Beer Ceps

Temné, ponuré, depresivní, skvělé. Orwell stvořil svět, který je reálnější víc, než si možná on sám myslel.

Vizuální svět budoucnosti, který se opírá pouze a jednokolejku s papírovými dveřmi mi přišel neuspokojivý. To je jediná výtka kterou bych měl k tomuto jinak pěknému, poučnému a odstrašujícímu filmu.

Není nad to análně znásilnit jednu z klasických literárních postav. Už se těším na (Remake) Herculeho Poirota v podobě džigola s plamenometem...

Cit, vášeň, osudovost, příběh, napínavý děj, skvělá hudba a výborní herci. Ano, všechny tyto aspekty film postrádá. Krátké shrnutí děje, co si pamatuji po šestnácti hodinách od vidění filmu. Nic, nic, nic, rozemletý dělník, nic nic nic, pád koně, který byl pro mě nejsilnější části filmu, nic, nic, nic, vlak. (mezi tím se občas mihne něco, co měly být milostné scény.) Z hereckých výkonů Keiry mi bylo mdlo. Nevím, jestli její přehrávající grimasy byly omylem, nebo úmyslným pokusem podtrhnout rádoby režisérskou inovaci v podobě zakomponování příběhu na divadelní prkna. Tyto (efekty) byly pro mě opravdu nežádoucí. Nedočtený knižní předlouhou tápu, jestli snaha vylíčit Kareninu, jako psychicky nestabilní mrchu byl záměr, nebo je opodstatněný na základě knihy. Jediné co bych pochválil je Jude Law který dokázal, že ještě umí hrát. Zkrátka velké zklamání, při kterém od poloviny filmu přejete Anně, aby si už konečně vybrala nějaké to projíždějící Pendolino.

SEM TAM NĚJAKÝ SPOILER!!! S velkým zpozděním jsem konečně měl tu čest vidět poslední dobrodružství našeho čtyřokého hrdiny s frakturou čelní stěny. Bohužel, mé očekávání se vyplnilo. Osmkrát vyvrhnuté Chardonnay bude chutnat již po čtvrtém pozření, jako žalůdeční kaše, i když z počátku šlo o skvělé víno. Zvýšením násilí a nadávek se jen potvrzuje o beznadějnou snahu vnést do už tak opakovaného děje nějakou originalitu. Sem tam se mihne nějaký přiblblý fór, vyznání lásky, srdcervoucí proslovy, ochutnání hlavy a jedno velké poselství o lásce ke konci, které bychom nalezli v sentimentální příručce pro režiséry, kteří už neví jak vařit z vody. Přitom pohled na destrukci Bradavic ve mě vzbuzoval krásný pocit zlomyslné radosti, škoda. Král je mrtev, ať žije král, se nekoná.

Vím že to bude znít ironicky, ale největším kamenem úrazu jsou právě boxové scény, kterým nevěřím ani nos mezi očima. Neuvěřitelně přehrávaný konečný tyjátr postrádá prvky skutečného boxu. To už wrestling působí více přirozeně a celosvětový boxerský titul získaný rychlejším vstáváním mi přijde úsměvné :-)

Po tomhle zvyšuji Scary Movie jednu hvězdičku, protože parodovalo přesně to, co je na vřískotu tupé, tudíž skoro celý film.

Pořádný kus dobře odvedené práce. Paul opět se zálibou prstem rýpe do oka společnosti a já mu to žeru i s navijákem. Skvělé drama z trochu jinším pohledem na válku, plné nečekaných zvratů a napětí, skvělé.

Netvrdím, že pozitivní myšlení nic neovlivní, ale tak, jak je to pojaté v tomhle (dokumentu) je opravdu příšerné. Pak není divu, že každý idiot chodí do talentových soutěží se ztrapnit, jelikož je oblbnut tím, že si každý může splnit svůj americký sen.

Je to příšerné, ale rozhodně nejlepší od Pohla.