lamps

Bylo to vlastně mnohem kvalitnější, než bych býval od takhle nízkorozpočtového hororu stále ještě začínající režisérky očekával. Atmosféra je sice dosti vlažná a upíři jen pramálo vystrkují zoubky, ale nedostatek ryze hororových momentů je solidně kompenzován jednak líbovým alienovským obsazením a jednak i zajímavým příběhem, který si velmi věrohodně pohrává s psychickou rozpolceností hlavního hrdiny a jeho nelehkou adaptací na nevděčné upírské občanství, které bohužel vynucuje i nějakou tu vraždu a nevinnou krev.... Moc rád bych přihodil ještě čtvrtou hvězdu, ale to už bych stavěl film objektivně na stejnou pozici s Interview s upírem, což by nebylo tak úplně fér :) 70% bohatě postačí...

Vynikající životopisné drama, které uhrane božími hereckými výkony (u McKellena jsme na to zvyklí, ale Fraser zaslouží hlubokou poklonu), potěší námětem orientovaným nejen na poslední dny režiserského velikána, ale i vzpomínky na jeho nejslavnější dílo, a doslova nadchne vymazlenou formou, konkrétně především nádherným soundtrackem a působivými flashbacky do Whaleovy minulosti, které sílu příběhu značně zvýrazňují. Vše je dokonale promyšleno, vývoj vztahu mezi stárnoucím homosexuálním umělcem a jeho novým "monstrem" je načrtnut naprosto věrohodně a bezchybně a finále, byť nevyhnutelné, je výtečně gradované a dojemné, a to včetně nostalgické a nádherné závěrečné scény.... Opravdu netuším, co si od filmu podobného ražení přát více. 90%

Byl jsem připraven na všechno, od čistokrevné brutální řezničiny až po experimentální revenge-thriller, kde budou všechny mordy podávány výhradně v doprovodu klasické hudby či zrychleného střihu, ale nakonec jsem dostal, jak to říci slušně.... nic. Ne že bych zpochybňoval určitou formální úroveň, působivé interiéry, věrohodné herce nebo několik poměrně sugestivních záběrů, ale zkrátka už jsem se naučil i od těchto cizokrajných filmových úletů očekávat trochu víc, než jen šokující obsah zcela oproštěný od selského rozumu nebo smyslu pro správnou nadsázku. I Saw the Devil disponuje natolik špatným scénářem, že každý další zvrat úspěšně rozpráší snaživě budované napětí a dokonce, což se jen tak nevidí, všechny hlavní postavy odcházejí s nálepkou "hlupák" na čele. Brutalita navíc nedostála ani zdaleka takové úrovně, aby zvládla příběh posunout do vstřícnější zážitkové ligy, a tak jedinými skutečně kladnými jevy zůstávají pár sympatických odkazů směrem k jiným žánrovým dílkům a dráždivý sexuální podtón, který alespoň chvílemi dává vzpomenout na atmosféru zvrácených lidských duší, tak známou z Mlčení jehňátek nebo Se7en... 45%

Moje platonická filmová láska. Nesmírně originální a přímo hyper-zábavná óda na jeden překrásný a dosud netknutý kus země a na jeho specifický řád, který chytře staví do kontrastu s vyspělou, chaosem a zločinem organizovanou společností. Příběh má úžasné tempo, prolínání všech dějových linií je radost pozorovat a také všechny formální složky, od parádního žánrového soundtracku až po neodolatelné a velice trefné "quick-motion" zpracování některých scén, výrazně přispívají až překvapivé, avšak drtivé kvalitě tohoto kouzelného, žánrově vyváženého a skvostně zahraného dobrodružství, které mi přivádí pravidelně každý rok upřímné záchvaty smíchu... A za to jsem mu neskonale vděčný. 100%

