javak810i

Twilight pro hipstery? Proč ne. Tedy to byla samozřejmě nadsázka, protože kromě faktu, že jsou hlavní hrdinové upíři, má tento "mainstream-undergroundový" snímek Jima Jarmusche se Stmíváním pramálo společného. Hodnotit nepodbízivé a do neznámých směrů vyčnívající filmy, jako je Only Lovers Left Alive, je vždy složité. Na jednu stranu může člověku přijít, že vlastně nikam nesměřují a jejich myšlenka, pokud vůbec nějakou mají, nedává moc smysl. Na stranu druhou si nikdy nemůžete být jistí tím, jestli se vaše kritika opírá o skutečné vady samotného filmu, nebo pouze o vaši úzkoprsost a nedostatečné pochopení. Ať tak, či onak, jedno je pro mě jasné - dle mého osobního názoru jsou podobné snímky větším uměním v tom pravém slova smyslu, než například nějaký obyčejný, byť řemeslně dobře provedený "akčňák", a možná proto je pro běžné smrtelníky těžší takovým filmům porozumět. Takže o tom, jak a jestli vůbec tento Jarmuschův výtvor chápu, psát nebudu. Co ale můžu říct, je, že vyniká svou osobitou atmosférou, kterou kromě netradičních kamerových záběrů a skvěle se hodícímu soundtracku tvoří i samotní herci, především tedy jejich vzezření. Z Toma Hiddlestona šel občas i strach a Tilda Swinton jakoby se étericky pohybovala na hranici křehké víly a brutální upírky. Co z toho nakonec zvítězilo se ovšem dozvíte až na konci. No, celkově to můžu nepřesněji shrnout asi jako zajímavý filmový zážitek, který hodnotím 4*.

Burtonovy filmy respektuji za jejich vizuální zpracování a výstřední postavy, které jsou pro ně tak typické. Žádnému z nich se ale zatím nepodařilo mě chytnout za srdce, jako tomuto. Big Fish mi na mém filmovém hledáčku unikal skoro tak dlouho, jako Edwardu Bloomovi jeho velká ryba. Ale teď jsem ji konečně také chytil a musím říct, že to stálo za to. Drama reality a pohádkovost vyprávěných příběhů je zde v ideální rovnováze, která navodí tu správnou melancholickou a přesto pozitivní náladu. Herci zvládli svoji úlohu na jedničku a jejich postavy rozhodně nebyly nezajímavé. Stejně jako příběhy hlavního hrdiny, které, ačkoliv místy lehce přibarvené, se nakonec ukázaly až děsivě pravdivé. 5*

Grandhotel Budapešť byste mohli zařadit do Andersonovy filmografie jako další z jeho podivných snímků, které jsou pro něj typické. Byla by to ale chyba, protože tento film z režisérovy tvorby rozhodně vyčnívá. Už dlouho jsem neviděl snímek, který by mě tak uchvátil svou uměleckou stránkou, jedině snad "The Artist". Každý záběr je do detailu promyšlen a každý je sám sobě takovým malým uměleckým dílkem. Ať už se jedná o vizuální stylizaci, místy očividně inspirovanou filmy Karla Zemana, nebo prostorové hrátky umocněné skvělou kamerou a chytrým střihem. Grandhotel Budapešť ovšem nestojí jen na své vizuální stránce, kdepak. Příběh, vyprávěn retrospektivně ve stylu knížky, také stojí za zmínku. Nejenže se tvůrcům podařilo najít alespoň pro mě ideální rovnováhu mezi (tragi)komedií a dramatem, ale všudypřítomnou alegorií a metaforami nejen na fašistické Němce vás navíc donutí i k nějakému tomu zamyšlení. Samozřejmě nesmím opomenout herce, neboť bez nich by film nemohl fungovat a ke všemu to byla právě zvučná jména hereckého obsazení, která ve mě vzbudila zájem tento film vidět. Herecké výkony jsou jedním slovem famózní, ostatně jak se dalo čekat. Nejvíc mě asi dostali Ralph Fiennes jako uhlazený pan Gustave, který se ale občas nebojí použít nějaké to "fuck", a Willem Dafoe v roli chladnokrevného zabijáka, která mu neskutečně sedla. Co dodat... snad jen kdyby Grandhotel Budapešť skutečně existoval, tak už vím, kam zajedu na dovolenou. 5*

