Sofia

Naprostá pitomost. Jedna hvězdička jen za krásné české lesy na „turecko-arménské hranici“. Chvílemi jsem měla dojem, že tvůrci točili zároveň i soft porno a tohle byla jen jedna – rádoby dobrodružná – verze. Jestlipak to má Petr Jákl ve své oficiální biografii :-) ?

Trapné, až to skoro bolelo. Marně jsem vzpomínala na Cupáka, Medřickou, Hanzlíka a Rosůlkovou (i když ukrajinská babička byla ze všech přítomných herců asi ta nejvtipnější). Za dvě jen z úcty k českém filmu.

Třetí mumie ztratila v Číně své egyptské kouzlo, z malého Alexe se stal protivný fracek a do toho všeho digitálně naprosto zmršení sněžní muži a tříhlavá saň...ještě Godzilla jim tam chyběla :-) neuvěřitelná splácanina od začátku do konce.

Kdo chce vidět, jak si Lindsay Lohan přišívá prst, hurá do toho. Samotný film nemá daleko k odpadu, vyvažuje to jen chvilkové napětí (koukala jsem na to o půlnoci) nebo zajímavé barevné ladění do modra. Jen jsem si celou dobu říkala, jak se Julia Ormond mohla do něčeho takového dát ukecat?

Pamatuju si to jako dneska. Bylo mi asi 8, měla jsem taky takové ty návleky a cvičila jsem v rytmě skoro každý den a můj starší brácha se u toho vždycky mohl potrhat smíchy :-)

Jedna hvězdička navíc je prakticky jen za del Torovu fantazii, kterou neskutečně obdivuju a tiše mu ji závidím (finále se Zlatou armádou, Trollovský trh). Nejvíce je to poznat na DVD bonusech, kde je schopný mluvit o detailech postavy Cathedral Head asi 15 minut, ale postava se nakonec ve filmu (v první třetině) mihne ani ne na minutu. Samotný film se mi zdál z hlediska scénáře o trošku lepší než jednička. Už se těším na Hobita. „I am not a baby, I am a tumour.“

Nezbývá než vzdát hold Danielu Day-Lewisovi, protože jeho výkon byl opravdu až nadpozemský (už jen ta změna hlasu!). Film byl pomalejší, stopáž zdrcující a z příběhu mě výrazněji zaujalo více méně jen téma vztahu otce-syna. Přesto si ale tenhle film plně zaslouží všechna ocenění, která získal, protože je to poctivě udělaný film, vypracovaný do nejmenších detailů, připomínající velká ruská dramata z pera Dostojevského.

Billy Elliot nám vyrostl, odhodil balerínky a vzal do ruky dalekohled, kterým může šmírovat své okolí. To, že má režisér David Mackenzie nějaké sexuální komplexy, vím už od Adamova tajemství, ale tady mi to bohužel přišlo strašně samoúčelné (scéna s nevlastní matkou na začátku filmu – tomu jako někdo opravdu věřil?). Příběh byl nedodělaný, chtělo by to výraznější a promyšlenější scénář. Navíc jsem celou dobu přemýšlela nad tím, kde se ten kluk vlastně sprchoval...:-) Ale díky filmu mám chuť podívat se někdy do Edinburghu.

Toto mrazivé drama se dá shrnout do tří kapitol – Jak manželům chutná život / Jak manželé přicházejí o iluze / Jak svět přichází o manžele. Film je jeden velký dialog, kde ani řádek nepůsobí hluše nebo nepatřičně. Kate Winslet v roli sobecké, neurotické a nešťastné April naprosto excelovala (připomínala mi postavu, kterou hrála v Hodinách Julianne Moore), to samé Leonardo jako její manžel. „No one forgets the truth, they just get better in lying.“ Srovnání film/knížka (Richard Yates) - 3/7 - moje první (a doufám, že ne poslední) literární setkání s Richardem Yatesem dopadlo na výbornou. Neskutečné dialogy, nádherná angličtina. Jen mě mrzí, že jsem to četla až po filmu.

Výborně zpracované téma, o kterém je známé většinou jen to, že se to bohužel nepovedlo. Bylo zajímavé vidět celé pozadí plánovaného atentátu. Film mě ani chvilku nenudil, i když se jednalo především o konverzační drama. Po shlédnutí jsem si o Stauffenbergovi vyhledala nějaké informace a překvapilo mě, jak byl Cruisovi opravdu podobný :-)