu nehorázně komické. Naštěstí situaci zachraňuje Amber Heard a perfektní a originální role účetního, která je neméně kvalitně obsazená. Na jedno zhlédnutí to navíc neni vůbec špatný film, krve a mrtvol je uspokojivě, nějaké létající končetiny se tu taky najdou, soundtrack nemá chybu, stejně tak jako všechny zde vyskytující se muscle káry. I když zdaleka nejde o nic převratného, konečně jsem měl po dlouhé době zas možnost zkouknout čistý old school akčňák bez jakýchkoliv zbytečností, kterých je v dnešních akčních filmech více než je schopné přetrpět.

Doslova vizuální orgie. Snad naposledy Avatar mě svými efekty takhle dokázal pohltit. Sice to celé tak trochu zapáchá twilightem, ale nakonec to všechno dobře dopadlo, jen co se tam objevila šestka ( v tu chvíli už mě od sledování nemohlo odtrhnout snad vůbec nic ). Celkově přidávám i velké plus za unikátní schopnosti hlavních hrdinů a zpracování Mogadorianů, kteří svým vzhledem působí jako perfektní záporáci. Sice na plný počet * se mi to nezdá, ale je skvělý pocit vědět, že to byl teprve rozjezd, který doufám ještě zdaleka není u konce a tímto tempem si pokračování rozhodně ten plný počet zaslouží, teď už bohužel nezbývá nic jiného, než čekat.

I přes nesrovnatelnost s velikány jako je Green Mile nebo Shawshank Redemption, stále je pro mě Misery jedno z nejlépe zpracovaných děl Stephena Kinga, převedených na filmové plátno. Nádnerně je zde zobrazena ženská mysl, která v mnohých případech nemá daleko do reality... Kathy Bates si toho oscara skutečně zasloužila, nic nemá na její záchvaty vzteku s detailním přiblížením na její obličej a ani James Caan tu není o moc horší s jeho flegmatičností z veškeré smůly a postupně i beznaděje, která v závěru vyvrcholí v něco naprosto epického, co jsem si musel pouštět stále dokola :-). Nezapomenutelný zážitek, který se bez jakýchkoliv pochybností stane mojí každoroční rutinou.

Chystal jsem se na to snad přes rok a nakonec mě k tomu přivedl Family Guy, kde jsem se mimo jiné dozvěděl, že to je původně od mého nejoblíbenějšího spisovatele, o čemž jsem i přes všechny knížky, které jsem od něj četl, neměl nejmenší tušení. Až na tu gigantickou díru v příběhu v závěru to byla skvělá podívaná, koho by taky tento typ dobrodružných filmů nebavil, není snad nikdo, kdo by u toho nezavzpomínal na staré dobré časy a kdo by se nepobavil při pohledu na tehdy ještě mladé budoucí filmové hvězdy. U Stephena Kinga se dá zkazit jedině filmové zpracování a to zde až na pár chyb a nedomyšleností opravdu nehrozí ( schválně se ze začátku soustřeďte na vyhrnutý rukáv R. Phoenixe ).

Vymítání ďábla, klasika, která se ve filmu na první pohled a potom i na dlouhou dobu tváří reálně a v závěru to začně být tak přehnané, až to kazí celkový zážitek z filmu. Přesně takový mi připadal The Rite. V průběhu filmu jsem se skvěle bavil, úvodní pohled na Řím a celá jeho atmosféra je pastva pro oči, stejně tak jak zpracování posedlých a zejména A. Hopkinse, který jako posedlý působil bez jediné chyby a jeho finální démonický vzhled v průběhu exorcismu je něco nepopsatelně fascinujícího. Nicméně film jako takový na mě působil jako totální pánbíčkářská propaganda. Už jen typický úvod o insipiraci skutečnými událostmi vypovídá o všem a nemluvě o závěru, který je přesně podle představ každého ukázkového kněze. Kdyby knižní předlohu nenapsal kněz a nedopadlo to tak, jak si každý teď může bez problému domyslet, v hodnocení bych i nejspíš přemýšlel o pěti *.

I když komediální stránka tu za tou romantickou celkem dost zaostávala, považuji jí přesto za jednu z těch nadprůměrných u komedií tohoto typu. Jinak je to z větší části přesně to, co každý od těchto romanťáků očekává a co se i přes tu ohranost točí stále dokola. I když jsem to nečekal, vůbec mi to v podání hlavní dvojice vůbec nevadilo a bavil jsem se u toho a už jen kvůli Natalii Portman si to v žádném případě průměrné hodnocení nezaslouží. Nemůžu si pomoct, ale prostě s ní jde veškerá objektivita stranou :-).

A je tu další Donnie Yen osvobozující Čínu. Tradiční klasika, hlavní hrdina typický Číňan, který bez problému háže s Japonci jak s kusem hadru klidně i přes 2 metry (jo, někdo takový by se jim rozhodně ve válce hodil ), neříkám, že je to špatné, podívaná je to slušná a létající Japonci jsou taky celkem efektivní, ale tímto celkovým podáním se z toho stává jen další ukázkový průměr, na který do roka každý zapomene. Postavy jsou nevýrazné, příběh je jedno velké klišé a i když se to ke konci poměrně dobře rozjede, stejně to skončí tak, jak snad každý od samého začátku očekával. Tentokrát to bohužel moc nevyšlo.

Skvělé a originální zpracování jednoho z mála záživných a zajímavých literárních děl o 50. letech u nás. Ironický až sarkastický Josef Somr v hlavní roli je nepřekonatelný, stejně tak, jako komediální stránka celkové kritiky komunismu. Hold filmové adaptace knih pod dohledem autora předlohy vždy dopadnou v mnohých směrech lépe a Žert je právě tento případ, jen by jich tu mohlo být víc.