carl.oesch

Tak zase úplný odpad to nebyl, protože O. Vetchý je už (na rozdíl od věčného puberťáka Langmajera) pan herec, tvářička Andrejky Kerestešové, prdelka Terezy Voříškové a kozičky i bobřík Anety Krejčíkové se prostě neomrzí, ale teď vážně. Scenáristický paskvil, obligátné dementní projevy K. Hádka a především "herce" Mádla nevyváží ani působivý vizuál filmu (dobrá kamera) a především skvělé záběry z Afganistánu. Filmový (tedy i televizní režisér) je v Česku vzácný druh, ale scénaristé, schopní vyprofilovat a napsat přiměřeně kvalitní a poutavý příběh (aspoň za 3) už vyhynuli někdy v minulém století a ti lidé, kteří takzvaně "scénáře" tvoří jsou asi tak schopní, jako by byl Mádl, kdyby ho nějakým zázrakem navlékli do výstroje a dresu mých oblíbených CHBH v NHL a pustili ho ze střídačky do hry...to se naštěstí nikdy nestane, ale stejné je to se scénaristy a co je ještě horší, že si bez zábran a třeba i stopy sebereflexe leckdy troufnou i na autorský film...a není to jenom onen proslulý Magnusek, Kašparovský do téhle party patří taky. No nejsem sám, kdo film viděl úplně stejně - méně (ale jenom o trošičku) expresněji tady opisuji Verbala.

Nula režisér, nula scénárista a místním označením - cypovina. Blbečky a tupouny dělají z lidí v jakémkoliv místě republiky vesměs tam se sice narodivší, ale záhy do Prahy naplavení intoši, kteří si myslí, jak jsou úžasně zajímaví, když budou dál šířit nesmyslné stereotypy. Nezřídka kdy pocházejí právě z těch míst, na které pak takhle plivou. A jenom skutečně prostoduší omezenci mimo ony "zobrazované" destinace jim můžou uvěřit, že takhle to dneska v Ostravě vypadá a takhle se tam mluví. A tady to u mě před odpadem zachrání jenom štěky mých dvou oblíbených hereček, Jitky Ježkové a ostravské rodačky a exprimátorské dcerky Zuzany Kainarové...

Opět děs a běs, který jsem vzdal na začátku druhého dílu po deseti minutách. Krásná Olomouc to prostě nezachrání, když je jalový scénář (předlohu neznám) a když se na "place" motá sestava neuvěřitelně nesympatických herců na čele s vždy odpuzující Melíškovou, která mi vadí ve všem, co jsem kdy viděl, ale tady (třeba na rozdíl od Dabing streetu nebyl nikdo, kdo by jí eliminoval, zatímco právě tam jí přehráli snad všichni ostatní. Jan Hřebejk může dělat, co chce matroš Petra Jarchovského se taky dvakrát nevydařil (asi blbá předloha), ale jednoznačně - prostě ne, nikdy více.

Překvapivě dobrá - samozřejmě zkrácená a upravená verze s oním lehkým happyendem v závěru, ale ona dobrodružná linka příběhu je zde zpracována dobře, logicky a v rámci žánru četně gradace překvapivě. Filozofická podstata díla (které se vymyká ostatní Dumasově tvorbě a přes "hodnocení" kritiků dle mně je jedno z nejlepších ve francouzské i evropské literatuře) je zde jenom lehounce nahozena, přesto povede nezatíženého diváka k úvaze o smyslu pomsty spíše než spektakulární veledílo s tlusťochem Depardieuem. A taky mně to přišlo mnohem lepší, než zpracování s Jeanem Maraisem. Hlavní hrdina podle mých představ vystihoval jako jeden z nejlepších. nu, v Evropě scénáře dělají umělci, v USA jenom "řemeslníci" a z toho vyplývá, že kvalitní řemeslník je stokrát lepší než mizerný umělec.

