Spike23

Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších komedií se Sandlerem za poslední dobu ( taky proto, za co všechno stály ty ostatní nové ). Hezky to odsýpalo, bylo to místama i vtipné a celkově tento typ romantických komedií ještě nikoho nikdy neurazil. Dozvěděl jsem se spoustu nových věcí - například Nicole Kidman ještě není mrtvá, Jennifer Aniston je nečekaně stále dobrá ( ve všech smyslech ) a po vizuálním zážitku z tohoto filmu také Jessica Alba začíná pomalu končit ( tohle taky snad chápe každý průměrně inteligentní jedinec ). Objektivita mi sice říká, že to byla totální blbost ohledně celého tématu, a má taky pravdu, ale nedá mi to a musím prostě hodnotit nadprůměrem. Aspoň za tu těžkou práci s kokosem, někdy taky musím zkusit. PS: Nebo za tu těžkou práci s českým překladem, účel splněn, rozesmálo mě to :-D

Ze začátku jsem silně začínal pochybovat, že z toho může vzniknout něco dobrého. Vypadalo to jako ohraná klasika, kde velitel bude vést armádu do boje, pak se do toho přimíchá politika, a pak už nezůstane žádná naděje na něco dobrého, jelikož politika je ve filmu nuda sama o sobě a obzvlášť v historickém. Jsem nesmírně rád, co ale z toho nakonec vzniklo. Žádná armáda, žádná politika, jen hlavní duo putující za orlicí naskrz prochcanou Británií ( ještě pár takovýchto filmů a nejspíš začnu mít tu Británii i rád ). V některých okamžicích jsem byl do toho tak zažraný, že se mi díky atmosféře začaly dostavovat nostalgické pocity z Apocalypta, za což jsem jenom rád. Určitě se zde najde mnoho nereálných nedostatků, které jako obvykle u každého filmu jsou jedna z hlavních příčin snížení výsledného hodnocení. Naštěstí pokud film plní svůj účel, vešekrá reálnost nutná pro všechny puntičkáře jde stranou a vůbec mě nezajímá ( kdyby realita nebyla v mnohých případech nuda a stereotyp, jaký by pak filmy měly smysl? :-) ) , a účel The Eagle splnil výborně, jak z hledicka historicky naučného, tak i v celkovém provedení ( s roztřesenou kamerou se asi hold budu už muset smířit ). S takovými filmy jen tak dál, začíná jich tu být nedostatek.

Učebnicový příklad díla, které je tak moc roztahané a složitě podané, že je po zhlédnutí těžké uvěřit, o jak jednoduchý se ve skutečnosti jedná příběh. Vůbec nemá cenu se tu rozepisovat o celkovém podání, většina lidí by stejně nepochopila, co to vůbec melu. Stručně, dle mého se jedná o nejoriginálnější jihokorejský thriller a zároveň z této země prozatím můj nejoblíbenější film.

Perfektní černý humor, brutalita, sarkasmus, rasismus, perverznost a Sterling Mallory Archer, vedle kterého nějaký Barney Stinson vypadá jako zosobnění trapnosti ( ne, že by v posledních sériích HIMYM nebyl ). Taková je hlavní náplň seriálu, tudíž zlepšit to už ani nejde a na hodnocení není co řešit :-)

Před pěti lety jsem neměl možnost dokoukat to celé. A přišel jsem opravdu o hodně, neboť mě ještě čekalo tolik zvratů, že možnosti počítání jich na prstech dokonce na obou rukách jsou poněkud dost omezené. O hercích není potřeba se vyjadřovat, perfektní výběr. I přestože se The Prestige asi nevejde do pětice mých nejoblíbenějších filmů, rozhodně patří do té možná i méně než procentní menšiny, u které jsem si byl se závěrečným hodnocením naprosto jistý.

Superhrdinovský příběh to je už totálně ohraný, ale když se do hlavní role dostane Seth Rogen po boku s někým, kdo nehorázně vypadá jak John Cho ( a i to jméno je nějaké podezřelé ), hned je z toho skvělá zábava, která chytne a až do závěrečných titulků nepustí. Co se týče hlavního padoucha, charakter je to bezkonkurenční. Už jen na začátku jeho trefná charakteristiska Jamesem Francem mě donutila se smát snad pokaždé, co se tam objevil. Dokonce v některých částech mi Green Hornet připadal i zábavnější než Kick-Ass, ke kterému bude asi přirovnáván všude a je to právě hlavní dvojicí, zejména Sethem Rogenem, jako hlavním tahounem filmu, který tu nastolil takové tempo, jaké se v konkurentovi dle mého názoru nepodařilo dosáhnout nikomu, ať se snažil sebevíc. Už jen kvůli tomu, že si Green Hornet nezaslouží zůstat ve stínu onoho konkurenta, mám sto chutí mu dát plný počet. Mluví ze mě nejspíš samé nadšené pocity, které ve mně zanechalo nedávné zhlédnutí a které mi nějakým způsobem blokují všechnu objektivitu, ale s tim asi už nic neudělám :-)

