ink flo

70s televizní show, ve které se začnou dít divné věci. Autentická retro atmosféra, ve které se míchá všechno možné od Poltergeista přes Exorcistu až po satanistické wickermanovské kulty. V tomhle žánru potěší každý originální nápad. Je to teda takový pozvolnější a naplno se to rozjede až v posledních 15ti minutách.

Lucas (Corey Haim), je nerd, který zkoumá kobylky. Seznámí se s holkou, která je o dva roky starší a ve městě nová. Během společného trávení prázdnin se do ní zamiluje. Ona se ale po nástupu do školy zamiluje do o dva roky staršího studenta (Charlie Sheen), který hraje americký fotbal a přemluví ji, aby byla roztleskávačka. Do Lucase je pak zamilovaná jeho stejně stará spolužačka (Winona Ryder). Tento velice propracovaný a originální trojůhelník stačí k tomu, aby se to v žánru coming-of age 80s romkomů zařadilo k tomu lepšímu. Hudba je jak z Létajícího Čestmíra.

Nicolas Roeg obsadil do hlavní role po Jaggerovi (Performance) a Bowiem (Man Who Fell On Earth) třetího zpěváka - Art Garfunkela. Hraje psychoanalytika chyceného v hraničním bouřlivém vztahu s femme fatale Milenou Vognik (v jednom záběru je její jméno napsáno v původním znění jako Vodníková). Ten končí jejím pokusem o sebevraždu, který vyšetřuje Harvey Keitel alias komisař Netušil. Rozehrává se tu určitá nejistota ohledně rolí a jejich multiplicita, psychoanalytik je zároveň agentem, který donáší na vlastní milenku. Milenka jezdí tam a zpět mezi Bratislavou (manželem) a Vídní (milencem), chameleonsky několikrát během filmu změní vzhled. Navíc se kolem ní motá někdo, kdo možná je, a možná není, její bratr. Detektiv pak pro změnu chvílemi působí spíš jako imaginární psychoanalytikův Fight Club dvojník. To vše v krásných zakouřených bohémských interiérech starých secesních bytů s vysokými stropy, s důrazem na rudou barvu a nelineární vyprávění. Vše má totiž mít začátek, střed a konec, ne však nutně v tomhle pořadí. Podprahový příběh o posedlosti, žárlivosti a ovládání, blízkosti a vzdálenosti, žáru a chladu. Nezapomenutelná je scéna, při kterém se kolem nich začne rozpíjet okolní svět a kdy se jejich rozhovor i okolní ruchy vynořují a zase ztrácí v klavírním doprovodu.

Film začíná tím, že vrah se sniperkou střílí ze střechy náhodně do chodců. Před tím, než spáchá sebevraždu, tak zahlásí "god told me to". Tento scénář se začne opakovat. Vyšetřující policajt postupně zjistí, že je s celou kauzu provázán více, než by se mu možná líbilo. Originální náboženský/mystický příběh, který ve finále vyřeší i kauzu neposkvrněného početí Ježíše. Má to krásné plnotučné barvy a trochu neprávem je to považované za takového chudšího příbuzného Doteku medůzy, Rosemary má dětátko a podobných nadpřirozených 70s horrorů/thrillerů. Pravděpodobně kvůli ujetější zápletce a naivnějším trikům.

Syrovej a zároveň intimní film o přežívání jednoho Pákistánce v New Yorku. Ahmad má pronajatej stánek na prodej kafe a koblih, kterej se snaží splatit a kterej každej den ve tři ráno vláčí na své prodejní místo. Cyklický děj ukazuje jeho každodenní úmornou rutinu a postupně odhaluje životní příběh vysvětlující jeho zamlklost a posmutnělost. Spolu s ním sledujeme i dalších pár lidí, kteří se více či méně úspěšně snaží navázat mezi sebou nějaký kontakt. Elegantní dokumentární kamerou zaměřenou na detail, lokací i celkovým provedením to může připomenout "Never Rarely Sometimes Always" nebo první dva Safdie Brothers filmy (Daddy Longlegs, Heaven Knows What).

Brian De Palma a jedna z jeho prvních poct Hitchcockovi. Hraje si tu se svýma oblíbenýma tématama (transsexuálové, dvojníci, voyeuři), které se pak objevovali i v jeho dalších noir dílech (Body Double, Raising Cain, Femme Fatale). Možná to je dobou vzniku, ale vlastně to trochu připomíná giallo filmy. Vizuálně jako obvykle nádhera, rozdělování a zrcadlení obrazu, interiéry, nasvětlení. Díky jeho tehdejší manželce Nancy Allen to má dost erotický náboj, v první polovině je to pomalejší, drží se to při zdi a buduje atmosféru. V druhé začne prosakovat jeho nenápadná švihlost a finále je už full-on dada. Michael Caine si tu střihnul opravdu netypickou roli, byť to tak ze začátku nevypadá. Dobře vybalancovanej poměr umění a braku.

Metafyzické porno se Sorentiniho vizuálem.

Standardní Sydney Lumet na jeho oblíbené téma zkorumpovaní Newyorkští policajti.

Většinu filmu jsem přemýšlel, jestli má na sobě Donnie Darko nějakej skelet, nebo je fakt takhle nabušenej. Je dobrý, že se film nebere vážně, protože to zahladí fakt, že tam skoro nic nedává smysl. Conor McGregor je naprosto otřesnej, opravdu dada výkon.

Hype Williams je člověk, kterej se naprosto zásadním způsobem podílel na vytváření vizuálu videoklipů na přelomu 90s a 00s (takový ty točený rybím okem, kde se rappeři motají uvnitř železného krouhače). Točil je pro lidi jako Missy Elliott, Jay-Z, Busta Rhymes, TLC, Kelis, No Doubt, Snoop Dogg a spoustu dalších. Tak si zkusil natočit i film, kterej vypadá přesně jako ty jeho klipy, tzn. dokonale vyleštěná přesaturovaná filtrovaná opulentní podívaná se spoustou zpomalených záběrů. Hlavní roli hrají rappeři DMX a Nas (ve vedlejší roli je tam i Method Man), s Nasem si k tomu společně napsali scénář. A jako o děj tu jde až v druhé řadě, je to taková generická gangsta záležitost šitá horkou jehlou, která je zajímavá tím, jak je chaotická a "all over the place", kdy to celý skončí u oslav nového millenia a motivačního křesťanskýho mesiášství (Nas trademark). Kdyby se z dialogů odstranilo veškeré "fuck, shit, bitch, nigga", tak zbyde tak 20 procent, oni se tam vlastně mezi sebou neironicky baví úplně stejným stylem, jako ti dva týpci na začátku klipu "Windowlicker" od Aphex Twina, kteří na ulici balí ženský. Ale to je všechno celkem jedno, protože je to prostě megastylový. Plus za jamajskou dějovou linku.