Skončil jsem cca ve dvacáté minutě, tedy o dost později, než jsem třeba u Teorie tygra zjistil (překvapeně), že se jedná o dobrý film. Tady jsem pochopil, že se jedná o další totální rádobykomediální sračku. Jako vždy dost trapný Matásek (jediná role, kde jsem ho bral byli Básníci, ale tam byl protiváhou Pavlu Křížovi), čím dál tím nesympatičtější Vlasáková, vlezlá Kolesárová (vzpomněl jsme si na Poldu, kde s Matáskem "excelovali") a celé to nezachránila ani Andrejka Kerestešová. Zajímalo by mně, co si o těchto výtvorech jejich autoři myslí a hlavně, jestli jim není trapné vyhazovat prachy na podobné pokleslé hovadiny, za které by se snad styděl i Soukup z TV Barrandov. Inu - to je ten systém financování českého (a nejen českého) filmu...

Obecně mám detektivky rád. A to spektrum je poměrně široké, od vyspekulovaných typu Poirota až po skoro reálné, tady bych zmínil 1. oddělení, které jsou skoro blíž k dokumentům o případech FBI, který jde na jednom z volně šířených dokumentárních kanálů. Nicméně nesdílím nadšení pro onu skandinávskou školu a tím pádem ani její českou obdobu (Pustinu za klasickou detektivku nepovažuji). Prvního Rapla jsem sledoval, ale nenadchl mě, protože mně připadal spíš jako odvrácená strana Policie Modrava...nicméně pár dílů bylo docela koukatelných a bylo rozhodně lepších, než "odpadní" tvorba ČT (viz. třeba kriminálka Plzeň, Vraždy podle zvěrokruhu nebo ony detektivky dle "spisovatelky" Proškové. Ty jsou horší než pohrdaná, ale základní pravidla žánru ctící série na Nově a Primě. Bohužel, tohle bylo hodně slabé, většina kritiky byla už celkem racionálně uvedena, tak bych dodal jediné. Je šílené, jak jsou ty Kavčí Hory odpuzující tím, jak poskytují snadné a lehké živobytí oné samozvané intelektuální elitě. Výblitky páně Pachla tady byly taky okomentovány, ale dokud budou mít podobní jedinci zaručeno, že za prachmizerné zboží dostanou na české poměry horentně zaplaceno, nic se nezmění. A to jsou filmy a podobná veledíla jenom špičkou ledovce v onom "tunelu", který je s přehledem největší v celé České republice. 7 miliard ročně = 160 mld. korun jenom tak od roku 2000. Pro představu - jedna šestina státního rozpočtu na straně výdajů. A průměrná rodina společně se stejně odpuzujícím ČRo zaplatí za tohle 2.004 korun ročně. Když byly poplatky ve zdravotnictví, dala za ně tatáž rodinu v průměru 90 korun měsíčně. A i o tom je taky tenhle paskvil z dílny chrám a tvrz české kultury...

Přesně takhle má podle mně podobný dokument vypadat. Perfektně střižená rekapitulace s přehledným uspořádáním toho, co by člověk vědět měl, co ví (pokud se zajímá do hloubky) a v čem by se měl dovzdělat, pokud pro něj z dokumentu vyplynuly nějaké otázky a nebo nejasnosti. To už je pak na každém z nás, jak se k tomu postaví. To, že dokument nedal některým "vyčerpávající" přehled a informace je čistě jejich problém, nic jim nebrání si ten pohled (i třeba na ty "běžné" lidi vytvořit - nakonec i ti tam byli). Co mně ale neskutečně vytáčí, je fakt, že slavná veřejnoprávní ČT nedá tento dokument (délka 57 min) místo komerčních pseudodokumentárních sraček (omlouvám se tvůrcům dvou francouzských dokumentů o zničení francouzských lodí v Toulonu a především onoho o vyvraždění Oradouru - ty byly uvedeny správně) dávaných v prime timu na ČT2 v pondělí a v úterý. Proč v sobotu dopoledne? Aby to vidělo co nejméně lidí? Abychom se nedotkli oněch dnes nově německých eurobratrů, když je tam popisováno (právě těmi běžnými lidmi), jak se chovali jejich vysoce civilizovaní a kulturní předkové ob generaci? PObavilo mně, jak byl K.H.Frank označen za aktivistu. Ano, správně, i dnes známe aktivisty a k onomu Frankovi a jim podobným mají přes rozdílnou ideologii monehm blíž, než si připouštíme. Poznámka o tom, jak je snadné i zásadně normální lidi přesvědčit, že jsou nadlidmi a mohou dělat cokoliv byla skvělá - bohužel, zapadne v kontextu, ale rovněž směřuje k dnešku. Kolaborace tady není v kontextu řešena nijak odlišně od skutečnosti a tak nechápu Borsalina a jeho příspěvek o českém kolaborantství (prý větším, než jinde - jak na to přišel?) a obligátním hloupém maločeském sebemrskačství. Jak ví, že onoho chlapce ve frontě na oříšky , jehož příběh ho tak rozrušil, zrovna udal nějaký kolaborant? Naštěstí, je zde řada daleko lepších příspěvků (Morholt i Tomíček) a podle jednoho z ve filmu vystupujících jsou lidé, kteří se tváří hrdinně a zklamou a naopak řada lidí, do kterých byste to neřekli, se v mezních situacích jako hrdinové zachovají. Ti nejtrapnější kolaboranti se ovšem zcela spolehlivě rekrutují z oněch sebemrskačů. Mimochodem, oné kolaboraci, která skutečně nebyla hlavním tématem tohoto dokumentu se věnovali svého času (5 let nazad - zhruba) historici v Historie.cz a došli k daleko reálnějším a podloženějším závěrům, než že Češi jsou kolaboranti největší...

