Recenze (2 617)
Hellboy: Královna krve (2019)
Moje chyba, nepotrpím si na létající kusy těl a podobné lahůdky. Své publikum si asi najde, mně se film nelíbil, ani mě nebavil. Dvě za efekty, .. i když kývající se, očividně gumové rohy při úpravě pilníkem taky nebyly kdovíco, ale třeba ten netopýr v ringu na startu, ten se mi líbil dost. Ale když začal obr kosit mlčící mnichy v klášteře, do toho ty krysy... tam už to nebylo nic pro mě. ( To je dodatek pro ty, kteří si ověřují, zda jsem film skutečně viděla. A jestli prý z něj mám vstupenku, a jestli ji mohu ukázat. Tak vážení z csfd: mám vstupenku. Film jsem viděla a nebavil mě. Víc než dvě nedám, lituji jen času.)
Princ Krasoň (2018)
Není to špatné, ale. Ale ve srovnáním s animáky, které se dnes pyšní vysokou úrovní scénáře, vtipu, promyšleným dějem to asi příliš velkou díru do světa neudělá. Dělat si srandu jenom ze Sněhurky, Popelky a Šípkové Růženky nějak nestačí. Svoje děti na to v klidu vezmu, budou spokojené, pohádka je to v podstatě pěkná, no ale Shrek byl prostě šleha, že v tomto srovnání musím být spravedlivá. Lepší tři hvězdičky. Nepoškrábe- nevyčistí.
After: Polibek (2019)
Je nutné vycházet z toho, že se jedná o zábavu pro patnáctileté dívenky. Pro ně to bude letošní kultovka, modla, povinnost. Pro dospělého úsměvná kravina. Však kladně hodnotím dva body ve scénáři (zřejmě i v knize) : hlavní postavy čtou klasickou literaturu a opakovaně je zmíněno, že nechlastají. To vnímám, jako vcelku dobrý tah, potažmo dobrý příklad, často totálně vymaštěné, duté a přiožralé dnešní (v každé době) mládeži. Do kina jsem se přichomejtla vcelku náhodou, měla jsem čas, zašla jsem si tedy na předpremiéru. Kino, plné uvzdychaných děvčátek, bylo naměkko a řekla bych, že se teen chlapci letošního jara a léta dočkají nejednoho lechtivého zážitku. No ale musí číst a nemuseli by chlastat, že jo... Kluk v hlavní roli je bída s nouzí, děvče je příjemné, moc hezké, zahrálo, s ohledem na téma, šikovně. Film je jakousi odlehčenou variací Nebezpečných známostí.
Helimadoe (1992)
"Ale kdo občas nepocítí touhu vrátit se ještě jednou tam, kde prudce květ voněl, že svedl nás z cesty a poohlédnout se po svých pošetilých činech, které nám již nikdy nedají příležitost napravit staré chyby. A tak je naše cesta dlážděna hříchy a omyly a my si jen můžeme přát, aby nám bylo odpuštěno."
Bella a Sebastián (2013)
Vcelku zajímavé pojetí známého příběhu o osiřelém chlapci a krásné fence, přičemž o kulisy se zasloužily nádherné, zasněžené Alpy. Jako dítě jsem měla Bellu (čuvače) , na tohle jsem se pochopitelně mrkla s chutí.
Asterix a Obelix (1999)
Náhodou..., zábava dobrá. Animované mám sice raději, ale tohle je taky příjemné.
Věrní nevěrní (2018)
Bavilo, líbilo, inteligentní, trefné, skvělé. A přitom tolika pravdy. Casta je stále kasta, frajer je bombarďák a mladá depka příjemně překvapila. Šikulka. Myslím, že se na ni můžeme těšit i v budoucnu. Asi to nebude film pro všechny, já jsem spokojená.
Případ dvou manželek (2019) (TV film)
Co já vím? Obsazení pěkné, ale celkově zklamání. Význam úvodní scény jsem nepochopila v celkovém kontextu vůbec a konec mi byl jasný už v první třetině. To je potom těžko.
Odpojit (2012)
Zásah. Zařazuji do šuplíku vedle Magnolia a Crash. Odpojit je sice "menší" film, ale převálcoval mě podobně.
Ctihodný občan (2009)
Všeho moc škodí.