Ham.and.eggs

Když vidim to hodnocení od zdejších anti-czech-movie onanistů, za sebe dám 5 kousků. Na český možnosti - hodně povedený dílo...

https://www.youtube.com/watch?v=Rn1Z2YYdkEs

Nevim, kterýho chudáka napadlo jako prvního, že se jedná o sci-fi western, ale pravděpodobně to bylo v silnym drogovym opojení. To je jako napsat o nějakym filmu, že se jedná o psychologickou telenovelu. Tohle si westernu ani nešňuplo, je to často neskutečně blbý a předevšim klišoidní sci-fi. Kdyby neexistovaly filmy a seriály od roku cca 1930 do roku 2002, tak by se to dalo považovat za originální a zajímavý počin. Takhle je to stokrát viděná nuda...

Vychutnat si tenhle film v kině obsazeném pěti lidma i s masérem krku byla slinytvořící paráda. Z hereckýho výkonu Charlize se mi chce - v pozitivním slova smyslu - brečet. Ne protože mě dokázala rozesmutnit, ne protože mě dokázala rozesmát, ale předevšim proto, že mám rád tousty se sýrem. A když vidim to zdejší hodnocení/komentáře, musim tomuhle filmu naložit kompletní pětku...

Od včerejška, kdy jsem si spálil chodidlo o hrnec s gulášem, do mě vstoupila nadpřirozená síla. Mám pocit, že nově dokážu vytvořit zcela přirozený, logickou řadou zdůvodněný "oslí můstek" mezi čímkoliv. Jasně, zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Někdy ani nechci, ale prostě to udělám. A výsledky jsou ohromující, dechberoucí a vědecky podložené a nevyvratitelné. Třeba když mluvim o psovi, dostanu se k tomu, že je to zvíře, zvíře jako kočka. A je to tu zase - oslí můstek. Nebo když se snažim někoho seznámit se svým nejoblíbenějším jídlem - "smaženým-vařeným-nebo-pečeným-čímkoliv" - vždycky se nevědomě dostanu až mimozemským civilizacím. Prostě začnu tím, že jídlo je vlastně lidská potřeba, stejně jako močení, které zní skoro jako mučení, což byla historicky známo tradiční donucovací praktika římskokatolické církve, která zas vychází ze skutků, života a smrti Ježíše Krista, což je smyšlená postava stejně jako Pikaču nebo Jaromír Jágr, který je mnohými považován za slušného hokejistu stejně jako Vladimír Putin, ten ale navíc dokáže ulovit lva bosou nohou, přičemž ještě stihne žonglovat pouze pomocí svých vlasů se třemi popelnicemi, které mnohdy bývají z kovu, což je materiál, který se používá i při výrobě raketoplánů, s nimiž se může lidstvo dostat až do vesmíru, kde jsou z velkou pravděpodobností MIMOZEMSKÉ CIVILIZACE. A jsme doma. A projekt Kung Fury bych přirovnal k filmu Mach a Šebestová. Ta přímá souvislost je tu zcela zřejmá...

Jak už název evokoval, mířil jsem do kina s vizí, že zhlédnu kousek s lidovými moudry a humorem à la Jan Werich. Povedené průpovídky typu "život je život", "knedlík je knedlík" nebo "záchod je záchod" jsou pro mne vrcholem hlubokých životních mouder. Jen díky podobným výrokům jsem byl vždy v kolektivu silně oblíben a obdivován. Také proto jsem si chtěl svůj arzenál prudce inteligentních bonmotů rozšířit za pomoci údajně stejně inteligentního filmu... Dnes již mohu s nadhledem, půvabem a krásou sobě vlastní prohlásit, že jsem nebyl potěšen. Nejenže jsem zjistil, že Honza Werichůch pro tento film scénář nepsal a ani na něm jinak nespolupracoval, ale také jsem zjistil, že je to zřejmě pro to, že už vůbec nežije. To mě trochu vykolejilo, přiznávám... Naštěstí teď už delší dobu beru antidepresiva, analgetika a antikoncepci, takže už je mi líp, děkuju za optání. To víte...jak já s oblibou a rozhledem sobě vlastním často říkám - "život je život"...

Jsem Jesse Ventura... Jsem jednostranný fanatik s penisem překrucovače faktů. Bulvární a hovězí plátky, učte se...

Nevim, jak zdejší tvůrci obsahu přišli na délku trvání 240min, ale já viděl verzi, která má něco málo přes 3 hodiny. Celkem fajnová podívaná pro milovníky klasiky a tématu Frankenstein. Jasně, mohlo to být klidně o hodinu kratší, těch komických hlášek a scének tam taky pár je (bráno z dnešního pohledu), ale má to plno kouzelných okamžiků (postup tvorby "umělého" člověka, dekapitovaná Jane Seymour, Michael Sarrazin jako šílený monstrum jak vytržený z libovolné hlavní role libovolného nekonečného seriálu našich televizí) - kvůli kterým stojí za to ten čas filmu věnovat...

Naše obecní kino zažilo perný den. Víc než padesát let po vzniku tohohle skvostu muselo obsloužit cca 10 lidí (!!!), kteří si Hard Day's Night chtěli zkouknout taky na plátně kina (nebo si jen zavzpomínat na mládí, kdy obloha byla modřejší, jídlo chutnější a černobílé filmy černobílejší). Film je samozřejmě jen exhibicí jisté populární skupiny, ale dívá se na to skvěle. Jejich "perný" dny bych chtěl zažívat denně...

U nás v kině mám vždycky problém vybrat si místo k sezení. Na Nočního běžce tomu nebylo jinak. Ono vybrat si ve dvou lidech, na kterou z těch cca 500 volných sedaček si sednete, není jednoduché... Nabízí se otázka: "Je dobré sledovat Nočního běžce v kině jen ve dvou lidech?" A rovnou se nabízí odpověď: "Je to uplně u prdele, nechápu, proč se na tak debilní otázku ptáš." Naštěstí servis v kině jako vždy super - stálý obyvatel tohoto kina - bezejmenný troll - nám vycházel maximálně vstříc. Zvládl všechny své role perfektně - od otvírače dveří, přes prodejce vstupenek, natrhávače použitých vstupenek, prodejce občerstvení, hajzlbábu, lékaře při žaludečních potížích, hajzlbábu, hajzlbábu, hajzlbábu, prodejce živočišného uhlí, hajzlbábu, uvaděče, promítače, počítače a ostatní příslušenství. Trollům budiž sláva... Něco k filmu...Kamera parádní, i když spousta zbytečně rychlých střihů, šarvátky pěkný, charismatický a dobře hrající herci, celkový vizuál včetně závěrečných titulků super, finále trochu dementní, ale sumárně dobrý.