Beer Ceps

Vždy, když někdo citoval „Ahoj, jmenuju se Kentán a jsem z Montargi.“ nevěděl jsem o co se jedná. Po dnešku už touhle absencí neoplývám a mohu potvrdit, že jsem se skvěle bavil. Jediné co bych vytknul je samotný konec, který působí neuceleně, jinak „Ruby!!! Hovno!!!“

Čekal jsem strhující podívanou plné panenské přírody a člověka, který se chtěl odprostit od světa a splynout s přírodou. Bohužel jsem dostal příběh o malém rozmazleném klukovi, který chce dokázat svým rodičům, že dokáže žít lépe (šlechetněji) než oni. O přírodě a lásce k ní se ve filmu v podstatě nic nenachází díky neustálým flashbackům, které ukazují, jak se Christopher dostal do divočiny. Jeho pokrytecký přístup je místy směšný. Tvrdí, že se obejde bez peněz a civilizace, přitom si ale sebou bere pušku. Člověk bez názoru, který neustále cituje fráze z přečtených knih a s bezohledností, která nezná hranic (když už se nemohl ozvat rodičům, tak sestře ano.) Lidi, které potkává jsou snad ještě více šílenější, než on sám a jeho (nesobecký výlet) musel zaznamenávat, kde se dalo (super-tremp byl tady.) Přitom je to škoda, závěr filmu byl velice podařený se skvělou hudbou Eddieho Veddera ale věřím, že skutečný příběh byl mnohem působivější, ale není zpracován tak, jak by si zasloužil.

Stejný problém, jako u Iron Sky. Producenti dostali nápad v podobě velké dojnice, ale místo toho, aby ji z táhli z kůže, maso naporcovali a kopyta namlely do gumových medvídků, tak ji pouze podojili. Prvních 30 minut naprosto parádních a já doufal, že v takové duchu bude zábava pokračovat, bohužel ale ne. God Bless America není vyhrocena do extrému tak, jak jsem očekával a místy se snaží tvářit se inteligentně, což ji velice škodí.

Skvěle provedený thriller, který vyčnívá především díky své originalitě.

Jednoznačný kult akčního filmu. Skvěla zábava plná hlášek, akčních scén a božského Willise, který ztvárňuje jednu ze svých nejlepších rolí.

Nemám rád schizofreniky...

Neodpustím si citaci. „Jestli válka je správná, pak láska nemá místo na tomto světě. Ale v takovém světě nemám sílu žít.“ Opět jeden z příběhů o krutosti a neúctě k lidskému životu, jak už konvertování domorodých kmenů na (pravou víru), tak i jejím pozdějším vyhlazováním, neboť jestli dáme lidem kulturu, vzdělání a domov, tak proč je potom o to připravit. Film plných rozpolcených pocitů o církvi a jejím počínáním se skvělou hudbou, která je doplněna výbornými hereckými výkony Roberta De Nira, Jeremy Ironse a Liama Neesona. Jsem rád, že mě opět po dlouhé době nějaký film dohnal k slzám (a to nejsem katolik).

Opět skvělý Švankmajer a jeho představení plné fantazie s prvky surrealismu.

Ticho, klid a kouzlo oceánu. Magická hlubina dostála svému jménu a Bessonovu (stejně tak mou) lásku k moři skutečně věřím.

Tak tomu říkám klasika jak vyšitá. Ani po 12 letech co jsem Mzdu strachu viděl naposled, neubyla na napětí, akci a šarmu. Bezpochyby jeden z nejlepších a nejnapínavějších filmů šedesátých let. Pamatuji si, jak jsem měl ohlodané nehty.