Pocit je to naprosto skvělý koukat jak se série Harry Potter každým dílem stává čím dál tím více temnější. Z Deathly Hallows už veškerá ta tajemná atmosféra vyzařuje snad úplně všude a je to perfektní ukazatel toho, že se pomalu schyluje ke konci a nabírá to na otáčkách nehorázným způsobem, až z tohoto původně rodinného dobrudružství nejdou odtrhnout oči, jak každým okamžikem pociťuji tu změnu v něco, co má do původní pohádky nyní dost daleko a co si projde ještě daleko větší temnotou, než to po všech těch letech skončí. Původně jsem si říkal, že Yates ty poslední díly trochu přehnal a že začínají značně ztrácet oproti knižní předloze, ale v tomto díle už se ponurost série dostala na takovou úroveň, že je z toho najednou jedno velké plus a troufám si tvrdit, že poslední díl s tímto zpracováním nebudu moct ohodnotit jinak než plným počtem.

Příběh to je nadmíru obdivuhodný, bohužel s filmovým zpracováním mi to už ani tak nepříjde. Díky veškerým vystřiženým částem a stručnosti, se kterou se tu opravdu vůbec nešetřilo, na mě první polovina filmu působila jako pouhý stereotypní sled událostí ( Jednu chvíli se plánuje útěk, o 5 minut později si to už valí početná skupina úplně neznámých vězňů přes Sibiř a za dalších 5 minut už ani stopy po nějakém sněhu ), díky bohu tedy za polovinu druhou. Pokud nepočítám nulové sžití s postavami, které se v celkovém zpracování skoro ztratí, tato útržkovitost je zároveň i největší slabina filmu, která se naneštěstí táhne s filmem po celou dobu. Co na druhou stranu musím pochválit, je téměř až bezchybná atmosféra autentičnosti doby, úžasná práce maskérů a překrásné scenérie, díky kterým je stále na co koukat a kvůli kterým se snadno zapomene na všechny nedostatky. Až na tyto detaily se na jedno shlédnutí jedná o skvělou podívanou jak jednoduše dobrodružného rázu, tak i naučnou s vcelku věrohodně zpacovanými historickými fakty a i když se nejedná o žádný velký převrat v žánru, The Way Back mohu jen doporučit.

Na něco takového jsem čekal už od Death Sentence s Kevinem Baconem, ale zarazilo mě, že se od té doby první kvalitní dílo s podobnou tématikou objevilo až v jihokorejské tvorbě ( kterou mimochodem mám v poslední době stále radši a je dost čím dál tím lepší ). Kde se to v těch Korejcích bere, to mě zarazilo ještě víc, ostatně nedokážu si představit, jak by tohle chtěli natočit někde v Hollywoodu a co by z toho nakonec vzniklo. Rozhodování nad finálním hodnocením bylo však pro mě velice obtížné. Jde totiž na první pohled vidět, že je to natočeno bez jediné chyby, přesně jak si to nejspíš režisér představoval, ale něco mi tomu prostě chybělo. Na to, že délka je přes 2 hodiny se mi v některých chvílích začínal dostavovat stereotyp, příběh začínal být stále jedno a to samé, čím více se blížil ke konci a i když závěr byl podle mého téměř nejlepší, jaký si momentálně dokážu představit, je to ve výsledku pouze několik minut z celku, kde všechno probíhalo přesně podle osnovy, bez jediné změny a jakési ''jiskry'', kterou film postrádá. Nijak jinak mě asi nenapadá vysvětlení pro závěrečný verdikt, jen ten pocit mi nedovolil dát plný počet. Každopádně film moc doporučuji, jedná se rozhodně o jeden z nejlepších thrillerů posledních let a myslím, že Hollywood s jeho nynější kvalitou by si z něj měl vzít příklad.

Kdo by si pomyslel, že v dnešní době může něco pořádného vzniknout i z filmu točícího se okolo vlaků. Navíc mně osobně se celý začátek vybavoval Steven Seagal a každou chvíli jsem se to chystal vypnout. Nakonec mě ale čekalo celkem velké překvapení. Navíc v podání sympatických herců, jako je Chris Pine a Denzel Wahsington, už i ze začátku jsem si říkal, že se toho nedá moc zkazit. Sice příběh byl odhadnutelný takřka od začátku ( jen co jsem viděl Randyho, už mi bylo jasné, že zanedlouho bude něco špatně ), ale nuda to rozhodně nebyla. Závěrečná pasáž trvala dost dlouho, nechybělo napětí a akce a první, klidnější polovina, zaměřená spíše na seznámení s hlavními postavami, taky nebyla vůbec zbytečná. Navíc vše prokládané informacemi a zprávami o situaci, což jsem čekal, že zrovna bude ta nudná složka, ale právě naopak, bylo to stručné a nic nebylo navíc, jak to obvykle bývá. Pro mě tedy celkově velmi nečekaně kvalitní podívaná, u které je snad jediný problém v tom, že se nesnaží o nic víc, i když je to nejspíš dobře...