Ilicka

Hi-tech thriller o jednom otravném ošklivém počítači a spoustě ubohých lidí v moci onoho počítače, který jim udílí nesmyslné rozkazy, při nichž jde často i o život. Shia měl zas pro jednou smůlu, zazvonil mu mobil a náhle z toho bylo podezření z terorismu. Naspeedovaný, přetechnizovane své podstatě hloupý film, s neinvenční hudbou (neustále jsem musela myslet na Armageddon), avšak také velice svižný. Na Scottova Nepřítele státu to však nemá.

Dobrý nápad a kvalitní zpracování (a to nejen to tepelné:D)

Přes veškerou snahu přistupovat ke Stmívání nezaujatě, byla jsem silně ovlivněna jak pozitivními i negativními názory. Knížku jsem se číst pokoušela, ale po dvanácti úmorných kapitolách, ve kterých se opravdu nic zásadního nestalo, jsem ji vzdala. Avšak do kina jsem si zašla, vypnout, pobavit se nad neherectvím Roberta Pattisona, abych pak Stmívání mohla bez jakýchkoli výčitek svědomí odstřelit tady v komentářích. Avšak... Netroufám si říct, že by Stmívání bylo až tak špatné, jak by se mohlo zdát. Lví podíl na tom má Burwellův score, který vykřesal atmosféru i tam, kde se to režisérce a hercům vůbec nepovedlo a opravdu hezké zelené uslzené městečko a hluboké lesy, které film pro jistotu neopouští. Z herců se drží Bella Kirsten Stewart a Charlie Billyho Burkea, avšak mezi nimi a zbytkem herců je véééééélikánská mezera. Rodinka upírů je partička velice pochybných existencí (Po příchodu dr. Cullena na scénu polovina osazenstva kina skončila pod sedačkou řvoucí smíchy), stejně tak, jako indiáni. Samostatnou kategorií je Robert Pattison. Je možné, že se snažil o absolutní věrnost knižnímu Edwardovi, který je tak dokonalý, že mi po deseti minutách lezl na nervy, avšak dřevěný pohyb, technika čtyř výrazů a hezký obličej nejsou zárukou dobrého herce. Veškeré jeho scény se zdály být tak špatné, že jsem se po půl hodině začala dusit hysterickým smíchem a vydržela jsem až do konce. I když pravda, kdybych se nesmála, zavřu oči a nechám se unášet hudbou někam do jiného světa. Do světa bez zarytých zastánců a odpůrců kultu rodiny Cullenů, kde by ten film nezískal tolik nezasloužené pozornosti... Avšak, něco na něm asi opravdu bude, po návštěvě kina čtyřmi neznalými subjekty bylo skóre 3:1 pro nadšené. Můžete hádat, kam jsem se zařadila já.

Je libo pořádný koláč sledovanosti, který jste nám upekli vy, diváci? Ano, nebudete tomu věřit, ale pořad na N@vě si zapnulo více než 80% dospělé populace....

Depresivní večer ve společnosti skupiny asociálů v jedné hospodě čtvrté cenové. Kdosi se osmělí k mezilidskému kontaktu a způsobí lavinovitou reakci. Kdo si nakonec pokecá a kdo zůstane sám?

Já ten film nemám ráda, aniž bych věděla proč...

Film, pro dospělé o dětech. Velice příjemný.

Necítím se kompetentní hodnotit, neboť jsem nepochopila, ačkoli jsem se všemožně snažila křečovitě přidržovat jakéhokoli záchytného bodu, ten se mi ale vždy ztratil někde mezi prostřihy. Možná mi to více osvětlí Lustigova povídka.

Prosluněné obrázky vinic, jeden neuvěřitelně sympatický měšták, ve světě vína ztracený, vnadná holka odvedle a profláknuté téma prodeje vinice, avšak Russela Crowea nahradil český střízlík Kryštof Hádek, jehož cesta z města za pravým životem a vínem mě neuvěřitelně bavila... Nemohu říct, že ještě něco jiného - dvojka policistů, figurky svérázných "sósedů", dokonce i Lukáš Langmajer v roli "opravdového" kamaráda mě neskutečně otravovali. Avšak slunce, vinice a vzpomínky na letní flákání se po vinných sklípcích a vůni Rulandského mě naprosto udolaly. Hodnotím shodně se Scottovým Ročníkem hlavně proto, že ve mě vyvolal podobné pocity a taky proto, že v ČR jsem podobný film delší dobu neviděla, žádný třeskutý smích, spíše zasněný úsměv...

Nathalie napsala vše podstatné, já jen občas cítím k podobnému typu komedií vřelejší vztah, navíc tahle do teenagerského odpadu nepatří, místy je dokonce i vtipná.