Dementra

Největší předností filmu není snad ani tak hudba, jako spíše vtip. To to jak hlášky Chrise O'Dowda, tak zejména vtip a drzost členek skupiny, které nejsou jen plochými, nevýraznými hvězdičkami jedné dekády, ale skutečnými děvčaty, které se svým vlastní způsobem perou s diskriminací bílých přistěhovalců. The Sapphires sice díru do světa neudělali, ale jejich zážitek je alespoň příjemným a vcelku zábavným motivem pro film, plus je pro změnu zajímavé vidět, jak Swinging Sixties vypadaly jinde než v America a Británii. 6/10*

Zbytečnost. Neurazí, ale ani nepobaví, mezi hlavními postavami není žádný náboj, konec naprosto typický, vedlejší postavy jsou až nesympatické. Celý film jsem čekala, kdy chudák pán zjistí, že je gay. Spoiler: nestalo se.

Ike Turner veřejným nepřítelem číslo jedna.

Díky bohu, že je punk mrtvej.

S Temptations to bylo trochu složité, proto divákovi jejich příběh může přijít trochu "monotónně komplikovaný", tzn. jeden člen vypadne, nabere se další, přijde drama, a to se několikrát opakuje. Ovšem je to skvělý pohled na jejich příběh, emoce nechybí, dobré vidět.

Všichni diváci a zejména kritici by si měli uvědomit, že předlohou filmu byla kniha typu young adult fantasy. Young adult. Načež přece jenom oceňuji pokrok v těhle dílech psaných zejména pro mladé dívky. Hodilo by se přihodit trochu vtipu a vyměnit některé herce, každopádně hodnotím lehce nadprůměrně. 3,5*

Až na (po americku klasicky) patetický závěrečný monolog vcelku zábavná komedie o tom, jak se chudák holka nemůže ani v klidu a bez odsuzování pobavit. Trochu silnější 3*.

Skvělá satira "hynkenovského" Německa, vtipná i smutná. Závěr se může zdát trochu patetický, ale vzhledem k okolnostem vydání filmu to vlastně ani není na škodu. Mimo samozřejmý skvělý výkon Chaplina, Paulette Goddard byla úžasně bojovná.

Fajn hippie dippie atmosféra, kostýmy, hudba, pohled do zákulisí. Ale člověk by řekl, že film o asi nejikoničtějším hudebním festivalu všech dob bude zajímavější. Zkrátit to alespoň o 30 minut, dala bych hvězdičky 4.

Film se zabývá obdobím vzestupu Buddy Hollyho a jeho krátkou kariérou, časové rozpětí tedy asi 3 roky. Bohužel či bohudík už neukáže jeho (doslovný) pád. Což je škoda, protože bychom měli velmi dramatický závěr, ale taky je to (pro nás) dobře, protože jsme si ušetřili těch pár slz. Představitel Hollyho mi bohužel moc nesedl, vždycky jsem si ho totiž představovala jinak. Technicky ale nemám co vytknout. Jako plus bych uvedla i parádní hudební výstupy.