Po zhlédnutí tohoto skvostu mě docela mrzí, že z mých původních plánů, jak si čtvrtý Kameňák vychutnat, nakonec sešlo. Každopádně už ho mám za sebou. A jaký tedy byl? Předně nemůžu přesně říct, jestli byla absence Zdeňka Trošky na režisérském křesle na škodu, či ne. Ale spíš se přikloním k tomu, že i samotný Zdenda tentokrát uznal, že do třetice všeho špatného stačilo, a tak se čtvrtého pokračování chopil tým producentů předchozích dílů, nově s novou posilou - zadluženým Pomejem. Kde tahle partička vzala scénář? Čert ví (pun intended). Mám pocit, že se jednoho dne tajně vplížili před Troškův barák a prohrábli mu popelnice. Kvalitě výsledku by to odpovídalo. Jestli byla původní trilogie alespoň trošku vtipná a vykazovala náznaky nějakého děje, tak o Kameňáku 4 se to říct nedá. Frekvence vtipů rapidně klesla a s nimi i jejich úroveň (ano, jde to). Většinu z nich již budete určitě znát a i kdyby ne, tak stejně neuslyšíte nic, co by nedokázalo vymyslet pětileté děcko (a samo by se tomu nejspíš nesmálo). Nejlepší "kameňák" asi zazněl z úst Martina Dejdara: "Vrazím ti takovou, že tě ani ten tvůj gůgl nenajde." Starý a trapný? Ne tak docela, ve filmu se mu smáli samotní herci a dokonce byl oceněn i gongem. Bravo. Děj byste zde hledali taky marně. Místy jsem měl pocit, jestli se při postprodukci něco nestalo střihači, jelikož jednotlivé scénky na sebe jen málokdy navazují a většinou jsou do filmu zakomponovány úplně náhodně, jen aby posloužili svému účelu - třeba dvojce romů trousící vtipy o cikánech. O hereckých výkonech by se toho dalo taky hodně napsat. Řeknu jen to, že u většiny "herců" to vypadá, jako by jim někdo do sluchátka četl scénář a oni ho jen opakovali. Korunu tomu všemu nasazuje soundtrack, který se skládá pouze z jediné skladby - špatné variace na Drunken Sailor od Walda Gangu. Lehce křečovitý úsměv na tváři mi vykouzlilo snad jen cameo Tomáše Magnuska na střelnici, který při vyjmenovávání jmen svých "bastardů" zuřivě pálil na terč. A ve finále pak odkaz na slavnou scénku z Kill Bill, končící vztyčeným prostředníčkem. A to je přesně to, co ode mě tohle znásilnění české kinematografie dostane. Odpad odpadů.

Dannyho dvanáctka dojela na strach z přílišné podobnosti s prvním dílem. Děj je postaven na stejných pilířích, jako minule (velká loupež, za vším hledej ženskou), ovšem bylo zde přidáno pár "odboček" (mnohdy trochu přitažených za uši), které jej možná měly obohatit, ale ve výsledku působí celek spíš roztříštěným a nesoustředěným dojmem. Trapná epizodka s Julií Roberts tomu taky moc nepomohla. Alespoň, že herci zůstali skvělí a na film se i přes všechno dalo dívat a bavit se při tom. Ovšem kvalit jedničky nedosahuje. Dávám lepší 3*

Bezpochyby jeden z nejlepších heist movie. Chytrý, elegantní a skvěle zahraný. 5*

Jak už tu někdo psal: "dokonalý akční film bez záporáků" - tahle věta vystihuje Skálu celkem přesně. Ed Harris by se sice na záporáka hodil, ovšem jeho motiv nelze brát pouze negativně a film je tak spíše o střetu silných osobností jednotlivých postav a nikoliv o boji dobra se zlem. Sean Connery je tu v jedné ze svých nejlepších rolí a i na toho Nicolase Cage se dalo koukat. Co filmu také nelze upřít, jsou skvělé akční scény, slušné efekty a jako vždy řemeslně precizní hudba Hanse Zimmera. Až se mi skoro nechce uvěřit, že takový film pochází z režisérské ruky Michaela Baye. Dávám slabých 5*

To, že jste vzdělaný a svobodný negr ještě nemusí znamenat, že se z vás ze dne na den nemůže stát otrok. Chiwetel Ejiofor se o tom přesvědčil na vlastní kůži, když se pak musel lopotit pod biči otrokářů Benedicta Cumberbatche a Michaela Fassbendera. A nebýt Brada Bitta, dělal by tam snad dodnes. Vtipy stranou - už z tohoto můžete vidět, že herecké obsazení v tomhle filmu je skvělé. A nejen to. Spolu se silným příběhem o bělošské krutosti a nespravedlnosti, zpracovaným do povedeného scénáře podle autobiografické knihy, a hudebním doprovodem Hanse Zimmera, tvoří dohromady skvělý divácký zážitek. Dávám lepší 4*.

Verhoevenova akční béčková klasika. Originální námět, i když samotný příběh je celkem prostý a předvídatelný. Hodně krve a povedené gore efekty. A k tomu jedno z posledních použití stop-motion animace alá Terminátor a skvělá hudba. 4*

Obrovská škoda a promarněná šance... Památkáři měli všechny předpoklady stát se skvělým filmem - zvučná herecká jména v hlavních rolích, zkušené lidi za kamerou a navrch scenáristickou jistotu v podobě knižních předloh. Bohužel žádný z těchto atributů nebyl ve finále naplno využit, a tak byl pro mě film spíše zklamáním. Čekal jsem totiž něco ve stylu Hanebných Parchantů, kteří místo smrti Hitlera usilují o záchranu uměleckých děl. Má očekávání podpořil i trailer, který se nesl lehce v Tarantinovském duchu. Bohužel má k téhle mojí představě výsledný snímek dost daleko. Filmu chybí nějaká větší akce (když se ve snímku z druhé světové vystřílí nejvíce nábojů v úvodních pár minutách na střelnici, tak je něco špatně), dynamický spád (neustálé přeskakování mezi jednotlivými lokacemi tomu moc nepomohlo) a motivace. Hned vysvětlím. Celou dobu jsem měl pocit, že to ti herci nemysleli zas tak vážně a na to, jak srdceryvné byly občas věty ve scénáři, tak byly podané trochu suchým dojmem. Nevím přesně, čím to je, ale celé to na mě působilo lehce amatérským dojmem. A také je škoda naprosto nevyužitého hereckého potenciálu Jeana Dujardina, který si za tu dobu, co byl na plátně, téměř neštěkl. Z mých slov to možná vypadá, že mám k filmu jen kritiku, to zas ne. Některé scény působily skutečně "monumentálně" a dočkal jsem se i několika doopravdy povedených hlášek a slovních přestřelek. Ale jak jsem psal - má očekávání byla vysoká. Za mě tedy nakonec lepší 3*.