Beer Ceps

Nicolasovi se podařilo neuvěřitelné. Dokázal mě přesvědčit, že dokáže být COOL drsňákem v příšerném saku z hadí kůže a s překvapivě věrným COVEREM Elvise Presleyho. O Lynchovi se nebudu ani vyjadřovat. Smekám před prací s ironií, díky které jsem se skvěle bavil. Nádherné exhibice naprostých magorů, které by jste stěží hledali i ve světe rekordů a kuriozit. V čele všech Willem Dafoe, který si koleduje, aby mu někdo ustřelil palici.

Jedna z těch zábavnějších ptákoviny, co vyšla z Andersonovi dílny.

Rád bych se zeptal všech zdejších pětihvězdičkářů, co vlastně hodnotili? Opravdu geniální scénář, (který je tady tak opěvovaný) ve kterém se vyskytuje jedna nervově nestabilní ženská trpící krizí středního věku. Pokaždé, co se Blanch objevila a začala tu svou kaskádu plných slov o tom, jaká je chudinka, jsem měl neukojitelnou chuť ji vyliskat. Ke konci jsem se už jen modlil, aby ji co nejrychleji odvedli do karantény. Opravdu, poslouchat Blanch by bylo moc i na otrlého Psychologa. Stejný případ jako u Rebela bez příčiny, nebudu hodnotit pěti jenom proto, že se jedná o filmovou klasiku. Dvě za Branda, který jako jediný ve filmu HRÁL a se kterým jsem svým způsobem soucítil.

První díl je za čtyři plus. Uvidíme, kam až se to vyvine...

Příležitost dělá fotografa. Mrazivý snímek o dnech v Riu de Janeiru plné drog a vražd, při kterých odlehčená hudba naznačí, že se jedná o věci které jsou zde na běžném pořádku.

Na tento film jsem ještě krátký. Potřeba vidět víckrát...

Film o rádoby příšeře, která věčně klopýtá. Chvilkami vtipné, chvilkami ještě vtipnější. Berte to trochu s nadsázkou.

S Michelem Gondrym končím... Jedna za Charlotte.

Nejvěrohodnější zpracování Verneovky. Uvidíme, jak si povede Fincher za dva roky.

„I am not an animal! I am a human being!“