Naprosto mě nezajímá, nakolik pravdivá jsou veškerá vědecká fakta, s nimiž si film velmi obratně pohrává a brilantně slučuje s příjemnou romantickou zápletkou. Zajímá mě jedině to, že Mike Cahill zvládl svou práci natolik dobře, že film i s množstvím donekonečna opakovaných existenciálních úvah a poněkud zdlouhavým seznamovacím intrem jen tak nevyšumí do prázdna, nýbrž se zásluhou přitažlivé formy a chytře vystavěného scénáře s dojemným a filmařsky působivým finále pevně zahryzne do našeho podvědomí a nějakou dobu ho tam i rádi uchováme. Malý film, ale bez větších zaváhání či předvídatelných zvratů... 80%

Výborný čistokrevný western, který kombinuje osvědčené motivy ze zlaté žánrové éry před nástupem Sergia Leoneho s nadčasovým příběhem o neoblomné touze po pomstě a uchování rodinné cti. Ford režíruje své vrcholné dílo s pedantskou přesností a na celé obrovské vyprávěcí ploše, od nostalgického Monument Valley po nehostinné zasněžené pláně, od humoru a řady ztřeštěných charakterů až po chladnokrevnou zarputilost Wayneova Edwardse, se mu daří servírovat až nečekaně komplexní, stylově nasnímaný a emocionálně pestrý westernový zážitek. Našlo by se samozřejmě pár nedostatků, dialogy již působí hodně omšele a vyvrcholení naprosto postrádá Leoneho nezaměnitelný atmosférický náboj, ale jako klasika jednoho specifického filmového odvětví, kde (bílá) spravedlnost vítězí a (rudé) zlo padne pod sprškou bleskových koltů, fungují Stopaři i dnes velice poctivě. A kdo navíc pochybuje o hereckých kvalitách legendárního Johna Waynea, tak právě tenhle film ho zcela vyvede z omylu... 80%

Sci-fi, na které je zajímavá pouze její ústřední zápletka - vše ostatní včetně herců a vizuálu je natolik špatné, že mě opět udivuje odvaha tvůrců a hlavně producentů pustit něco takového po zkušební projekci na veřejnost, tentokráte dokonce i do kin. Drobné plus za to, že jsem takovou nudnou slátaninu několika podřadných žánrů a ještě podřadnějších scénáristických kliček vůbec dokázal dokoukat - vážně to nebylo snadné...

Film má několik prostých trumfů, které ho značně zvýhodňují oproti novodobé žánrové konkurenci. Jednak herecké obsazení, složené buď z neokoukaných, leč kvalitních herců, nebo z charakterních severských tahounů (Michael Nyqvist), které vzhledem k ambicím projektu ani nemohlo být lepší. Jednak výborný soundtrack, za nějž by se nemusel stydět ani áčkový sci-fi blockbuster od Christophera Nolana, a konečně i samotný příběh - nikoli jeho myšlenková sféra, která navzdory velkým motivům o fantastických vědeckých objevech nemá moc co nabídnout a v závěru přijde s poněkud béčkovějším rozřešením, ale spíše celková kompozice, nápadité časové posuny, které nepůsobí vůbec rušivě, a velmi dobře zvládnutý polodokumentární charakter, díky němuž i to závěrečné vysvětlení všeho působí velice naturalisticky a uspokojivě. Malé sci-fi s obrovským filmařským srdcem, Kubrick by se jako divák neurazil :) 75%

Parodie, která neurazí svým obsahem, ale formálně je to na pováženou. Několik výborných vtipů hodně zachraňuje přehlídku nemastných-neslaných situací, které dopřeji solidní tři hvězdičky opravdu jen proto, že pro pana Nielsena mám zkrátka slabost... Napodruhé už to ale vidět raději nechci. 50%

Jak typické pokračování - výprava je barevnější a lokace různorodější, děj svižnější a bláznivější, Brendan Fraser namakanější, John Hannah ukecanější a Rachel Weisz krásnější než v prvním dílu, ale co je důležitější, film svým odlišným pojetím stále zvládá obecenstvo ukrutně bavit a Stephen Sommers je zatím naposledy ve své kariéře natolik vizuálně nápaditý a hlavně vtipný, že by jeho režie tentokrát utáhla i mnohem, mnohem horší film. Roztomilý hollywoodský blockbuster, s menšími ambicemi rozhodně lepší a zábavnější než třeba třetí Piráti z Karibiku nebo Sommersův novější Van Helsing... 75%