Natascha

Nezáživné, nudné, bez zajímavého příběhu. Nejedná se o nic jiného, než o řadu (nezajímavě provedených) vražd. Dost mi chyběla nějaká psychologie postavy - divák chce vědět, jak se z Hannibala stalo to, čím je, ale tady to prostě není. Gaspard Ulliel celkem ujde a Gong Li je kočka...

Ano, mozek mi říká, že to byl odpad na n-tou, ale já jsem se u toho královsky pobavila (a ne sama, velmi náhodně jsem na to narazila se svými spolubydlícími a 3 jsme na to vydrželi koukat celou dobu a bylo to very funny...:-). Nad vyzývavými pohledy gigola Slávka Boury, nad zubatou šlapkou, která chce léčit masochistu něžností, nad video mučením Miší Kuklové, nad těmi dokonalými dialogy a přirozenými hereckými výkony.... Skoro bych řekla, že je to takové malé guilty pleasure (ale už to v životě nechci vidět!!!)

Ten film s dalším shlédnutím jen roste. Tímto tedy zvyšuji na plné hodnocení. Navíc jak jsem se tak na to dívala, tak se mi ten Cillian Murphy čím dál tím víc pozdává - tohle je definitivně nejlepší role, ve které jsem ho viděla (a přesouvá se do mé herecké top5). Snídaně na Plutu je sice jen souhrn výjevů ze života jednoho exota (zvláštní je, že Patrick se oblíká jako holka, ale pořád je tak nějak znát, že holka není, spíše taková androgynní osůbka...), ale ty výjevy stojí vážně za to. Navíc je to tak hřejivě lidské, ale v tom nejlepším slova smylu! Prostě životní strasti, problémy a názory někoho, kdo absolutně nezapadá do šedivé společnosti - Kitten je prostě taková barevná kočička:-) Což zní hrozně, ale přesně to vystihuje, jak ho/ji já vidím - jako někoho, jehož život by za jiných okolností vypadal šedý a černý, ale on/ona si dokáže ve všem najít trochu žluté, oranžové, růžové - drobných radostí, naděje a optimismu.

Ten kdo má nakoukané nějaké ty německé adaptace veleděl Rosamunde Pilcher (a i ti, co nic takového neviděli:-) už na začátku filmu odtuší, jak se bude celý děj vyvíjet. Ale vy mu to odpustíte, protože na Edwarda Nortona a Naomi Watts se tak dobře kouká... Kromě hezké slzopudné lovestory dostanete naservírovány krásné scenérie, výtečnou klavírní hudbu a pohled na nebohé čínské sirotky. Pro večer ve dvou je to ideální film. Já jsem byla naladěna na stejnou vlnu, takže se mi to líbilo, cynikům ale nedoporučuji. Jen by se dalo polemizovat, jestli proměna Naomi Watts nebyla trochu uspěchaná - taková změna charakteru za 2 měsíce? No nevím, nevím... A docela mě zaujalo, že ústřední pár skončil v posteli po pár drincích whisky - to mi přijde opravdu jako ze života:-) Trochu mi to připomnělo Dobrý ročník - taky klišoidní příběh, ale dobře natočený. Jenže ten nad spíše seriózním Barevným závojem vyhrává humorem. Silnější tři hvězdičky.

Naprosto se ztotožňuji s názory Tetsua. Jen mi přijde, že film má i pár kladů - především herce, jejichž vedení dodává filmu silný emocionální náboj. Už jen kvůli nim Štěstí stojí za shlédnutí.

Jak se to jen mohlo stát?!?

Nedořečenost mi nevadí a v rámci celého filmu mi přijde na místě, psychologie hlavní postavy je dobře zmáknutá, pár scén je opravdu nezapomenutelných, to ovšem nemění nic na tom, že jsem se u Utajeného nudila a neustále jsem pokukovala po hodinách... (A pokaždé když se objevil syn Pierrot, měla jsem chuť někomu jednu vrazit! Většího fracka jsem už dlouho neviděla - podle mě jediná přehnaná a nereálná postava.)

Téma jak z německých romantických filmů - uspěchaný investor je donucen strávit nějaký čas v líbezné Francii, najde si tam ženskou a změní své životní hodnoty. Nic, co by v sobě mělo víc klišé snad nenajdete...Ale! Je to všechno tak výborně natočené, vtipné i dojemné, Russell Crowe je sakra sympaťák, Marion Cotillard nádherná a všem to spolu tak sluší:-) Člověk má hned chuť jet do Francie a jen pít víno, jíst sýry a válet se na prosluněné terase...

Český film se vzpamatoval z letargie a za to můžeme poděkovat pánům Svěrákům. Vratné lahve jsou doopravdy vtipné (kolik "trapně" humorných českých filmů jsme poslední dobou viděli, hm?), relativně "jako ze života" a má co říct - takhle převědčivě vykreslený partnerský vztah jsem už dlouho neviděla (i když mi můj věk nedovoluje řádně to docenit...). Herecky přirozené, i když Zdeněk Svěrák nijak nepřekvapuje - tuhle jeho polohu už jsme viděli, zato třeba Daniela Kolářová je výborná a Jiří Macháček doopravdy hraje a nepitvoří se!

Nebýt přetahované stopáže, mohlo to být dobré. Gilliam servíruje svou obvyklou fantazijní vyprávěnku, místy dost morbidní, ale vycpaní mrtví lidé rozhodně nejsou to, co by mi vadilo. Problém je spíš v tom, že se všechno točí pořád dokola a vlastně se vůbec nic neděje. Dobré nápady jsou shazovány tím, že se neustále opakují. Výsledkem je pak nekončící nuda. Jodelle Ferland je ale výborná, malý ďáblík, který není otravný (jako většina filmových dětí).