Paserak

23 je dílem filmařů kde o žádném ze zainteresovaných nelze říct, že je zelenáč. Ani ten pošuk Carrey, kterého těžko zaškatulkovat není nováčkem. Carrey ukázal světu, že umí víc než se pitvořit mezi šimpanzi. Divák skutečně musel Carreyemu jeho zmatené a obsedantní pohledy uvěřit. Jen jedno mi v příběhu nejde na rozum. Proč to milující ženuška dla tomu nebožákovi číst a kde se ta kniha vzala v antikvarítátu. Připouštím, že mi možná něco uteklo. Jinak film hodnotím velmi kladně. Musel jsem nad příběhem přemýšlet a to se dnes jednoduše taky počítá....

Musím se přiznat, že mě Clive Owen víc baví pokud má plné ruce koltů a bouchaček všeho druhu. Boys are back je ale slušně zahrané rodinné drama. Vybízí k zamyšlení nad postojem dětí k rozbitým manželstvím, ke ztraceným taínkům co jim matky odpírají kontakt se svými syny a dcerami. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že "česká" výchova je na hony vzdálena tomu co příběh předvedl.

Tak k tomuhle dokumentu můžu říct jediné: Koukali se všichni učitelé dějepisu co nám vtloukali do hlavy glorifikaci VŘSR? Všem komoušům povinnost. jinak považuju za zázrak, že použitý filmový materiál překonal celé století.

Naprostej úlet. Koncert v pražském Futuru byl rovněž super, ale kapele slušelo větší podium což DVD plně zachycuje. Neměl jsem pocit, že by mě záznam byť na minutu nudil. Repertoár pochopitelně tvoří novější tvorba se zpěvákem Tomim. Amorphis se ale nebáli zařadit ani starší kusy období alb Elegy a Tales from the Thousand lakes. Hudebním fajnšmekrům mohu jen doporučit.

"Tati, nepojedeme radši domů?" Následuje klišé nad klišé...bléééé: " Bude to dobrý." Cože? Uniklo mi něco na začátku? Dobrý, postupně jsem se dostal do obrazu,ale moc nechápu ty nadšený reakce. Přišlo mi to zmatený, nejasný, tmavý až černý....průměrný akčňák.

Nechce se mi hodnotit sílu příběhu. Fajn, silný...true story. Chci hlavně vyzvednout Dennise Quaida. Krásnou surfařku Birch. Naopak jsem zíral na tu vyžilotinu Helen Hunt? Kde se stala chyba? To je zub času opravdu tak neuprosný? Asi ano. Pěkný film, ale podruhý si ho už nedám. Zato bych šel na surf....

Sněhurčina road movie pohádkovým světem by se dala, s jistou nadsázkou, nazvat klonem LOTRa a Letopisů Narnie. A jelikož mám obé rád, jsem spokojen i s tímto kouskem. A zlá královna je ...ehm...krásná...teda vlastně fakt zlá.....neee, božská. Mužstí hrdinové jsou charismatičtí. Akorát se Sněhurkou jsem měl trochu problém. Byla víc Johankou z Arku než stvořením nejněžnějším a na světě nejkrásnějším.

Krásná klaustrofobie vyšperkovaná kabely, kovovými pláty a krví.....milovníci žánru jásají. Lekačky jedna báseň. Mutanti jak na karnevaliu v Riu. Akorát to nějak neštimovalo a z pointy, která měla diváka posadit na zadek se stala převídatelná bajka....3 a půl....

Tak tohle byla vážně síla. A to jsem na to koukal jen půlkou oka abych nerozmlátil telku jak jsem se nasíral. Šrot! Šrot!

Na Woodyho musí být člověk nachystaný, natěšený, naleštný, zapudrovaný....ale já nebyl. Vlastně jsem to téměř přetrpěl. Dějové skoky. Množství lidí... Charlize báječná. Winona taky...ale co naplat. Nesedlo...