rerabinka

Srovnání s Pulp Fiction mi přijde dost nadsazené, sice hodně krve ale chyběly mi odlehčující nesmrtelné hlášky jako jsou u Tarantina..

Patrně nejzábavnější divadelní představení, které jsem kdy shlédla. M.Donutil pro mě utvrdil své kvality a úžasně zapojil diváky v nejen v prvních řadách Národního divadla:) Snad každý koutek úst byl pozdvižen a nakonec následovalo poděkování za prodloužený život, standing ovation.

Hrůza hrůzička, jedna hvězdička. Všichni podvádějí všechny, beze smyslu/efektu se zabíjejí nevinné oběti, Van Damme si ani nekopl a ještě k tomu ten žlutý filtřík.. never more

První Bollywood film, který jsem viděla. Energické, koukatelné (nejen kvůli Anushce:) sice přehrávají a může Vám přijít jako parodie, ale prý nic takového nemají, jen více či méně vyšinuté komedie:) Mně osobně písně dobíjí a po shlédnutí dalších bych nejraději uspořádala vlastní Bollywood party:)

Atypický Bollywood, ne tak rozjařený jak bývá zvykem. Pro někoho snadno odsouditelný, ale podle mého natočeno s velkým citem. Vykreslující situaci imigrantů v USA po 11.září. Velmi oceňuji herecký výkon "autisty".

Dokument popisuje vývoj hlavního hrdiny ve vztahu k otci, jakožto duchovního tibetského mistra dzongčhenu (prvního, který začal vyučovat i pro západ) a především k buddhismu jako takovému, který je zpočátku Ješemu cizí a neakceptuje ho. Postupem času přichází na to, že nejdůležitější je, nepřikládat věcem takový význam, pak se člověk ani tolik nestresuje a nemá přehnaná očekávání. Mně dokument po většinu času přišel jako prvoplánový a synovi jsem skutečné „převtělení“, reinkarnaci neuvěřila.

Hodnotit vztahy a jak to vypadá i dlouhodobě neřešitelnou situaci mezi Izraelem a Palestinou je velmi těžké, čím víc toho vím, tím si jsem nejistější (od prvopočátečního černobílého pohledu, podpory Izraele, kterým jsme tak často mediálně masírováni). Tento dokument je jedním z informačních zdrojů, který mi ukázal, že vina je evidentně na obou stranách. Vidíte na vlastní oči, jak může mít úspěch i forma nenásilného odporu palestinských žen vrhajících se pod buldozery, aby zabránily zkáze olivovníků (jejich hlavní zdroj obživy) se z větší části podaří zabránit původnímu izraelskému cíli. Nejednalo se tedy o „dovolenkový odpor“, ale o neustálou připravenost k demostraci kdykoli a kdekoli, kde se na jejich půdě objevil buldozer s ozbrojenou ostrahou, která ovšem do dětí a žen v první linii nesměla střílet. Tato vesnice se tak může stát vzorovým příkladem pro další ohrožené palestinské osady. O tomto tématu se dnes už můžete dozvědět více, ale je třeba být otevřenější a nenechat se pohlit tím, co nám dnes cpou téměř na denním pořádku ve zprávách.

Přijde mi jako obscénní způsob turistiky podporující polititický a ekonomický systém KLDR a vzhledem k tomu, že se podíváte jen na předem vybraná místa, jako velice zkreslené oproti skutečné realitě a mnohem méně vypovídající než Příběhy z Jodoku, kde můžete nepřímo nahlédnout do novodobých koncentračních táborů, o kterých vypráví věznění.

Je možné vůbec za stávajících podmínek v Rusku personifikovat pachatele bezpráví za pomoci sousedních států? Má se nás to dotýkat nejen politicky a ekonomicky, ale hlavně lidsky. Novuju Gazetu financuje Michail Gorbačov a miliardář Lebeděv, což by mohlo ale také nemuselo zabezpečovat její nezávislost. Nejhorší na tom je, že Novaja Gazetaby mohla být úřady uzavřena, jelikož Federální úřad pro kontrolu médií totiž redakci nařkl z publikování extrémistických názorů. Redakce se proti rozhodnutí odvolala, ale moskevský soud potvrdil oprávněnost varování. Podle ruské legislativy stačí 2 varování, aby byl jakýkoli tiskový orgán zrušen. Myslím si, že asi lze změnit jednotlivosti skrze zveřejňování článků a dovolávání se spravedlnosti jednotlivých případů, ale změna celého systému se vypadá jako nemožná, i když Pussy Riot a další kteří se snaží věci měnit, upozorňovat na bezpráví a riskují tak vlastní životy pro společnost, takové obdivuji a fandím jim!

Politika západních zemí není ten hlavní problém, se kterým se Barma potýká a myslim, že výtka vůči Británii není zcela oprávněná.“ Barma by musela změnit smýšlení svých vojáků Barmské armády i strategii. Co nutilo současný režim k volbám, proč se musel legitimovat? Po 20 letech chtěla junta svoji moc zlegalizovat a údajně předat civilistům, ale samotné volby byly úplně zfalšované. Pokud by se povedlo legitimovat před světem (OSN, západní vlády na to provedly velký nátlak), pak by mohl „loutkový parlament“ provést represe vůči všem etnickým odpůrcům. Promítání jsem shlédla díky neziskovce Člověk v tísni, kterou se snažím podporovat, protože oni např. V Barmě pomáhají rodinám politických vězňů a pracují na thajsko-barmské hranici.