pcarogers

Tohle se opravdu moc nepovedlo. A já jsem se dobře bavil, i když mi v některých scénách trnulo trapností. Holt, tohle je film pro milovníky fantasy a bohů, kteří si i v braku najdou svoje (tedy pro mě). Pár dobrých nápadů, neznámí ne úplně marní herci, a zbytek, který známe se souboje titánů. Tož neurazilo to a každý nový nápad k tématu řeckých bohů vítám, takže takové tři a půl hvězdičky.

Tři a půl hvězdičky. Napínavé, hezké, originální. Žádný šlágr, který bych musel doma mít, ale na sobotní večer, kdy není co dělat a chtělo se mi strašně spát :), to bylo naprosto výborné a až do konce jsem musel vydržet.

Obrazově silná podívaná s psychologickým a filozofickým přesahem, která za podívanou rozhodně stojí. Přesto se mi film nelíbil víc než na tři, protože prvotní nadšení z originálních myšlenek a strhujícího ztvárnění začlo po půl hodině upadat stále víc a víc, jak přicházely další a další silné obrazy bez ladu a skladu a pointa v nedohlednu. Ta také mohla celou tuto krásnou a dlouhou koláž ospravedlnit, leč mě neuspokojila. Film opravdu v mnohém připomíná Aronovského Fontánu, v myšlence ani ve ztvárnění se však nevyrovnává. Každopádně: už jste přišli na to, co se stane, až se vesmír začne stahovat? Já ještě ne, ale hloubám, hloubám :-).

Atmosféra filmu trochu pokulhává, vše v něm jako bychom už někde viděli (a opravdu viděli) a herecké výkony odpovídají jednoúčelovému zaměření filmu (kvůli hereckým výkonům ale na tenhle film do kina nepůjdu). Zkrátka: přes slušné myšlenky rozvíjející vztah predátorů, lidí a vetřelců se nepodařilo natočit něco hlubokomyslného, ale ani strhující úžasný akční film, vše zůstalo někde ve čtvrtině cesty jednoduchého komerčního záměru vydělat na oblíbeném tématu. Přesto: budu mít tento film ve zlatém fondu svých sci-fi? Ano je správně, protože koukat na predátory jak bojují o život, vytahují z kapsy své natunigované zbraně a nakonec se predátor koukne do očí hlavní hrdince a já v jeho očích zahlédnu skoro lidské pochopení pro svět, to je něco, co prostě musí v mé filmotéce po ruce být.

Tak tohle byla brutálně krvavá parodující komedie se skvělými akčními scénami, originálním nápadem, výbornými herci, scénářem a hudbou. Mooooc jsem se bavil.

Film s úžasnou dávkou poetiky, která pro mě zastiňuje vše ostatní. Krvavé akční scény, ve vzduchu neustále visící nadsázka, výborná hudba. Film mě natolik chytl, že až když jsem ho viděl po třetí, uvědomil jsem si tu obrovskou humornou nadsázku, která se v něm vyskytuje a opravdu jsem se u filmu zasmál. Další Tarantinovka, která zraje jako víno a při každém dalším shlédnutí nabídne ještě něco víc.

Tak čekal jsem něco jako Kroniku rodu Spiderwicků a dostal jsem lidský příběh dvou dětí s velkou fantasií (jsem si mohl přečíst příspěvky na CSFD, že:-)). Navíc opravdu se smutným momentem, kdy jsem asi potřetí v životě brečel u filmu jako malý jarda a nebylo to dobrým dojemným koncem. Co z toho vyplývá? Že kdybych věděl o čem to je, tak se na to asi nedívám, leč že jsem se na to podíval a že mi to emoce tak rozjitřilo, tak těch čtyři tomu dám, protože to je pěkný jemný příběh.

Řekl bych, že hlavním problémem filmu je, že nemá jasně definované téma. V popředí se s pravidelností střídá Julianne Moore jako hlavní postižená i podezřelá a revoltující masa lidí z chudinské čtvrti, popř. problematika rasismu. Dějová línie týkající se únosu má opravdu překvapivé vyústění, ba velice realistické a uvěřitelné, leč o žádném velkém finále nemůže být řeč. Ti kdož film přece jen soustředěněji viděli, si jistě všimli několika velice působivých a překvapujících záběrů, většinou s výborným hudebním podkresem. Celý film jsem čekal, jestli to mělo nějaký význam, nakonec se ukázalo, že se jednalo o samoúčelnou kameramanskou onanii, která neměla s filmem v podstatě žádný vztah. Zkrátka, Joe Rotha neznám, ale film jako by natočil právě školu ukončivší talent, který s tvrdým a dobrým vedením možná jednou dobrou filmařinu udělá:-). Zatím nic.

Jak mám nadpřirozené prvky všeobecně rád, tak v tomto filmu bylo spojení dospělácké reality a zázračna natočeno tak nepatřičně, že neuvěřitelně až kýčovitě. Buď měli zázrakům Coffeeho ubrat na cirkusovosti, aby splynul s uměřeným realismem filmu, nebo uměřenému realismu filmu měli přidat víc temna. Scenáristicky to občas skřípe, naštěstí jsou však herecké výkony velice silné, což je taky důvod, vydržet celé ty tři dlouhé hodiny. Pokud srovnám s Kubrikovým Osvícením nebo s Útěkem z věznice Shawshank, vychází mi zde zkrátka průměrné zpracování Kingova románu, které mě nedokázalo vtáhnout do děje tak, aby se mi zdál v rámci reality filmu uvěřitelný. Krásné tři.

Slušné tři. Jakoby film vsadil na to, že nejdusnější atmosféru vytvoří tak, že nevysvětlí v podstatě žádné okolnosti děje a času, takže celý příběh visí v nějaké budoucnosti (nakonec byl rok určen), ale motivace a pozadí, toho jak ta budoucnost vypadala, se nedozvíme. Což na jednu stranu udrželo mou pozornost celý film, protože jsem se chtěl dozvědět víc, na druhou stranu jsem se nic nakonec nedozvěděl, takže zůstal poněkud trpký pocit, do kterého můžu celý film shrnout: Sice jsem vůbec nic nepochopil, ale bylo to docela napínavé a zajímavé. Každopádně nelituju, klidně doporučím, je to zajímavý.