GNTRS

Gratuluji tvůrcům, resp. hlavně režisérce (a spoluautorce scénáře) k úspěšnému zazdění celé parádní série. 1* dávám aspoň za to, že má série oproti ostatním 8dílným "jen" 6 dílů. Nedivím se Nic Pizzolatto, že se k tomuhle majstrštyku nehlásí – já během sledování vyloženě trpěl a občas jsem se přistihnul, že režisérce nahlas nadávám 😂, ale masochisticky jsem protrpěl veledílo do konce. A teď ještě pár zlých slovíček… vedlejší dějové linky jsou totálně mimo, vedou jako české dálnice odnikud nikam a při jejich sledování zapomenete na tu hlavní dějovou linku, která dostává na můj vkus překvapivě málo prostoru, i když se tomu vlastně nedivím. Vedlejší postavy do jednoho/jedné nezajímavé, hlavní postavy nesympatické a Jodie Foster je tam vyloženě za krávu. Napětí téměř 0, strach o postavy 0, atmosféra místy lehce nad 0. Mysteriózní prvky v podobě digitálních umělohmotných zvířat jsou k uzoufání – smůla je, že se objeví hned v prvním záběru prvního dílu, což nevěstí nic dobrého. Jakási levná studiová imitace ledových jeskyní i s celou zápletkou, rozuzlením a závěrem jsou pro mě pomyslným posledním hřebíkem do rakve seriálu. RIP Temný případ 😎

Tak došlo na další remake mýho oblíbenýho Poirota. Přesun děje do Benátek je atraktivní a to že příběh nemá s tím původním mnoho společnýho vůbec nevadí. Atmosféra filmu je velice slušná a komorní příběh v jednom uzavřeném prostoru starého benátského domu je správně old school. Potěšil mě vrahův motiv, který je typicky staromilsky "Poirotovský" včetně způsobu vraždy (hlavně té první zásadní). A jednou z důležitých rolí potěšila taky Kelly Reilly, která skvěle zahrála podobnou roli v Temném cypřiši s D. Suchetem v roli Poirota. Co mě trochu naštvalo, bylo jakým způsobem tvůrci naložili s Ariadnou Oliverovou, která je jednou z mých nejoblíbenějších postav původního seriálu. A pak zkratkovitost v závěru při odhalení motivu dalších vražd – nemá peníze – je za tím vyděrač – proto se stalo to a to… myslím, že tady mohli tvůrci motiv více rozvést. Na Poirotovi miluju závěry, kdy se všichni účastníci děje sejdou v jedné místnosti, Poirot postupně každého zpovídá a odkrývá jejich motivace. V tu chvíli je podezřelý každý a divák prakticky do poslední chvíle netuší, kdo je vrah. Osobně nepatřím k těm, kdo se musí za každou cenu chlubit, že odhalili vraha už v polovině filmu :-) V Přízraku v Benátkách to ale Poirot vybalí na můj vkus zbytečně brzo a 5 minut navíc bych jako fanoušek ocenil. Ale jinak krásný film!

Místy díky vztahu dvou hlavních postav mi dalo vzpomenout i na klasiky Johna Woo Lepší zítřek nebo Killer. Parádní film.