Hvězdu za Oldřicha Nového a taky tak trochu za komentář Oskara - ano přesně to samé si myslím a jsem jedině rád, že to pro Oldřicha Nového (který byl na rozdíl od většiny ostatních herců charakterní člověk) nebyla konečná, ale potěšil nás svým obvyklým způsobem alespoň ještě o řadu let později ve Světácích nebo televizní a nesmrtelné Normální rodince...

Tak lehce přes padesát. Jak zde píše několik ostatních kolegů, takové papundeklové, nedotažené,s protivným Matuškou (hlavně nechápu smysl jeho zpívání) a mně odjakživa nesympatickou Fialovou, na druhou stranu řada skvělých vtípků, několik obligátně kvalitních herců a z nich především nesmrtelný Oldřich Nový, který se díky Bohu v této době vrátil alespoň trochu do "hry" (Světáci, Taková normální rodinka) a bohužel velmi záhy smrtelná a přitom setsakra atraktivní, ale ne příliš chytrá Jana Nováková, kterou v době natáčení čekala ještě jedna výrazná role v Nebeských jezdcích a potom už jenom smrt z rukou jejího o mnoho let staršího, žárlivého a smrtelně nemocného manžela v Mnichově, kam se vydala za přeludem "velké" minimálně evropské kariery, kterou jí měl "zprostředkovat". To taková Alena Pencová, její vrstevnice dopadla mnohem lépe. Nejprve svoji krásnu tvářičku a především dokonalé tělíčko herecky prodala pod jménem Alena Penz snad ve dvacítce oněch komedií a la Kožené kalhoty a dnes si v klidu a pohodlí užívá stáří.

Nemám rád filmy tohoto typu, kde se intoši předhánějí, aby nám vysvětlili, jak strašně ten film chápou, jak je ten film geniální a že pouze geniální lidé mu můžou rozumět. Ta tolik oslavovaná nová vlna mně až na pár výjimek připadala natolik přespekulovaná, že jsme nějak tak nakonec zjistil, že jako používáme výraz španělská vesnice, Bavoráci zase česká vesnice, tak v Polsku (zemi s jednou nejlepších kinematografií na světě, proti které jsou ty skutečně kvalitní filmy z domácí produkce jenom drobky) existuje rčení nesrozumitelné (nepochopitelné) jako český film. Hoši (a Němec mezi nimi patřil na první místa) oprášili Kafku a předvedli, jací jsou myslitelé a pašáci. Je otázka, kolik ze zdejších recenzentů svoje sáhodlouhé rozbory, či nadšené výkřiky opentlené pěti hvězdičkami myslí upřímně a pro kolik z nich je to jenom póza... Stejně jako základem hudby musí být melodie, tak základem filmu musí být konkrétní reálný a realistický (třeba i magicky realistický) děj. Rádoby alegorie mi příliš smrdí socialistickým realismem a jeho okázalými atributy, stejně jako Kafkovo pozérství. Takže za mně jenom ta jedna hvězda - Ivan Vyskočil prostě nezklame nikdy. A možná i to je moc...