Dementra

Je docela těžké dělat film o pornografii bez té pornografie. Lovelace se zpočátku zdá jako film o filmu, spíše ale pojednává o nepříznivém osudu nejikoničtější pornoherečky v historii žánru a zejména o jejím domácím dramatu. Chronologie je lehce zmatená, Amanda Siegfried báječná a Sarsgaard vydařeně oplzlý. Celkově je to vcelku poučné, ale nijak strhující a lehce zapomenutelné snad i proto, že ve filmu se porůznu střídají úseky z Lindina života, což je matoucí a celkově to škodí. Proč se na film podívat: přiznejme si, koho nezaujme téma nejvýdělečnějšího porna všech dob.

Jak natočit remake dobrého filmu? Převeďte do dnešní doby. Přidejte nějakou tu zbytečnou milostnou scénu, jak se dnes sluší a patří. Nahoďte několik umělých moderních efektů. Nová Carrie vlastně nepřináší vůbec nic nového, celá ta snaha se jeví zbytečná. Chloe Moritz oproti Spacek předvedla vcelku mizerný výkon, její bolestné obličeje jsou špatnou známkou filmu. Julian Moore je sice úžasná, ale neměla jsem z jejího chování husí kůži jako z představitelky původní verze. Proč se na film podívat: Julian Moore a soundtrack od Vampire Weekend.

Problém Stoned je, že vyznívá strašně povrchně, a nijak zvlášť nezachycuje ducha doby, což je škoda. Nijak zvlášť neřeší hudbu, Anita dějem tak nějak proběhne, milostné drama je ztvárněno taky bídně. Jonese snímek nijak niterně neřeší, takže diváka vlastně jeho konec ani moc nezajímá, což je škoda, protože osobnos to byla nadmíru zajímavá. Tady je bohužel stvárněn hrozně nesympaticky a divák nemá šanci pochopit jeho (často iracionální) chování. Proč se na film podívat: Rolling Stones, místy zajímavá psychedelická atmosféra a nádherná Monet Mazur v roli Anity Pallenberg