VaHo

Osamělý hotel v horách, chlapec, který "byl osvícen", vyděšená matka, šílený otec, v režii Stanleyho Kubricka, a to vše podle předlohy Stephena Kinga. Další slova jsou zbytečná.

Dno televizní zábavy. Jdu blejt.

Tohle jde úplně mimo mě.

Greengrass svoje řemeslo ovládá velmi dobře, filmu nemám takřka co vytknout. Příběh začne zvolna zrychlovat až se z pohody domova přehoupne do nervy drásajícího finále. Třešničkou na dortu je okamžik, toho když si Phillips uvědomí co prožil, v tu chvíli je vidět že Tom Hanks je pořád skvělý herec, ikdyž mu přibyly šediny. Jen škoda toho kameramana co pořád měl ten epileptický záchvat, měli ho vyměnit...

Hodnotím po pěti shlédnutých dílech. Na seriál jsem se těšil už od prvních ukázek, protože historii mám rád, a tím spíše i kvalitní historické filmy a seriály. Od Českého století nelze čekat, velké davové a bitevní scény (ala Otakar Vávra). Místo toho dostaneme „komorní“ drama, odehrávající se většinou v interiérech, kde si v klíčových okamžicích československých dějin povídají osobnosti jako například Masaryk, Beneš, Moravec, Gottwald, Zápotocký atd. Seriál se snaží divákovi přiblížit myšlenky, názory těchto osobností a řetězce rozhodnutí, která museli učinit. Nevýhodou je přílišná zkratkovitost, bohužel není možné v rozsahu 80 minut kompletně zrekonstruovat přelomovou historickou událost. Každý díl by si zasloužil minimálně vlastní pěti dílnou sérii. Velkým plusem je to, že tvůrci se nesnaží divákovi nic usnadnit a polopaticky vysvětlit, místo toho jsme hozeni do děje, a jsou nám předkládány hromady faktů, jmen, událostí o kterých v tu chvíli nevíme nic. To ale přímo vybízí po skončení každého dílu se začít shánět po více informacích, abychom si udělali obrázek samy. Jako velice kvalitní hodnotím kostýmy a masky, iluze doby je dokonalá, je sice vidět, že na velké válečné scény nebyly peníze, ale na kvalitě to nic nemění. I přes některé dílčí nedostatky se jedná o velice povedený kus České televize a rozhodně se těším na pokračování.

Děj je už na dnešní poměry poněkud pomalejší a klidnější. Nicméně je to příjemná komedie, ve které září Jean Gabin, jemu jen stačí hodit zachmuřený pohled aby bylo jasno, kdo je tady Pan herec.

K detektivce Vražda v Orient-expresu mám zvláštní vztah. Byla to má první detektivka s Poirotem, jakou jsem četl, a zpětně jí hodnotím jako jednu z nejlepších, ne li vůbec nejlepší. Přitom je to tak jednoduše a geniálně vymyšlený a vystavěný příběh (jeden vlak, uvízlý v závějích v divočině v Jugoslavii, jeden mrtvý, 12 podezřelých a nejslavnější belgický detektiv…). Při hodnocení tohoto dílu se nedá vyhnout porovnání s filmem Sidneyho Lumeta z roku 1974. Zatímco starší verze se drží předlohy co to jen jde, nový díl z roku 2010 si dovoluje pojmout závěr poněkud jinak (neříkám že ke škodě), ale milovník Christie ve mně křičel „Vždyť je to jinak!“, musel jsem ale dát za pravdu chladné logice, že mírná změna příběhu neuškodila, přeci jen já od adaptace nechci naprosto přesné převyprávění příběhu, jako oživlou ilustraci. Přes některé nedostatky (Poirot katolíkem?, poněkud „jiné“ řešení případu, kamenování) se mi to docela líbilo.

Nikdy mě nepřestane překvapovat čeho jsou někteří lidé schopni, bohužel je to smutná realita. Když si představím, že na podobném místě jsou moji prarodiče, otevírá se mi kudla v kapse. Tomuhle dokumentu tleskám.

Docela příjemná jednohubka, u které se ale nesmí moc přemýšlet, jinak vyplavou na povrch různé nesmysly a nelogičnosti. Škoda, že s předlohou to nemá takřka nic společného.

Být sám ve skafandru ve vesmíru, daleko od své lodi a bez naděje na záchranu, je pro mě představa noční můry. Cuarón tento zlý sen naplňuje s lehkostí, až si divák říká jak to sakra dělá. Triky berou dech, choreografie je impozantní a příběh o přežití tak napínavý, že jsem si na konci připadal jak kdybych to celé absolvoval jako kosmonaut.